dnes je 5.10.2022

Input:

Volné skladování

7.2.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.9.4
Volné skladování

Úvod

Volné skladování stálo na samém počátku snah člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Původně bylo realizováno pouze na vymezené ploše a později i v samostatných budovách, které postupně získávaly charakter skladových objektů. Pro značné nároky na skladovou plochu při jejím většinou minimálním výškovém využití je dnes toto skladování využíváno převážně na dočasných skládkách, případně složištích.

S volným skladováním se lze stále ještě setkat u sypkých hmot; i zde ale rozsah tohoto způsobu skladování pozvolna klesá. Z hlediska bezpečnosti práce je prioritně nutno znát nejen vlastnosti ukládaných sypkých hmot, ale též rizikové vlivy, jako je kupř. prašnost, zápalnost, chemická agresivita či vzájemné působení (zejména pak chemické) společně ukládaných sypkých hmot apod. Při vytváření hromad je nutno zachovávat jejich přirozený sklon ve vazbě na sypné úhly příslušných sypkých hmot. S ohledem na životní prostředí je nutno orientovat příslušná složiště, přístřešky, skládky apod. tak, aby převládající směr větru byl od obytné zástavby.

Volné skladování sypkých hmot

Plochy určené pro volné skladování sypkých hmot by neměly být situovány do zátopových území vodních toků, dále do míst, kde by mohlo dojít ke znečištění vodních zdrojů a konečně do míst, kde by hrozilo odplavení uložených sypkých hmot (do kanalizace apod.). Plochy je třeba urovnat, vyčistit, zbavit porostu a zbytkových materiálů a vhodně zpevnit – kupř. položit panely či uválcovat. Jejich sklon je třeba volit tak, aby byl zajištěn spolehlivý odtok dešťových srážek. Při vytváření hromad je nutno zajistit bezpečný přístup a příjezd k jednotlivým hromadám, jakož i průjezd mezi vytvořenými hromadami, a to s ohledem na zvolený dopravní prostředek, resp. mobilní pracovní stroj.

Výšky hromad

Pokud jsou sypké hmoty ukládány do hromad ručně, nebo takto i odebírány, potom je nutno stanovit maximální povolenou výšku hromad s ohledem na nebezpečí zasypání zúčastněných osob. Tato výška by neměla při ručním vytváření hromad přesahovat 2 m. S ohledem na možnost proboření do uložené sypké hmoty je nutno zakázat výstup na hromady za jakýmkoli účelem a tento zákaz je nutno i kontrolovat. Současně je nutno zajistit oddělené ukládání vzájemně reagujících sypkých hmot, jakož i dodržování preventivních protipožárních opatření.

Volné skladování tuhých paliv

Při volném skladování tuhých paliv základní nebezpečí představuje samovznícení uloženého paliva, které je ovlivňováno následujícími faktory:

  1. reaktivitou uloženého paliva ke kyslíku (náchylností k samovznícení),

  2. obsahem vody,

  3. chemickým složením uloženého paliva,

  4. atmosférickými podmínkami,

  5. přítomností látek s katalytickým účinkem na oxidaci uloženého paliva aj.

Z hlediska možnosti samovznícení lze tuhá paliva rozdělit do tří skupin podle jejich náchylnosti k reaktivitě, a to na:

  1. vysoce reaktivní – s výrazným sklonem k samovznícení,

  2. reaktivní – s normálním sklonem k samovznícení,

  3. nereaktivní – bez sklonu k samovznícení.

Volně sypané hromady by měly být určeny zejména ke skladování menších zásob paliva, a to převážně tříděných druhů. Takto by ale nemělo být skladováno uhlí 1. reaktivní skupiny. Ostatní tříděné druhy paliv by při prováděných manipulacích (při nakládce, vykládce a překládce) neměly být sypány z větších výšek než 1,5 m nad sypaným povrchem. V průběhu nasypávání hromad je

Nahrávám...
Nahrávám...