dnes je 2.11.2024

Input:

Základní nebezpečí související s provozem manipulačních vozíků

13.2.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.3.1
Základní nebezpečí související s provozem manipulačních vozíků

Ing. Antonín Dušátko

Celkový – systémový pohled

Na provoz každého manipulačního vozíku lze nahlížet jako na systém sestávající z:

  1. příslušného vozíku v jeho pracovním nasazení,

  2. řidiče – obsluhy pracujícího s příslušným vozíkem,

  3. horizontální pracovní plochy určené k provozu vozíku,

  4. příslušného pracovního prostředí.

Výsledné nebezpečí související s provozem manipulačních vozíků je dáno souhrnem jednotlivých nebezpečí vázaných na výše citované prvky daného systému. Nutno si současně uvědomit, že dále uvedená nebezpečí většinou nepůsobí na vznik konkrétní nežádoucí události jednotlivě, ale často ve vzájemné kombinaci.

Ad A) Nebezpečí při provozu vozíků

Vedle vlastního vozíku jsou nebezpečí této skupiny současně vázána zejména na převážený, resp. manipulovaný náklad.

Možná nebezpečí vázaná na ruční vozíky

U ručních vozíků se mohou vyskytnout zejména následující nebezpečí (podle jednotlivých typů vozíků):

  1. Skupina mechanických nebezpečí vyvolaná například:
    stlačením, střihem, zachycením – navinutím, nárazem, třením a opotřebením, výronem kapaliny pod vysokým tlakem, ztrátou stability.

  2. Elektrická nebezpečí.

  3. Skupina nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad – představující například:
    nezdravé držení těla nebo přílišnou námahu, nedostatečný ohled na anatomii ruky a chodidla, zanedbání použití – nepoužití osobních ochranných prostředků, lidské chyby, neodpovídající konstrukce, umístění nebo označení ručních ovladačů.

  4. Skupina nebezpečí způsobená poruchami funkce, kam patří například: přerušení dodávky energie, nečekaný výron kapalin nebo vymrštění části vozíku, porucha ovládacích systémů.

  5. Skupina nebezpečí způsobená různými poruchami – například systémů zdvihu.

  6. Skupina nebezpečí způsobená mobilitou vozíku, kam patří zejména:
    nedostatečná schopnost vozíku zůstat v klidu, dotek s koly (kolečky).

  7. Skupina nebezpečí způsobená zdviháním, kam patří zejména:
    ztráta stability, přetížení, rozsah pohybů, pád břemene.

  8. Skupina kombinovaných nebezpečí.

Možná nebezpečí vázaná na motorové vozíky

Při provozu motorových vozíků se mohou vyskytnout následující nebezpečí (podle jednotlivých typů vozíků):

  1. Skupina mechanických nebezpečí (vyvolaná například od stlačení, střihu, pořezání, uříznutí, vtažení, zachycení, navinutí, nárazu způsobeného zejména mechanickou závadou, nestabilními, popř. odlétajícími předměty, zdviháním či přepravou osob atd., bodnutí, propíchnutí, opotřebení, otěru, vystříknutí vysokotlaké tekutiny, vymrštění části, ztráty stability, uklouznutí, zakopnutí, pádu).

  2. Skupina nebezpečí způsobených elektrickým proudem (např. kontakt s elektrickým proudem, elektrostatické jevy, vnější vlivy).

  3. Skupina tepelných nebezpečí (např. od popálení, opaření, poškození zdraví nadměrně teplým nebo chladným pracovním prostředím).

  4. Skupina nebezpečí způsobená hlukem (např. poškození, ztráta sluchu, rušení řečové komunikace – ovlivnění dorozumívání).

  5. Skupina nebezpečí způsobená vibracemi.

  6. Skupina nebezpečí způsobená materiály (např. dotykem nebo nadechnutím, požárem nebo výbuchem, biologické a mikrobiologické nebezpečí).

  7. Skupina nebezpečí vyvolaná nerespektováním ergonomických zásad (např. zdraví škodlivá poloha těla nebo přílišná námaha, nepřiměřená lidské anatomii a pohodlí, neodpovídající osvětlení, přetížení obsluhy nebo ztráta koncentrace, lidské chyby).

  8. Skupina nebezpečí způsobená funkčními poruchami (např. porucha dodávky energie, ztráta (pád) břemene, porucha ovládacího systému, chyby při montáži).

  9. Skupina nebezpečí vyplývající z neodpovídajícího osvětlení pracovního pohybu nebo pracovního prostoru.

  10. Skupina nebezpečí způsobená neočekávaným pohybem, nestabilitou apod. v průběhu prováděné manipulace.

  11. Skupina nebezpečí vyplývajících z neodpovídající (neergonomické) konstrukce místa obsluhy vozíku – např.:
    nebezpečí způsobená okolím (dotyk s pohyblivými částmi, výfukové plyny apod.), neodpovídající výhled z místa obsluhy, neodpovídající sedadlo (sezení obsluhy), neodpovídající – neergonomická konstrukce či umístění ovladačů, neodpovídající spouštění (pohyb) vozíku, doprava a pohyb vozíku po komunikacích a pracovních plochách, pohyb vedeného vozíku.

  12. Skupina mechanických nebezpečí – např.:
    nebezpečí pro fyzické osoby způsobené nekontrolovaným pohybem vozíku, nebezpečí způsobená prasknutím nebo vymrštěním části, nebezpečí způsobená padajícími předměty, neodpovídající přístupové (komunikační) trasy a prostředky, nebezpečí způsobená vlečením, spřahováním, spojováním, přenosem apod., nebezpečí způsobená bateriemi, ohněm, emisemi apod.

Nebezpečí způsobená zdvihacími operacemi vozíku

  1. Ztráta stability.

  2. Ztráta mechanické pevnosti vozíku a zdvihacího zařízení (příslušenství, přídavných zařízení apod.).

  3. Nebezpečí způsobená nekontrolovaným pohybem.

  4. Neodpovídající výhled na trajektorie pohybujících se částí.

  5. Nebezpečí způsobené světly vozíku, resp. osvětlením pracovního prostoru.

  6. Nebezpečí způsobené zatížením, resp. přetížením.

  7. Nebezpečí způsobené tlakovými nádobami.

Ad B) Nebezpečí vázaná na řidiče (obsluhu)

Nebezpečí ztráty stability

Základní nebezpečí vázané na řidiče představuje ztráta stability – převrácení vozíku (nejčastěji do strany), které u motorových vozíků – převážně vysokozdvižných tvoří dokonce základní riziko.

Poznámky:

  1. U motorových vozíků přímá ztráta stability způsobuje více než 16 % a nepřímá ztráta stability dalších více než 5 % smrtelných úrazů, dále je třeba vidět přesně nevyčíslitelné množství úrazů "těžkých“ – mimořádně závažných, jakož i značné ekonomické ztráty, vázané taktéž na ztrátu stability,

  2. Rovněž u ručních vozíků je ztráta stability příčinou úrazovosti – a to i smrtelné.

Vznik ztráty stability

Ke ztrátě stability (přímé i nepřímé) – převrácení či pádu vozíku dochází:

  1. na rovině – kupř.:

    • po proboření kola (kol), při vjetí do výmolu,

    • při nepřiměřené rychlosti a nutnosti intenzivního brzdění (krátké brzdné dráze), při špatné poloze sloupu vozíku,

    • vlivem odstředivé síly při prudkém zatáčení,

    • vlivem chybně uloženého, resp. nezajištěného (nedostatečně zajištěného) nákladu,

    • při přetížení vozíku,

    • po najetí na výškovou nerovnost.

  2. na svahu – kupř.:

    • při zatáčení vozíku,

    • při chybně uloženém nákladu,

    • při jízdě, resp. manipulaci po nadměrném svahu.

  3. po pádu vozíku – kupř.:

    • z rampy,

    • do prohlubně,

    • do otvoru v podlaze (po propadnutí).

Ztráta podélné stability

Ztráta podélné stability může nastat za situace, že zdvižný vozík (zejména vysokozdvižný) stojí nebo se pohybuje. Pokud řidič přetíží stojící vozík – nad jeho okamžitou nosnost, vzniká nebezpečí pádu vozíku v jeho podélné ose. Okamžitá nosnost zdvižného vozíku je dána zatěžovacím diagramem a závisí:

  1. na vodorovné vzdálenosti těžiště manipulovaného břemene od přední čelní plochy svislé části vidlice – na tzv. "vyložení“,

  2. na svislé vzdálenosti těžiště manipulovaného břemene od terénu, po kterém se pohybuje příslušný vozík.

Ztráta podélné stability pohybujícího se zdvižného vozíku je ovlivněna zejména:

  1. intenzitou brzdění přímočaře se pohybujícího vozíku,

  2. polohou – výškou převáženého břemene,

  3. polohou – ustavením sloupu vozíku.

Ztráta boční stability

K bočnímu převrácení dochází převážně u jedoucích vozíků při jízdě do zatáčky zvýšenou rychlostí. Pro boční dynamickou stabilitu vozíku platí:

  1. čím rychleji projíždí vozík zatáčkou,

  2. čím je menší poloměr zatáčení,

  3. čím je převážené břemeno výše nad terénem a

  4. čím je povrch, po kterém se vozík pohybuje, kluzčí, tím více se zvyšuje nebezpečí převrácení vozíku do strany.

Požívání alkoholických nápojů a zneužívání návykových látek

Již úvodem je třeba zdůraznit mimořádně závažný okruh nebezpečí vázaných na požívání alkoholických nápojů, resp. zneužívání návykových látek řidiči (obsluhou) manipulačních vozíků. Při této příležitosti nutno konstatovat, že na základě dlouhodobě prováděných analýz se jenom alkohol podílí na více než 3 % všech smrtelných úrazů vázaných na provoz motorových vozíků. Jeho vliv na celkové úrazovosti, jakož i podíl dalších návykových látek nelze zatím číselně vyjádřit. Popsaný stav prokazuje hrubé porušování zákazu požívání alkoholických nápojů a zneužívání návykových látek ze strany řidičů, resp. obsluh vozíků (§ 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb.).

V dalším textu jsou uvedeny nejdůležitější úkony a činnosti, které by měl provádět řidič manipulačních vozíků v jednotlivých etapách práce s vozíkem. Neprovádění, popř. nedostatečné či závadné provádění těchto úkonů, resp. činností pak představuje specifický okruh nebezpečí – nebezpečných stavů různé závažnosti. U zcela jednoznačně daných činností řidiče jsou příslušná nebezpečí specifikována přímo.

Před nastartováním vozíku

Před zahájením každodenní práce (ještě dříve než bude vozík nastartován) musí řidič ověřit bezpečnost a provozuschopnost jemu svěřeného vozíku. Okruh nutných úkonů tohoto ověření, jakož i způsob jejich provedení musí být řidiči jednoznačně a srozumitelnou formou sdělen v rámci školení a při opakovaném školení připomínán. V rámci ověřování celkového stavu vozíku je nutné zkontrolovat zejména:

  • stav brzd a řízení,

  • stav baterie a hladiny všech kapalin,

  • těsnost hydraulického systému,

  • stav kol a správný tlak vzduchu u vzdušnicových pneumatik,

  • zajištění a stav vidlice.

Řidič vozíku současně musí dbát na vhodné pracovní oblečení a obutí, jakož i použití stanovených osobních ochranných pracovních prostředků (kupř. přílby, ochrany rukou, zraku apod.). Pokud je vozík vybaven bezpečnostním pásem, či jinou vhodnou ochranou pro případ ztráty stability, je bezpodmínečně nutno takovéto prostředky použít.

Před rozjetím vozíku

Po nastartování vozíku (a to ještě před jeho rozjetím zamýšleným směrem) by si měl řidič ověřit polohu směrové páky. V každém případě se ale musí ujistit, že v předpokládaném jízdním směru je komunikační trasa volná a to i v okolí vozíku. Většinou tragicky totiž končí případy, kdy rozjíždějící vozík narazí do člověka nalézajícího se těsně před vozíkem, kterého řidič pro špatný výhled – zejména přes převáženou manipulační jednotku, nezahlédl.

Před zahájení práce s vozíkem

Před rozjetím vozíku a zahájením práce s vozíkem je současně nutno ověřit stav a upevnění nákladu, který má být přepravován, stohován, popř. ukládán do regálu. Při této příležitosti je vhodné připomenout, že:

  • více než 16 % pracovních úrazů z celkové úrazovosti vykazované u motorových vozíků tvoří úrazy způsobené pádem břemene na zaměstnance – osobu při jízdě vozíku, z těchto pak více než 12 % představují pády břemene z vidlice u vozíků zdvižných,

  • téměř 4 % pracovních úrazů vykazovaných u motorových vozíků se váže na ukládání břemene na vidlice u zdvižných vozíků,

  • z dlouhodobého sledování nejzávažnější úrazovosti vykazované u motorových vozíků (úrazovosti smrtelné a těžké, resp. úrazovosti s hospitalizací zraněného nad 5 dnů) vyplývá, že špatně uložený, resp. upevněný náklad se dlouhodobě podílí v rozsahu od 4,3 % do 7,5 % na této úrazovosti.

U zdvižných vozíků je stabilita nákladu – manipulační jednotky na vidlicích závislá též na nastavení vidlice. Proto ještě před zahájením práce s vozíkem je třeba ramena vidlice nastavit s dostatečnou roztečí, neboť široký rozestup ramen vidlice zajišťuje potřebnou stabilitu nákladu v průběhu prováděných manipulací s tímto nákladem.

Při řízení a ovládání vozíku

Rovněž v průběhu řízení a ovládání vozíku je zaznamenávána celá řada různě závažných nebezpečí – nebezpečných situací, vázaných na řidiče, ze kterých lze na příklad uvést:

  1. Vyklánění se či vysouvání rukou a nohou z vnitřního prostoru pohybujícího se vozíku.
    K takovémuto počínání může být řidič i nepřímo donucen, kupř. při převážení objemné manipulační jednotky pomocí zdvižného vozíku jízdou vpřed, znemožňující výhled na jízdní dráhu. Takovéto situace je nutno již předem vyloučit v rámci prováděné analýzy rizik. K naznačené situaci ale může docházet při typickém selhání řidiče, kdy kupř. při jízdě vozíku tento rozmlouvá s kolemjdoucím při současném vyklonění se z vnitřního prostoru vozíku. Dále sem patří i zasahování řidiče do prostoru konstrukce stožáru vozíku – kupř. při snaze o dodatečnou úpravu převáženého břemene (nákladu) po jeho posunutí po vidlici či paletě. Nutno zdůraznit mimořádnou nebezpečnost naznačeného počínání řidiče, který takto ohrožuje nejen svoje zdraví a život, ale současně i

Nahrávám...
Nahrávám...