-
V laboratoři používej předepsaný pracovní oděv: bílý laboratorní plášť by měl být celý zapnutý. Dlouhé vlasy je nutno mít sepnuté. V případě potřeby je stanoveno používat další ochranné pomůcky: gumové rukavice, brýle, ochranný štít nebo roušku. Při práci s biologickým materiálem (krev, sérum, plazma, moč) je nutno vždy používat gumové rukavice.
-
V laboratoři je zakázáno jíst, pít, kouřit. Před odchodem z laboratoře je nutno vždy si umýt ruce mýdlem.
-
Při práci musí být udržován pořádek na pracovišti a udržována maximální čistota. Pracuje se s maximální pozorností a rozmyslem.
-
Každá láhev nebo jiný druh obalu musí mít čitelně a srozumitelně popsán obsah.
-
S pevnými chemikáliemi se nikdy nemanipuluje rukou, neodsypávají se do dlaně apod. Používá se čistých laboratorních lžiček nebo špachtlí. V případě znečištění chemickou látkou se ruce ihned opláchnou a umyjí mýdlem a vodou.
-
Malé zátky se při práci přidržují v ruce a neodkládají se na pracovní stůl. Zátky větších lahví je nutno položit tak, aby obsah lahve, který na ní ulpěl, nekontaminoval pracovní plochu. Lahve a jiné obaly je po odebrání potřebného množství chemikálie třeba ihned uzavřít.
-
Reagenční roztoky se odlévají z reagenčních lahví na straně odvrácené od signatury tak, aby se nepoškodil štítek na lahvi. Nečitelný nápis a s tím spojená případná záměna může mít nebezpečné následky.
-
Pipetování jedovatých, leptavých, dráždivých a potenciálně infekčních (biologických) kapalin je nutno provádět bezpečnostními pipetami nebo pomocí balonku. Nikdy ne přímo ústy!
-
Při manipulacích s látkami ve zkumavkách a jiných nádobách musí ústí nádoby směřovat od vlastní osoby i od jiných pracovníků.
-
Tekutiny ve zkumavce se zahřívají opatrně a pomalu od hladiny ke dnu. Zkumavkou se přitom pohybuje, aby se obsah rovnoměrně prohříval a nedošlo k náhlému varu a vystříknutí vroucí kapaliny.
-
Pachy látek se nezjišťují přímým přičicháváním; výpary se přivanou mávnutím dlaně. Chemikálie se nikdy nesmí ochutnávat!
-
Koncentrované kyseliny, zvláště kyselina sírová, se ředí vléváním kyseliny do vody. Kyselina se přilévá tenkým proudem, po částech a za stálého promíchávání roztoku skleněnou tyčinkou. Obrácený postup, tj. přilévání vody do kyseliny, je nepřípustný. Při rozpouštění pevného hydroxidu sodného nebo draselného se sype hydroxid po malých částech za stálého míchání do vody; vždy se vyčká, až je předchozí podíl rozpuštěn.
-
Rozlité koncentrované kyseliny se nejprve ředí opatrně vodou a pak neutralizují zředěným roztokem sody nebo alkalického hydroxidu. Rozlité roztoky louhů se ředí vodou. Kontaminované plochy se pak omyjí vodou. Tyto operace se provádějí v ochranných rukavicích. Drobné kapky kyselin, louhů a jiných nebezpečných látek se nasají do filtračního papíru a potřísněné místo se pak omyje vodou.
-
Roztoky chemikálií se vylévají do odpadu jen za současného ředění nadbytkem vody z vodovodu.
-
Je třeba se vyhnout vdechnutí i minimálních množství chemických látek. Některé látky, např. kyanovodík, sirovodík, chlor, fosgen aj. mohou usmrtit už po jediném nadechnutí. Jiné, např. rtuť, benzen, tetrachlormethan a 2-naftylamin, mohou způsobit těžká poškození zdraví až po delší době. Pro možnost infekce je třeba dbát úzkostlivé čistoty při práci s biologickým materiálem.
-
S látkami dráždivými, páchnoucími a jedovatými, např. s chlorem, fosgenem, chloroformem, tetrachlormethanem, sirouhlíkem aj., a s látkami snadno vznětlivými, např. s petroletherem, diethyletherem, benzinem, sirouhlíkem, benzenem, acetonem aj. se musí pracovat v dobře odsávané a zapojené digestoři.
-
Při práci s hořlavinami se dbá na to, aby nemohlo dojít ke vznícení par od otevřeného ohně, tj. zejména od blízkých kahanů, ale i elektrických spotřebičů. V jedné digestoři nelze např. pracovat s hořlavým rozpouštědlem a zahřívat cokoli plynovým kahanem. Nebezpečným zdrojem par mohou být i chromatografické vany. Nebezpečnou věcí je postřik chromatogramů, kdy vzniká jemný aerosol činidla; detekci lze provádět jen v dobře odsávané digestoři nebo odsávaném boxu. Také žíhání, spalování a mineralizace látek se provádějí v digestoři.
-
Při rozlití hořlaviny se ihned zhasnou kahany a vypojí elektrické spotřebiče. Při rozlití velkého množství hořlavin se ihned zhasnou všechny
hořáky a vypnou elektrické spotřebiče v místnosti, intenzivně se vyvětrá a nezapínají se žádné elektrické spotřebiče, ani světlo. Nejvyšší přípustné množství hořlavin v laboratoři je stanoveno předpisy. Je třeba mít na paměti, že hoří všechny organické látky, které obsahují méně než 70 % halogenu.
-
Látky oxidačních a redukčních vlastností se nesmějí spolu roztírat, neboť může dojít k exotermické reakci a nebezpečné explozi.
-
Alkalické kovy nesmějí přijít do styku s vodou nebo vlhkem . Jejich zbytky se neodhazují do odpadních nádob nebo do výlevek a neodklízejí se mokrým hadrem; ponoří se do lahví s petrolejem.
-
Se rtutí se pracuje velmi opatrně nad mísou. Rozlitá rtuť se sesbírá pomocí kleští na sbírání rtuťových kuliček nebo pomocí tvrdého papíru. Kuličky, jež nebylo možno sebrat, se posypou jemným zinkovým práškem (Zn) nebo sirným květem a vše se pozorně smete. Znečištěná rtuť se uchovává ve zvláštní nádobě převrstvená vodou.
-
Při nasazování hadiček na skleněné trubice a zasunování skleněných trubiček, kohoutů a teploměrů do zátek se postupuje opatrně a bez násilí , nejlépe v ochranných rukavicích nebo rukou chráněnou čistou utěrkou; sklo se drží u otvoru, do něhož se vsunuje. Vsunutí skleněných předmětů do otvorů v pryži se usnadní jejich potřením glycerolem.
-
Chemické sklo a skleněné součásti chemických aparatur je třeba před prací prohlédnout; i nepatrná prasklina může mít velmi vážné následky. Poškozené sklo je třeba ihned vyřadit, dát do opravy nebo uložit do zvláštní nádoby na skleněný odpad. Poškozené sklo nesmí přijít do umývárny s ostatním sklem. Střepy skla i drobné střípky na stolech je nutno opatrně a pečlivě odstranit.
-
Při…