Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zařazení prací do kategorií

29.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.4.5
Zařazení prací do kategorií

JUDr. Zdena Krýsová

Podle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Zaměstnavatel nemá povinnost zařadit do kategorie práce prováděné ve zkušebním provozu, který netrvá déle než jeden rok. Kategorie se nestanoví pro všechna rizika výkonu práce. Zaměstnavatel tak je povinen kategorizovat jen práce s rizikovými faktory, pro něž jsou kategorie stanoveny vyhláškou č. 432/2003 Sb.

O zařazení prací s faktory ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. neuvedenými rozhoduje ve smyslu § 82 odst. 2 písm. n) ZoOVZ příslušná krajská hygienická stanice v řízení z moci úřední, nestanoví-li takové zařazení jiný právní předpis. Takovým jiným právním předpisem je např. atomový zákon, který stanoví, že práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první (§ 47 odst. 12 atomového zákona).

Charakteristika jednotlivých kategorií prací

Jednotlivé kategorie prací charakterizuje vyhláška č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ní se za práce kategorie:

  • - první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
  • - druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené nařízeními vlády shora citovanými a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb.,
  • - třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice zaměstnanců není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany jejich zdraví je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,
  • - čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Kategorie práce

Kategorie práce představuje vždy souhrnné hodnocení úrovně zátěže osoby vykonávající danou práci faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska.

Proto je nezbytné, aby zaměstnavatel především splnil svou povinnost podle § 102 odst. 3 zákoníku práce, tedy rizikové faktory vyhledal a jejich úroveň, jakož i z nich vyplývající riziko pro zdraví zaměstnanců, znal. Z toho vychází i § 103 zákoníku práce, který zaměstnavateli ukládá zaměstnance s riziky pro zdraví seznámit a dát jim pokyny k ochraně jejich zdraví.

Rozhodující faktor

Na základě uvedených znalostí, získaných postupem podle § 102 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s § 38 ZoOVZ, zaměstnavatel určí rozhodující faktor, resp. faktory (jde-li o práci spojenou s expozicí několika faktorům) vyskytující se v charakteristické směně. Za rozhodující se považují faktor, resp. faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví zaměstnanců, kteří jsou vystaveni jejich působení.

Charakteristická směna

Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům. K tomu vyhláška č. 432/2003 Sb. dodává, že za charakteristickou směnu se pro účely hodnocení faktorů celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh považuje průměrná směna stanovená nařízením vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení definuje průměrnou směnu jako osmihodinovou směnu, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek a při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže.

Pro rozhodující faktory v charakteristické směně zaměstnavatel musí zajistit vyšetření, resp. měření osobou uvedenou v § 38 ZoOVZ, postupy upravenými právními předpisy a poté práce s rozhodujícím faktorem, resp. jednotlivými rozhodujícími faktory zařadí do kategorie. Pokud zaměstnavatel předkládá žádost podle § 37 odst. 3 ZoOVZ příslušné krajské hygienické stanici, uvede tyto skutečnosti v žádosti včetně protokolů o vyšetření nebo měření podle § 38 ZoOVZ. Takovéto hodnocení rozhodujících faktorů vyskytujících se v charakteristické směně je pak i podkladem pro sestavení režimu pracovnělékařských služeb.

Více rozhodujících faktorů

Při práci s více rozhodujícími faktory je dále ve smyslu § 37 odst. 3 písm. e) ZoOVZ nutno, aby zaměstnavatel postupem podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb. uvedl výslednou kategorii práce, kterou příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zanese do evidence (KaPR). Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.

V souvislosti s kategorizací prací dále vyhláška č. 432/2003 Sb. stanoví, že při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé.

Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií

Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 432/2003 Sb., novelizovaná v r. 2013 vyhláškou č. 107/2013 Sb. a v r. 2015 vyhláškami č. 181 a č. 240. Faktorem se pro účely této vyhlášky rozumí fyzikální (hluk, vibrace, neionizující záření včetně laserů), chemické (chemické látky a směsi zahrnující i karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci) a biologické činitele, prach, fyzická zátěž včetně pracovní polohy, faktory mikroklimatických podmínek, a to zátěž teplem a zátěž chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví (zvýšený tlak vzduchu). Pro tyto faktory jsou stanoveny citovanou vyhláškou kritéria a limity pro zařazování prací do kategorií.

Kdo zařazuje práce do kategorie

O zařazení práce do druhé kategorie rozhoduje zaměstnavatel. Je však povinen neprodleně oznámit příslušné krajské hygienické stanici práce, které takto zařadil a údaje rozhodné pro toto zařazení. Součástí oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do druhé kategorie musí být podle novely zákona schválené Parlamentem v r. 2015 (zák. č. 267/2015 Sb.) protokoly o měření a vyšetření faktorů pracovních podmínek provedené podle § 38 ZoOVZ, tj. držitelem osvědčení o akreditaci nebo držitelem osvědčení o autorizaci k příslušnému měření nebo vyšetření, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena .Místní příslušnost pro podání oznámení krajské hygienické stanice se podle § 100c ZoOVZ řídí místem činnosti zaměstnavatele.

O zařazení prací do kategorie třetí a čtvrté rozhoduje na žádost zaměstnavatele příslušná krajská hygienická stanice (§ 82 odst. 2 písm. a) ZoOVZ). Tyto práce se podle § 39 ZoOVZ považují ze zákona za rizikové, tedy práce, při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Příslušnou k rozhodnutí je krajská hygienická stanice, v jejímž sídle provozuje zaměstnavatel činnost, která má být kategorizována (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

V řízení z moci úřední může příslušná krajská hygienická stanice mezi rizikové zařadit i práce zařazené zaměstnavatelem do druhé kategorie (§ 39 odst. 1 ZoOVZ), jak je uvedeno shora. Ostatní práce vykonávané na pracovišti zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují ze zákona za práce kategorie první.

Lhůta pro zařazení práce do kategorie

Práci musí zaměstnavatel zařadit do kategorie (druhé) do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce nebo změny podmínek odůvodňujících zařazení práce do druhé kategorie; v této lhůtě musí zaměstnavatel podat i návrh žádost příslušné krajské hygienické stanici (do kategorie třetí a čtvrté).

Pokud rozhodnutím krajské hygienické stanice došlo k vyřazení práce z rizikové kategorie, musí zaměstnavatel takovou práci zařadit do druhé kategorie do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí. Které rozhodnutí je vykonatelné stanoví § 74 správního řádu.

Žádost o zařazení prací do rizikové kategorie

Řízení o zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie je řízením na žádost. Nelze je zahájit z moci

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: