Zraková zátěž

3.7.1.14

Zraková zátěž

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní a ostatní předpisy

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 7.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, zejména ust. §§ 34, 35, 45, 45a, 50.

  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění, zejména příloha č. 1, bod 11.

    • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zejména § 83a odst. 1 písm. j).

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly 3.7.1.0.

Zpráva o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 2014 ¹⁾ uvádí, že práci v riziku zrakové zátěže vykonávají přibližně 2 % všech pracovníků, jejichž práce byly k 31.12.2014, v souladu s platnou legislativou, zařazeny do třetí kategorie. V roce 2014 to tedy celkově představuje cca 13 000 osob a jejich proporce se v průběhu posledních let významně nemění.

Z fyziologického hlediska se pod pojmem zraková zátěž při práci rozumí soustavné negativní působení faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí významných pro funkce zraku na pohodu vidění ²⁾.

Podle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, § 34 odst. 1, se prací se zrakovou zátěží rozumí trvalá práce:

• spojená s náročností na rozlišení detailů,

• vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,

• spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami,

• spojená s neodstranitelným oslňováním.

Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu (NV č. 361/2007 Sb., § 34 odst. 2).

Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí (NV č. 361/2007 Sb., § 34 odst. 3).

Prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství (NV č. 361/2007 Sb., § 34 odst. 4).

Kapacita zraku

Pro viditelnost nejmenších detailů (kritický detail) nezbytných pro výkon dané práce po celou pracovní dobu, musí být zabezpečeny odpovídající světelné podmínky pro plnění těchto požadavků - čím menší kritický detail, tím jsou větší nároky na osvětlení. Velikost zrakové zátěže ovlivňuje především vztah mezi konkrétními požadavky na zrakový výkon pracovníka a jeho individuální zrakovou kapacitou. Kapacita zraku je dána:

• zrakovou ostrostí,

• schopností rozlišovat barvy,

• rozsahem hloubkového vidění,

• schopností akomodace a adaptace ⁴⁾.

Zraková ostrost je schopnost oka rozlišovat detaily z určité vzdálenosti. Viditelnost předmětu určuje zejména jeho velikost, jas, kontrast jasu předmětu oproti okolí a doba pozorování. Kontrast mezi předmětem a okolím má dvě složky: kontrast jasů a barevný kontrast. Zraková ostrost se v závislosti na věku zhoršuje. K fyziologickému úbytku dochází v průměru ve 40 letech.

Barevné vidění je zprostředkováno třemi druhy čípků na sítnici, kdy každý typ čípků reaguje specificky na záření různých částí barevného spektra. Kvalita vnímání barev závisí na intenzitě jasu zorného pole. Lidské oko je schopno rozlišovat 130-150 barev. S věkem se možnost barevného vidění zhoršuje.

Poruchy barvocitu jsou nejčastěji vrozené a muži bývají postižení častěji než ženy. Při poruše barvocitu lehčího stupně je schopnost rozlišit základní signální barvy neporušená. Těžké poruchy barvocitu představují poruchu vnímání jedné nebo více základních barev. Částečná barvoslepost se vyskytuje nejčastěji při poruše rozlišování červené a zelené barvy, která je označována jako tzv. daltonizmus, který postihuje cca 4% mužů a 0,4% žen ⁴⁾. Se získanými poruchami barvocitu se můžeme setkat u osob trpících cukrovkou, u pracovníků při chronické expozici olovu, organickým rozpouštědlům, při chronickém alkoholizmu apod.

Neporušený barvocit je důležitý u pracovníků textilního a oděvného průmyslu, ale i v jiných odvětvích, kde je nutno rozlišovat různé barevné odstíny.

Hloubkové, prostorové, perspektivní vidění je vlastnost oka správně určit vzdálenost předmětů v prostoru. Hloubkové vidění na rozdíl od ostrosti a barvocitu je závislé na zkušenosti a učení, cvikem se může zlepšit. Tato schopnost je důležitá zejména u dopravních systémů a při mechanizovaném transportu břemen (řidiči, jeřábníci, stavební montáže, práce ve výškách apod.).

Akomodace je schopnost přizpůsobení čočky na vzdálenost pozorovaného předmětu prostřednictvím jejího zakřivení. Ukazatelem akomodační schopnosti je akomodační šířka,
která se udává v dioptriích. U desetiletého dítěte je to asi 14 dioptrií, u čtyřicetiletého muže asi 4 dioptrie, u šedesátníka asi 1 dioptrie ³⁾. Postupné zhoršování schopnosti akomodace čočky věkem se označuje jako presbyopie (dalekozrakost - větchozrakost), kdy jsou pro vidění do blízka nutná spojná skla. Časté střídání akomodace (pozorování blízkých a dalekých předmětů) je příčinou zrakové námahy a zhoršení zrakového výkonu.

Adaptace je schopnost oka přizpůsobit se změněným světelným podmínkám (světlo, tma). Požadavky na rychlou zrakovou adaptaci souvisí s rovnoměrností osvětlenosti pracovních míst a prostor. Důležité je proto dodržování zásad správného poměru jasů mezi pozorovaným místem a okolím.

Oslnění ruší, zhoršuje nebo úplně znemožňuje vidění. Rušivé oslnění narušuje zrakovou pohodu (rozptyluje pozornost a znesnadňuje soustředění). Omezující oslnění ztěžuje rozeznávání podrobností a ztěžuje vidění. Oslepující oslnění znemožňuje vidění.

Osvětlení

Nedostatky v osvětlení pracovních prostor a pracovních míst při vykonávání zrakově náročných činností negativně ovlivňují zrakové funkce a jsou příčinou rychle vznikající zrakové únavy. Požadavky na osvětlení pracovních prostor jsou dané platnými předpisy, přesto existují pracoviště, kde nelze minimální hodnoty osvětlení z technických nebo technologických důvodů dodržet a pracovníci jsou exponováni zrakové zátěži. Proto v kapitole zrakové zátěže při práci nelze opomenout problematiku osvětlení. Rozeznáváme následující druhy osvětlení:

• denní - intenzita denního světla se mění během dne, během roku a se změnou atmosférických podmínek (slunečno, zataženo),

• umělé,

• kombinované (kombinace místního a celkového umělého osvětlení),

• sdružené (kombinace denního a umělého osvětlení).

Vzhledem k tomu, že hodnoty pro denní a umělé osvětlení pracovišť jsou uváděny v příslušných jednotkách, pro jejich pochopení je následně uvedena jejich stručná definice.

Světelný tok dopadající na nějakou plochu způsobuje její osvětlenost (intenzitu osvětlení) – jednotkou je Lux (lx).

Osvětlenost denním světlem vyjadřuje činitel denní osvětlenosti, což je poměr osvětlenosti denním světlem na daném místě uvnitř budovy k současné osvětlenosti vodorovné, ničím nezastíněné venkovní roviny při rovnoměrně zatažené obloze (udává se v %). Příslušné technické normy stanovují nejmenší a průměrné hodnoty činitelů denní osvětlenosti podle velikosti detailu, který je nutno rozeznat pro dané třídy činnosti.

Měření a hodnocení osvětlení pracoviště

Požadavky na měření a hodnocení osvětlení pracovních prostor upravují příslušné technické normy:

• ČSN EN Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení,

• ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov,

• ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení,

• ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory,

• ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory,

• ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení,

• ČSN 360011-1 Měření osvětlení vnitřních prostorů. Část 1: Základní ustanovení,

• ČSN 360011-3 Měření osvětlení vnitřních prostorů. Část 3: Měření umělého osvětlení.

Bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště upravuje NV č. 361/2007 Sb., §§ 45 a 45a. K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.

Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit.

Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 9). Lhůty pro čištění zdrojů osvětlení uvádí následující tabulka.

Lhůty pro čištění zdrojů osvětlení (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 10)
Charakter pracoviště:	Lhůta pro čištění:
Bez technologického zdroje prachu a chemických látek	minimálně 1x za 2 roky
S technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu	zpravidla 2x za 1 rok
S technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu	zpravidla 4x za 1 rok
Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení

Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle příslušné české technické normy (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 11).

Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy (NV č. 361/2007 Sb., § 45a).

Minimální hodnoty pro osvětlení

Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty (pokud příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost vyšší hodnotu):

• denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti minimálně 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení průměrná hodnota 3 %,

• celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností 200 lx (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 3).

Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty (pokud příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost vyšší hodnotu):

• denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti minimálně 0,5 % a průměrná hodnota 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,

• doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností 200 lx (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 4).

Pracoviště, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny výše uvedené hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení, se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště:

• pouze s nočním provozem,

• které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,

• jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů,

• na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,

• kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 6).

Na těchto uvedených pracovištích, na kterých je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů. U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 7).

V místnosti pro odpočinek podle denní osvětlení vyjádřené minimálním činitelem denní osvětlenosti musí být 1,0 % (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 8).

Souhrn minimálních a průměrných hodnot pro osvětlení podle druhu osvětlení pracoviště uvádí následující tabulka.

Minimální a průměrné hodnoty pro osvětlení (NV č. 361/2007 Sb., § 45, odst. 3-8)
Denní osvětlení (činitel denní osvětlenosti v %)	Celkové umělé osvětlení (lx)
Trvalá práce při denním osvětlení
minimálně 1,5 %; průměr 3,0 %	200 lx
Trvalá práce při sdruženém osvětlení
minimálně 0,5 %; průměr 1,0 %	200 lx
Zvláštní pracoviště
-	300 lx
Místnosti pro odpočinek