dnes je 28.3.2024

Input:

Zproštění se zaměstnavatele povinnosti k náhradě škody

27.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.8.3
Zproštění se zaměstnavatele povinnosti k náhradě škody

JUDr. Eva Dandová

Zákoník práce nerozlišuje příčinu vzniku škodní události, tedy pracovního úrazu. Je nerozhodné, zda např. zaměstnanec trpí určitou chorobou, která vyvolá úrazový děj, jehož následkem je pracovní úraz. V praxi jsou časté případy nemocných cukrovkou nebo epilepsií, kdy zaměstnancova obecná nemoc je vlastně původcem toho, že dojde k úrazu - zaměstnanec v epileptickém záchvatu upadne na zem a zlomí si ruku. Judikatura uznává zaměstnavatele povinného k náhradě škody za pracovní úraz i např. v případech infarktu myokardu nebo náhlé cévní příhody, kdy se prokáže zvýšená tělesná nebo psychická námaha spojená s prací. Pro povinnost zaměstnavatele k náhradě škody a nemajetkové újmy způsobené zaměstnanci to však nemá žádný význam, neboť stačí pouze, že došlo k poruše zdraví zaměstnance a že k ní došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Znamená to tedy, že se nezkoumá, do jaké míry zaměstnavatel něco zavinil, není ani rozhodující, zda zaměstnanec uklouzl na mokré podlaze nebo zda upadl pouze vinou své neopatrnosti. V každém případě je k náhradě škody povinný zaměstnavatel, který se může ve výslovně stanovených případech této povinnosti zprostit, prokáže-li porušení pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnance.

Proto také v případě povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zaměstnanci stačí pouze prokázat škodnou událost, vznik škody (její výši) a příčinnou souvislost mezi nimi. Z toho pak vyplývá, že zaměstnavatel je povinný k náhradě škody vždy, i když mu nelze prokázat nějaké zavinění. Proto je v  ZP dána možnost, aby se v určitých případech (zde výslovně vyjmenovaných) mohl zaměstnavatel zprostit své povinnosti k náhradě škody zcela nebo zčásti.

Zproštění se povinnosti zcela

Zákoník práce vyjmenovává pouze dva případy, kdy zaměstnavatel se může zcela zprostit své povinnosti k náhradě škody.

V prvém případě se jedná o zaviněné porušení právních nebo ostatních předpisů nebo pokynů k zajištění BOZP. Přitom zákonodárce nevycházel ani tak z povinností zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru, ale víc z povinností, které na úseku BOZP má sám zaměstnavatel. Jedná se všechny předpisy na ochranu života a zdraví, hygienické a protiepidemické předpisy, technické předpisy, dokumenty a normy, stavení a dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně, o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Pokud se týká pokynu k zajištění BOZP, tak to jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří mu jsou nadřízeními.

Proto, aby se zaměstnavatel mohl zbavit své povinnosti nahradit zaměstnanci škodu, nestačí pouze zjištění, že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpis nebo pokyn, ale musí především prokázat, o který konkrétní předpis se jedná a do jaké míry a kdy s ním byl zaměstnanec seznámen a že jejich dodržování bylo soustavně vyžadováno a kontrolováno. Musí být prokázáno, kdy byl zaměstnanec naposledy řádně proškolen nebo seznámen s konkrétním předpisem nebo pokynem. Není možno se dovolávat všeobecných ustanovení, jako např. že každý si má počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

V druhém případě se jedná o to, že škoda vznikla následkem opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek. K prokazování opilosti zaměstnance pouze v této souvislosti si připomeňme, že soudy stále vyžadují důkaz krevní zkouškou.

Pojem opilosti a zneužití návykových látek pracovněprávní předpisy nedefinují. Ovšem opilost nelze vykládat jako opilství v trestním právu, tam se jedná o trestný čin, jehož se dopouští ten, kdo poté, co požil alkoholického nápoje, vykonával zaměstnání nebo činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Stav opilosti podle ZP nemusí být dán pouhým požitím alkoholického nápoje, ale k jeho požití musí dojít v takové míře, že způsobí snížení duševních funkcí a

Nahrávám...
Nahrávám...