dnes je 26.9.2022

Input:

Začlenění činností podle míry požárního nebezpečí do kategorie

13.3.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3
Začlenění činností podle míry požárního nebezpečí do kategorie

kpt. Ing. Pavla Tománková

Posouzení požární nebezpečnosti činností ve firmě

Rozsah povinností, které stanovuje zákon o požární ochraně, je odstupňován podle toho, jaké činnosti jsou konkrétním provozovatelem vykonávány. Požárně nebezpečné činnosti jsou charakterizovány určitými znaky, definovanými v § 4 odst. 2a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Každá z vykonávaných činností musí být posouzena individuálně a je nutné skutečně prováděné činnosti zhodnotit ze všech hledisek. Tyto údaje mohou být pro jeden "druh" činnosti rozdílné, takže se v praxi může stát, že například činnosti nazvané "výroba oken" nebo "administrativa" mohou být jedním provozovatelem vykonávány jako činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí a jiným provozovatelem jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Provozovateli činnosti je dána možnost, aby si v rámci plnění svých povinností v závislosti na míře požárního nebezpečí upravil celkovou organizaci požární ochrany optimálním způsobem. Předpisy o požární ochraně dávají možnost zapracovat požadavky do celkového systému bezpečnosti. Samozřejmě, že musí být dodržena určitá pravidla, týkající se zejména odbornosti osob, které mohou určité činnosti vykonávat, rozsahu a obsahu dokumentace. Dokumentací se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Zodpovědnost provozovatele

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Povinnosti jsou vždy směřovány provozovateli činnosti a nikoli k majiteli objektu. To znamená, že není rozhodující, zda je činnost provozována ve vlastním nebo pronajatém prostoru. Existuje pouze jedna výjimka, a to, provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany (dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně). Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce.

Odborná způsobilost v požární ochraně

Plnění některých povinností vyplývajících ze zákona o požární ochraně musí být zabezpečeno osobou s odbornou způsobilostí podle § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Těmito osobami jsou odborně způsobilá osoba, technik požární ochrany a preventista požární ochrany. Činnost osoby odborně způsobilé a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovně právním vztahu anebo na základě zvláštního zákona.

Kategorie činností

Činnosti se podle míry požárního nebezpečí dělí do tří kategorií:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí;

  • se zvýšeným požárním nebezpečím;

  • s vysokým požárním nebezpečím.

Aby mohl zaměstnavatel správně plnit své povinnosti dané zákonem o požární ochraně, musí vědět, jakou činnost provozuje, tzn. jak je tato činnost nebezpečná z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru. Proto jsou zákonem o požární ochraně definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně) a s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně). Všechny ostatní činnosti, které nevyhoví zákonem citovaným charakteristikám, jsou činnostmi bez zvýšeného požárního nebezpečí (§ 4 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně).

Začlenění provozovaných činností

Každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provede před zahájením své činnosti přiřazení charakteristik definovaných § 4 odst. 2a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně o požární ochraně pro všechny jednotlivé činnosti, které bude provozovat. Zde může nastat stav, že bude provozovat některé činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, některé činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a některé činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Jednotlivé činnosti se začleňují podle největšího požárního rizika. Jestliže činnost vykazuje znaky charakterizující činnost se zvýšeným požárním nebezpečím i znaky činnosti s vysokým požárním nebezpečím, bude začleněna jako činnost s vysokým požárním nebezpečím. Správnost vyhodnocení charakteristik a správné začlenění závisí na několika faktorech. V prvé řadě je to odbornost a praxe posuzovatele – tedy technika požární ochrany nebo odborně způsobilé osoby v požární ochraně.

Podklady pro začlenění

Pro správné začlenění musí posuzovatel znát konkrétní podmínky, ve kterých se činnost provozuje a prostudovat příslušný podkladový materiál. Ve většině případů nebude dostačující, aby činnost byla posouzena pouze na základě údajů získaných při prohlídce prostoru, ve kterém se činnost provozuje. Je nutné mít k dispozici dokumentaci, ze které budou zjišťovány další nezbytné údaje, charakteristiky objektu, ve kterém je činnost provozována, údaje o technologii apod. Těmito podklady budou zejména ověřená projektová dokumentace stavby, průvodní dokumentace od výrobce, popis technologie, požárně technické charakteristiky vyskytujících se látek, bezpečnostní list a doklady od výrobce zařízení. V některých případech bude vhodná konzultace s odborníky v dané oblasti.

Dokumentace o začlenění

Pouze u činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím se začlenění se prokazuje písemně, dokumentací uvedenou v § 28 vyhlášky o požární prevenci – "dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím". Tuto dokumentaci zpracovává odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany (§ 40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci). Provozuje-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba činnost nebo činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím současně s činností nebo činnostmi bez zvýšeného požárního nebezpečí, budou vyjádřeny zřetelně v dokumentaci o začlenění všechny začleněné provozované činnosti s tím, že v prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění bude uvedeno např., že žádné další jimi provozované činnosti nevykazují znaky činností se zvýšeným požárním nebezpečím ani s vysokým požárním nebezpečím.

Spolupráce s odborně způsobilou osobou

U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není výslovně požadováno, aby začlenění bylo provedeno odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany. Ke správnému začlenění jsou však nezbytné odborné znalosti z oblasti požární ochrany, jinak lze oprávněně očekávat větší riziko nesprávného začlenění. Důsledkem může být skutečnost, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nebude plnit povinnosti, odpovídající dané provozované činnosti. Může dojít k nežádoucímu snížení požární bezpečnosti, a tím i zvýšení nebezpečí vzniku požáru a ohrožení osob. Chybné začlenění však nemůže být akceptovatelným důvodem pro takový postup. Proto při začleňování do kategorie činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, je vhodné spolupracovat s osobami s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.

Nesprávné začlenění

Vyjde-li najevo, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nesprávně začlenila, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru. Rozhodnutí o správném začlenění musí předcházet podrobný rozbor s využitím všech potřebných podkladů, ze kterých byly čerpány jednotlivé údaje, zejména údaje o charakteristikách jednotlivých činností. Nesprávné začlenění je i začlenění do vyšší kategorie. Např. začlenění činnosti do kategorie s vysokým požárním nebezpečím, kdy tato činnost vykazuje znaky "pouze" pro činnost se zvýšeným požárním nebezpečím. Při chybném začlenění jsou plněny jiné povinnosti, než které ukládá zákon o požární ochraně a může dojít k nedostatečnému zajištění požární ochrany s ohledem na konkrétní provoz.

Chybějící začlenění

Správné začlenění má zcela zásadní význam pro plnění povinností v odpovídajícím rozsahu. Jestliže začlenění nebylo provedeno vůbec, neznamená to, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nemusí plnit žádné povinnosti. Za každé pochybení v plnění povinností je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba odpovědná. V případě kontroly ze strany státního požárního dozoru se vystavuje možnosti uložení pokuty (viz Státní požární dozor). Ale ani uložení pokuty nezprošťuje tyto osoby odpovědnosti a v případě vzniku požáru nebo jiné mimořádné události nesou plnou odpovědnost za tento stav.

Pravidla pro správné začlenění

Proces začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím má svá pravidla, která jsou obsažena zejména v ustanoveních § 17 19 a v příloze č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Zákon o požární ochraně a vyhláška o požární prevenci vymezují právní rámec, který se použije při praktickém vyhodnocení konkrétní činnosti, provozované konkrétním subjektem. Využití dalších právních předpisů je možné pouze tehdy, je-li v zákoně o požární ochraně nebo ve vyhlášce o požární prevenci uveden odkaz na další předpisy. Při začleňování je nutné respektovat znění předpisu, zejména proto, aby nedošlo k záměně jednotlivých používaných pojmů.

Ke správnému začlenění do kategorií činností podle míry požárního nebezpečí je nutné mít k dispozici další dokumenty a provést fyzickou prohlídku prostoru, ve kterém je činnost provozována, popř. i prostoru souvisejícího. Každá činnost se musí posoudit samostatně, přičemž musí být zohledněna všechna kritéria, obsažená v § 4 odst. 2a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a § 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Každá provozovaná činnost má svá specifika, je provozována v konkrétním provozu a místě a proto každá

Nahrávám...
Nahrávám...