dnes je 31.1.2023

Input:

Změna spotřebitelských smluv, záruky, odpovědnosti za vady a další změny, které přináší novela občanského zákoníku

30.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Změna spotřebitelských smluv, záruky, odpovědnosti za vady a další změny, které přináší novela občanského zákoníku

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová

Dne 16. 11. 2022 podepsal prezident České republiky dlouho očekávanou novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku. Novela byla odeslána dne 23. 11. 2022 k publikaci ve Sbírce zákonů a její účinnost nastane třicátým dnem po vyhlášení.

Přesné datum účinnosti novely není tedy ještě známo, lze však odhadovat, že k publikaci novely dojde každým dnem, tedy příslušné změny budou platit pravděpodobně již koncem roku 2022 či počátkem roku 2023. Aktuální stav legislativního procesu lze sledovat na internetových stránkách Poslanecké sněmovny v sekci Jednání a dokumenty - Sněmovní tisky pod číslem 213 .

Podnikatele tedy čeká v běžném předvánočním shonu ještě další práce, a to přizpůsobit interní procesy a dokumenty této novele.

Které zákony se mění?

Předmětná novela se dotýká:

• zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,

• zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

O změně zákona o ochraně spotřebitele jsme Vás již informovali v tomto článku. Nyní se blíže podíváme na změny občanského zákoníku.

Změna občanského zákoníku

Novela občanského zákoníku se dotýká zejména těchto oblastí:

a) spotřebitelských smluv,

b) kupní smlouvy, konkrétně:

• záruky za jakost,

• prodeje zboží v obchodě (nově prodeje zboží spotřebiteli),

• odpovědnosti za vady a uplatňování práva z vad (nově vytýkání vad).

c) zakotvení nového smluvního typu – smlouvy o poskytování digitálního obsahu.

Přechodná ustanovení říkají, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely (jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti novely), se řídí občanským zákoníkem v dosavadním znění. Tedy nová úprava se použije pouze na právní poměry, které vzniknou až po nabytí účinnosti novely.

Spotřebitelské smlouvy

Občanský zákoník obsahuje několik ustanovení týkajících se tzv. spotřebitelských smluv. Spotřebitelská smlouva je smlouva, kterou uzavírá na jedné straně spotřebitel a na straně druhé podnikatel. Nejedná se o zvláštní smluvní typ, spotřebitelskou smlouvou může být např. smlouva kupní či nájemní či jakákoliv jiná smlouva, včetně smlouvy nepojmenované, která je takto určena prostřednictvím smluvních stran (spotřebitel - podnikatel), nikoliv podle svého předmětu či označení.

Právní úprava je založena na principu ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, jejímž účelem je vyrovnat výchozí ekonomické, informační, odborné a jiné rozdíly, které mezi stranami panují.

1. Předsmluvní informace (§ 1811 NOZ)

Novela mění a zpřesňuje informace, které je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli před uzavřením spotřebitelské smlouvy, nově musí podnikatel sdělovat například:

• kromě údajů o své totožnosti (tj. své jméno či název), též adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, pokud podnikatel takovou elektronickou adresu má;

celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu;

způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, pokud má taková zvláštní pravidla stanovena;

údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách.

Úplný výčet povinně sdělovaných informací je obsažen v ust. § 1811 NOZ.

2. Zneužívající ujednání (§ 1813 NOZ)

V souladu s požadavky evropských směrnic dále novela mění a zpřesňuje zakázaná ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která nově označuje jako zneužívající ujednání.

Zneužívající jsou obecně veškerá ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Při posuzování zneužívajícího ujednání je třeba přihlédnout nejen k obsahu samotného ujednání, nýbrž také k povaze zboží nebo služby, k okolnostem, které uzavření smlouvy provázely, jakož i k obsahu jiných smluv, na kterých posuzované ujednání závisí.

V ust. § 1814 NOZ jsou poté uvedena konkrétní ujednání spotřebitelských smluv, která jsou zneužívající, přičemž:

• v prvním odstavci jsou uvedena ujednání, která jsou zneužívající (tedy zakázána) vždy, tzv. black list, například ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy;

• v druhém odstavci jsou uvedena ujednání, u nichž se zneužívající povaha předpokládá, avšak v konkrétním případě může být prokázáno, že s ohledem na další okolnosti ujednání zneužívající není, tzv. grey list, např. ujednání, která zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby nebo ujednání, která odkládají určení ceny až na dobu plnění.

Lze proto doporučit, aby podnikatelé před účinností novely prověřili texty smluv, které uzavírají se spotřebiteli, zda neobsahují zneužívající ustanovení.

3. Neobjednaná plnění (§ 1816 NOZ)

Významnou změnou je zařazení ustanovení o neobjednaném plnění mezi obecná ustanovení spotřebitelských smluv. Dosavadní právní úprava znala institut neobjednaného plnění pouze v případě smluv uzavíraných distančním způsobem a mimo obchodní prostory (dosavadní § 1838 NOZ). Po novele se má uplatnit tento institut na veškeré spotřebitelské smlouvy.

Nově tedy bude u všech spotřebitelských smluv platit, že plnil-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele a spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

4. Smlouvy uzavírané distančním způsobem a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (§ 1820 a násl. NOZ)

Novela se dotýká též smluv uzavíraných bez fyzické přítomnosti stran prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (např. reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, teleshopping, elektronická pošta, internet) a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory.

Mění se a zpřesňuje rozsah informací, které je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli ještě před uzavřením takové smlouvy, např. adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy apod. Úplný výčet sdělovaných informací je obsažen v ustanovení § 1820 NOZ.

V ust. § 1822 NOZ se výslovně uvádí, že údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy. Smyslem tohoto ustanovení je, aby údaje, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, byly pro podnikatele závazné v tom smyslu, že určí obsah budoucí smlouvy. Pokud se strany výslovně nedohodnou na určité náležitosti jinak, bude smlouva uzavřená s tím obsahem, který vyplývá z údajů sdělených před uzavřením smlouvy

5. Uzavírání smluv po telefonu (§ 1825 NOZ)

Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele ústně prostřednictvím telefonu, je podnikatel povinen sdělit na začátku každého hovoru spotřebiteli:

• obchodní účel hovoru a

• údaje o své totožnosti (a pokud telefonuje v zastoupení jiné osoby, rovněž údaje o její totožnosti).

Současně je podnikatel nově povinen nabídku učiněnou během hovoru potvrdit spotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě a spotřebitel je nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.

Dle důvodové zprávy k novele je tak reagováno na časté zneužití momentu překvapení spotřebitelů při telemarketingu (zejména zranitelných spotřebitelů – seniorů apod.). "Již podle stávající právní úpravy musí podnikatel zaslat spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě, a to v přiměřené době po jejím uzavření, nejpozději však v okamžiku dodání zboží nebo před tím, než začne poskytovat službu. Nová úprava v podstatě posouvá plnění této povinnosti k okamžiku před uzavřením smlouvy. Podnikatel musí ústně učiněnou nabídku potvrdit v textové podobě. I v těchto případech se uplatní § 1822 NOZ(6.1.2023) o závaznosti údajů sdělených před uzavřením smlouvy – podnikatel toto pravidlo nemůže obcházet uváděním méně příznivých podmínek v následném potvrzení. Následně je vyžadován souhlas spotřebitele – podpis listinné nabídky či elektronický souhlas. (...) Nové ustanovení bude plnit roli doby na rozmyšlenou (tzv. cooling-off period). Stávající řešení pomocí práva odstoupit od smlouvy se v řadě případů ukazuje jako nefunkční. Spotřebitelé si mnohdy nejsou vědomi, že nějakou smlouvu uzavřeli, a v době, kdy vyhledají radu jiné osoby, již není možné od smlouvy odstoupit."

6. Uzavírání smluv elektronickými prostředky (§ 1826 a násl. NOZ)

V případě uzavírání smluv za použití elektronických prostředků (např. při nákupu přes e-shop) je podnikatel povinen zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení.

Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem "Objednávka zavazující k platbě" nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací.

Nesplní-li podnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá.

7. Odstoupení od smlouvy (§ 1829 NOZ)

I nadále po novele platí, že spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů.

Běh lhůty je však formulován jinak, ustanovení již nepracuje s počátkem lhůty pro odstoupení, nýbrž s jejím koncem a upravuje běh lhůty pro různé druhy smluv. Je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel (nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce) převezeme zboží.

Pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory během výletu organizovaného podnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží nebo poskytování služeb, nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti platí namísto lhůty čtrnácti dnů podle § 1829 NOZ lhůta třiceti dnů. Novela tak reaguje na stále časté nevyžádané návštěvy podomních prodejců (zejména v oblasti energií) u spotřebitelů v domácnosti a prodlužuje lhůtu pro odstoupení od smlouvy ze čtrnácti na třicet dnů.

Záruka za jakost (§ 2113 NOZ)

Změn doznala též úprava záruky za jakost. V současné době je záruka za jakost upravena obecně v ustanovení § 1919 NOZ a dále u kupní smlouvy v ustanovení § 2113 a násl. NOZ. Současně byla potřeba zakomponovat do občanského zákoníku "obchodní záruku" pro spotřebitele podle čl. 17 evropské směrnice 2019/771.

Aby nevznikla nepřehledná úprava, zvolil zákonodárce při novelizaci občanského zákoníku následující řešení:

• byla vypuštěna úprava záruky za jakost v obecných ustanoveních o řádném plnění (tj. zcela zrušeno ustanovení § 1919 NOZ) a

• záruka za jakost byla ponechána a doplněna u kupní smlouvy (v ustanovení § 2113 NOZ).

Dle důvodové zprávy hovoří pro tuto změnu "především typická souvislost záruky za jakost s kupní smlouvou. Na použití této úpravy je v současné době již odkazována v úpravě smlouvy o dílo. V souvislosti s jinými smlouvami nepřipadá využití tohoto institutu příliš v úvahu. I pro takový případ lze

Nahrávám...
Nahrávám...