Dotaz:
Prosím o informaci, zda existuje databáze všech v úvahu přicházejících školení, které by zaměstnavatel měl v rámci zajištění BOZP povinně realizovat, a to včetně předepsaných lhůt? Jako např. práce ve výškách - 1x za rok, práce vazače - 1x za rok, práce svářeče - 1x za rok apod., i když si samozřejmě uvědomuji, že záleží na zaměstnavateli a jeho konkrétní činnosti.
V uvedené problematice rovněž prosím, zda se doporučuje školit pravidelně zaměstnance i např. se zacházením s ručními nástroji (kladivo, šroubovák), příp. i se spotřebiči, jako např. rychlovarná konvice, ventilátor, stolní lampička apod.
Odpověď:
Žádná databáze obsahu školení neexistuje, neboť to je otázka prevence rizik ve smyslu ustanovení § 102 zákoníku práce a tuto prevenci rizik mu musí provést osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, kterou také musí mít každý zaměstnavatel. To samozřejmě proto – jak správně uvádíte – že podmínky u jednotlivých zaměstnavatelů jsou různé. Proto také – až na výjimky jako je Vámi uvedená práce ve výškách apod. – neobsahují ani právní předpisy z oblasti BOZP lhůty, v kterých mají školení probíhat. Základní zásady, kdy má školení probíhat (např. při změně pracovního zařazení apod.) obsahuje samo ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce a to musí praxi stačit.
K celé věci musíme přistupovat takto. Podle § 101 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Podle § 269 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Odpovědnost za úrazy je – jak známo objektivní – a zaměstnavatel se z ní nemůže vyvinit jinak, než když prokáže některý z tzv. deliberačních důvodů podle § 270 zákoníku práce. V praxi je pak nejčastějším deliberačním důvodem, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. A tím se kruhem vracíme ke školení. Pouze tehdy, když zaměstnavatel prokáže, že zaměstnance řádně proškolil a prokáže, že vedoucí zaměstnanci zásady BOZP, které stanovil, kontrolovali, pak se jedině může např. zčásti zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.
Obsah školení však musí – s ohledem na provedenou prevenci rizik – stanovit zaměstnavateli osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Jedině ona totiž může posoudit, o jaké pracoviště se jedná a o jaký okruh zaměstnanců se jedná, vždyť to je vlastně její náplň práce – provádět na pracovišti zaměstnavatele prevenci rizik, vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a nakonec – a to je nejdůležitější – rizika vyhodnotit a přijmout opatření k jejich odstranění, což je mimo jiné také školení zaměstnanců.
Jinak asi bude probíhat školení na pracovišti, kde pracují zaměstnanci s VŠ vzděláním a jinak na pracovišti, kde zaměstnanci bez kvalifikace (tím se samozřejmě nechci nikoho dotknout…). Ale i toto je důležité hledisko. Jak se má zacházet s příslušnými nástroji, s kterými zaměstnanec pracuje, se v praxi asi dozví hned při vstupním školení BOZP a není asi třeba to znovu opakovat. Co se týče elektrických spotřebičů, tak tam v praxi bývá zdůrazňováno, že mají být při odchodu z kanceláře vypnuty, asi jak se zapíná a vypíná stolní lampička, není třeba nikoho školit. Školit je ale třeba obecně ohledně bezpečnosti elektrických přístrojů a strojů, které se vyskytují na pracovišti. Zaměstnancům by mělo být zdůrazněno, že žádné opravy provádět sami nesmí a kam mají zavolat, když dojde k nějaké poruše.
.jpg)
