Dotaz:
Od roku 2019 naše VŠ přistoupila k online školení svých zaměstnanců (v nevedoucích funkcích). Zaměstnanec se přihlásí do školního informačního systému, zde si nastuduje školící materiály a absolvuje test (má neomezený počet pokusů). Systém u zaměstnance uloží datum úspěšně složeného testu jako potvrzení o školení. Žádný jiný záznam o provedení školení neexistuje. Je to vyhovující? Děkuji.
Odpověď:
Předem je třeba připomenout, že odpovědnost za stanovení obsahu a četnosti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a způsob ověřování znalostí zaměstnanců stanoví výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanec má pouze povinnost se takového školení účastnit, případně podrobit se ověření svých znalostí.
Důležitost školení zaměstnanců a následného ověřování znalostí můžeme dovodit i z rozsudku NSS 6 Ads 171/2009-60, který se (mimo jiné) v přezkumu rozsudku krajského soudu zabýval problematikou povinností podle § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce ve vztahu k osobním pracovním pomůckám: „Je výhradně věcí žalobce jako zaměstnavatele, aby s ohledem na konkrétní práci prováděnou jeho zaměstnanci zajistil příslušné ochranné pracovní prostředky, seznámil se s jejich použitím a jejich používání vyžadoval a kontroloval. Na uvedených závěrech nic nemění ani tvrzení žalobce, že o vhodnosti použití konkrétního prostředku byl poškozený řádně proškolen – lze souhlasit se správními orgány v tom, že žalobcem předložené doklady (zejména charakteristika pracovního místa poškozeného ze dne 8. 6. 1996 s přílohou ze dne 22. 3. 2005, technologický postup TP 20.05-montáž břemen, osnova periodického školení BOZP a PO pro zaměstnance žalobce včetně předpisu ČD OP 16 ze dne 5. 1. 2006 se zprávami o průběhu školení, výkaz poškozeného o zkouškách, zápis o proškolení a ověření znalosti pro získání elektrotechnické kvalifikace ze dne 5. 1. 2006, návod k používání, údržbě a periodickým prohlídkám k pracovnímu polohovacímu prostředku typ REGLEX M, AB4, INOX, s grafickou přílohou, technologické postupy pro montáž trakčního vedení železničních drah- sortiment 10b) se konkrétně nezabývají technologickým postupem používání bezpečnostních postrojů KOMER (jako součástí prostředků pro pracovní polohování) za použití lana se zastavovačem délky (tlumič pádu) typu REGLEX M, AB4.To plyne nejen z výše uvedených dokladů, ale i z obsahu DVD vydaného společností LANEX a.s. Z uvedených dokladů i z DVD ani neplyne, že by žalobce poškozenému zajistil informace o tom, jaké vhodné ochranné prostředky proti pádu z výšky pro montáž daného stožáru určil, jaká jsou vhodná kotevní místa (§ 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 362/2006 Sb. a přílohou č. 1 tohoto nařízení), jaká rizika vyplývají z nesprávného používání těchto prostředků. Rovněž nebyl žalobcem prokázán dostatečný rozsah školení poškozeného, ověřování jeho znalostí a jeho soustavné kontroly s požadavkem na dodržování předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jak již bylo konstatováno v protokolu o výsledku kontroly a rozhodnutí orgánu 1. stupně, které tvoří s rozhodnutím žalovaného jeden celek), kdy školení ze dne 5. 1. 2006, ze dne 2. 3. 2006 a 10. 3. 2006 se stejně jako školení u Českých drah a.s. netýkala práce ve výškách, u instruktáží popsaných v tzv. hlášenkách o činnosti pracovní čety ze dnů 8. 3. 2006, 9. 3. 2006 a 10. 3. 2006 není uváděn přesný obsah instruktáží a chybí zde potvrzení poškozeného, že byl skutečně instruován. Obdobně u výše uvedené osnovy ze dne 5. 1. 2006 absentuje potvrzení poškozeného, že byl v daném rozsahu skutečně školen a není z něj zřejmé, že jeho znalosti byly také ověřeny.“
Samozřejmě, že zaměstnanci VŠ nepracují ve výškách, ale i tak jsem chtěla na této konstantní judikatuře ukázat, že soudy se nespokojují s obecnou náplní školení a že v případě potřeby podrobně hodnotí školení zejména z obsahového hlediska. Pokud se týká toho kontrolního testu, tak je podle mne špatně, když zaměstnanec má neomezený počet možností jej zpracovat správně. To nic neukazuje o tom, jestli školení splnilo svůj účel a jestli dotyčný pochopil jeho obsah.
Osobně se přiznám, že jsem vždy k e-learningovým školením přistupovala spíše skepticky, nicméně práce s počítači se rozšiřuje do všech oblastí našeho života, a proto tvrdit, že e-learningové školení nemá být a že je lepší školení formou výuky, není dále možné. Je však třeba dbát hlavně na obsah toho školení (aby bylo vyčerpávající a zahrnovalo skutečně celou škálu prevence rizik u zaměstnavatele). To je odpovědnost osoby odborně způsobilé v prevenci rizik u zaměstnavatele. A druhá věc je ono ověření školení, podle mne by určitě neměli mít zaměstnanci neomezený počet odpovědí v testu, ale i to je třeba, aby posoudila se znalostí konkrétních postupů vaše soba odborně způsobilá v prevenci rizik. I to je její odpovědnost.
.jpg)
