dnes je 1.10.2022

Input:

Vrtačky

31.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.5
Vrtačky

Ing. Zdeněk Juránek

Definice vrtačky

Vrtačka je zpravidla definována jako stroj sloužící k obrábění kovů vrtáním otvorů různých průměrů. Při vrtání kovových materiálů je využíváno šroubovitých nástrojů (vrtáků), výstružníků, výhrubníků apod. Vrtání je charakteristické kruhovým otáčivým pohybem, který koná nástroj, obrobek je upnut. Za stolní je označována vrtačka, která se upevňuje na pracovní stůl, podstavec nebo konzolu. Pokud je hlavní nosnou částí vřeteníku a stolu válcový sloup, hovoříme o vrtačce sloupové. Otočná vrtačka slouží k vrtání a úpravě děr ve větších obrobcích, její rameno je otočné kolem svislé osy a vřeteník je vodorovně přestavitelný.

Rozdělení vrtaček

K základnímu rozdělení je možné využít i způsob pohonu (vrtačky ruční a strojní), podle polohy vřetene pak rozeznáváme vertikální, horizontální a jiné vrtačky.

Stolní vrtačky slouží zpravidla k vrtání menších otvorů (stolní zpravidla do 20 mm, sloupové do 60 mm průměru), osa otáčení nástroje je svislá, obrobek se upíná na desku nebo pracovní stůl. Stojanové a otočné vrtačky slouží pro vrtání větších otvorů (do 80 mm), osa otáčení nástroje je svislá a po stojanu je vedeno otočné rameno, nesoucí posuvný vřeteník. Kombinací lze nastavit nástroj do různých poloh při jednom upnutí obrobku. U montážních vrtaček je vřeteník uložen na přírubě naklápěcí hlavice na konci ramene, takže má vysokou pohyblivost a může zaujmout v prostoru libovolnou polohu. Slouží k vrtání a řezání závitů na rozměrných a těžkých dílech, ke kterým je dopravena jeřábem. Pojízdné vrtačky mohou být vybaveny řídícím systémem, jednoduchým zásobníkem nástrojů a lehčími přídavnými frézovacími zařízeními, což rozšiřuje jejich meze použitelnosti. Vícevřetenové vrtačky a souřadnicové vrtačky tvoří základy jednoúčelových výrobních linek. Na souřadnicových vrtačkách lze obrábět otvory bez přípravků a bez předchozího orýsování, obrobek se upevňuje na souřadnicový stůl, který se pohybuje v ose x a z pomocí kuličkových šroubů a je valivě uložen. Řízení pohybu stolu je možné ručně z panelu řídícího systému, nebo automaticky podle předem připraveného NC programu. Vícevřetenové vrtačky mají až 70 nástrojů, takže mohou vrtat velký počet otvorů současně. Používají se zejména v hromadné výrobě.

Nebezpečí při práci s vrtačkami na kov

Mezi nejčastější nebezpečí související s provozem vrtačky na kov patří například:

  • - pořezání rukou i jiných částí těla třískami, o upínací zařízení nebo obrobky,
  • - poranění ruky o vrták,
  • - zachycení vlasů, a to včetně skalpování při zachycení rotujícím vrtákem nebo vřetenem,
  • - zachycení ruky, volně vlajícího oděvu, rukávů, šály, prstýnků, řetízků, hodinek, obvazů na rukou apod. rotujícím vřetenem, sklíčidlem, vrtákem,
  • - zachycení kličkou či klínem ponechaným ve vřetenu vrtačky,
  • - zranění, popálení očí a obličeje třískami
  • - pohmoždění rukou a nohou pádem vrtaného předmětu nebo svěráku,
  • - zachycení a vtažení končetin řemeny vrtačky při přehazování rychlosti,
  • - zlomení nástroje,
  • - náhlý pád vřetena vrtačky do dolní polohy,
  • - tržné rány, zhmožděniny obsluhy či osob nacházejících se v blízkosti vymrštěním zástrčného klíče z upínacího zařízení,
  • - zranění rukou při vrtání ve volné ruce, při přidržování obrobku či nedostatečně upevněném obrobku,
  • - zranění rukou při neočekávaném uvedení drženého obrobku do rotace při srážení hran.

Významná nebezpečí pro obsluhu i pro jiné osoby, které mohou mít přístup do nebezpečných prostor vrtačky rovněž definuje ČSN EN 12717+A1 (20 0708). Mezi nebezpečí mechanická zařazuje zejména:

  • - stlačení (rozdrcení) mezi pevnými a pohybujícími se částmi stroje,
  • - střih mezi nástrojem/vřetenem a stolem/obrobkem,
  • - říznutí, uříznutí (pracovní prostor),
  • - zachycení - u nástroje nebo vřetena, prostory sběru a odvádění třísek, části převodů,
  • - vtažení nebo chycení - obálka obrobku při pohybu stolu v osách, obálka pohybu nástroje ve vřeteníku, ve stroji nebo okolo stroje,
  • - náraz v pracovním prostoru, u stroje, obálka pohybu obrobku a mechanismu pro jeho přemístění,
  • - bodnutí nebo proražení - u ostrých řezných hran nástroje, u obrobku, u stolu a v prostoru sběru a odvádění třísek.

Mezi další významná nebezpečí uvedená norma řadí možný dotyk osob živých částí (přímý dotyk - elektrická skříň, svorkovnicové skříně, ovládací panely u stroje) a dotyk osob částí, které se staly živými při závadě (nepřímý dotyk). Nebezpečí způsobená hlukem jsou definována možnou ztrátou sluchu, dalšími psychologickými poruchami (např. ztráta rovnováhy, ztráta vědomí) a rušení při řečové komunikaci či zvukových signálech v blízkosti stroje. Mezi další možná nebezpečí jsou řazena zejména:

  • - nebezpečí způsobená materiály a látkami – vdechování škodlivých výparů kapalin, plynů, mlh a prachu nebo styk s nimi, oheň nebo výbuch, biologická nebo mikrobiologická nebezpečí,
  • - nebezpečí způsobená zanedbáním ergonomických principů při konstrukci stroje - nezdravé polohy nebo nadměrná námaha (opakované přetížení), nepřiměřené nároky na anatomii lidské paže (ruky) nebo nohy, nedostatečné místní osvětlení, lidské chyby, lidské chování, nesprávná konstrukce, umístění nebo identifikace ručních ovládačů, nesprávná konstrukce nebo umístění sdělovačů,
  • - nebezpečí způsobená neočekávaným spuštěním, neočekávaným přeběhem, zvýšením rychlosti - selhání ovládacího systému, obnovení přívodu energie po jejím přerušení, vnější vlivy na elektrické zařízení,
  • - nebezpečí způsobená poruchami v dodávce energie.

Základní požadavky na BOZP

Základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při provozu vrtaček určených k obrábění kovů stanoví § 57 vyhl. č. 48/1982 Sb., dle kterého vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do dolní polohy a vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení.

Z platných ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vrtačkách určených k obrábění kovů je nutné zmínit již uvedenou ČSN EN 12717+A1 (20 0708) Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů – Vrtačky, která stanoví technické bezpečnostní požadavky a ochranná opatření, která by měla být využívána osobami zabývajícími se konstrukcí, výrobou a dodáváním (včetně instalace, demontáže, úprav pro dopravu a údržby) pevně umístěných vrtaček a vztahuje se na vrtačky vyrobené po září roku 2009. Tato česká technická norma bere v úvahu předpokládané použití vrtačky včetně logicky předvídatelného nesprávného použití, údržby, čištění a seřizování, popisuje prostředky k omezení rizika pro obsluhu i jiné vystavené pracovníky. Týká se rovněž zařízení pro přemístění obrobků, pokud tvoří nedílnou součást vrtačky stojanové, otočné, vrtačky se souřadnicovým stolem, vodorovné, vícevřetenové či revolverové vrtačky s ručním ovládáním indexování revolverové hlavy.

Každá vrtačka musí být v souladu s ČSN EN 12717+A1 (20 0708) zřetelně označena názvem a adresou výrobce, označením strojního zařízení, rokem výroby, hmotností, údaji o dodávce energie pro elektrické, a kde je to použitelné pro hydraulické a pneumatické systémy (např. minimálním pneumatickým tlakem), závěsnými místy pro účely dopravy a instalace (kde je to použitelné) a rozsahem frekvence (rychlosti) otáčení.

Návod k používání

S každou vrtačkou, určenou k obrábění kovů, musí být v souladu s ČSN EN 12717+A1 (20 0708) dodán návod k používání, který obsahuje:

  • - název a adresu výrobce/dodavatele,
  • - jakékoliv informace nutné pro bezpečnou instalaci stroje a jeho ochranných systémů (např. kvalita podlahy, přípojky, protivibrační podložky, připojení ochranných krytů),
  • - instrukce pro počáteční zkoušky a prohlídku stroje a ochranných systémů, které musí být provedeny před prvním použitím stroje a jeho uvedením do provozu,
  • - instrukce pro periodickou údržbu, prohlídku a zkoušku stroje, ochranných krytů a ochranných zařízení a dalších částí kritických z hlediska bezpečnosti (např. součásti brzdění vřetena),
  • - instrukce pro zkoušku nebo
Nahrávám...
Nahrávám...