dnes je 1.12.2022

Input:

Analýza úrazovosti

28.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2.1
Analýza úrazovosti

Ing. Miroslava Kopecká

Tato část publikace by měla pomoci těm, při jejichž činnosti jsou prováděny práce ve výškách a dosud si neujasnili, jak zajistit zaměstnance proti nebezpečí vyplývajících z těchto činností. Aby bylo možné provádět jednotlivé kroky prevence, zejména vyhledání nebezpečí a ohrožení, musíme vycházet z konkrétního technologického nebo pracovního postupu realizovaného na konkrétním pracovišti. Někteří zaměstnavatelé mají snahu vyhledávat nebezpečí, hodnotit je a stanovit opatření k ochraně zaměstnanců do budoucna, aniž by měli stanoven technologický nebo pracovní postup a aniž by byly známy podmínky na budoucím pracovišti. Výsledek je potom abstraktní, neobjektivní a nepoužitelný, neboť nelze bez vymezení jednotlivých parametrů posuzovaného systému (konkrétní fáze pracovní činnosti na konkrétním pracovišti) nejen přesně vyhodnotit pravděpodobnost výskytu ohrožení a možné důsledky, ale ani vyhledat jednotlivá nebezpečí. Při pracích ve výškách nelze předpokládat každý možný pracovní úkon zaměstnance, aniž by byl stanoven pracovní postup pro práci na konkrétním pracovišti, tedy bez stanovení pracovního postupu nelze předvídat celou škálu možných nebezpečí. Na tom závisí také účinnost přijatých preventivních opatření k ochraně zaměstnanců.

Vymezení pojmů

Za práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky se považuje práce a pohyb pracovníka (zaměstnance), při kterém je ohrožen pádem z výšky nebo pádem do volné hloubky, propadnutím nebo sklouznutím. Z této definice vyplývá, že při posuzování, zda se jedná nebo nejedná o práci ve výšce není rozhodující výška, jak je často mezi odbornou veřejností a zaměstnavateli prezentováno, ale skutečnost, zda hrozí osobě při práci pád z pracoviště, které se může nacházet na vyvýšeném místě nebo v blízkosti prohlubně apod. U každé pracovní činnosti, při které hrozí pád z výšky 1,5 m a více, je právním předpisem vyžadováno zajištění osob proti pádu (pokud právní předpis nestanoví jinak – např. zajištění při práci na žebřících). Bezpečnost práce u těchto prací upravovala až do r. 2005 vyhláška č. 324/1990 Sb. Nedostatkem tohoto předpisu bylo především to, že vyhláška stanovila požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při přípravě, a provádění stavebních, montážních a udržovacích prací a při pracích s nimi souvisejících, tedy jen při stavebních pracích. Praxe však ukázala, že pracovní úrazy, jejichž zdrojem je pád z výšky nebo do volné hloubky vznikají často i v jiných oborech (zemědělství, lesnictví, strojírenství, keramický průmysl a další), na tyto činnosti se citovaná vyhláška již nevztahovala. Aby byli všichni zaměstnavatelé informováni, jakým způsobem organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu či zřícení, vydala vláda nařízení č. 362/2005 Sb. Zaměstnavateli ovšem nic nebrání v tom, aby zaměstnance chránil proti pádu z výšky i nad rámec požadavků právního předpisu.

Postup při prevenci rizik

Při pracích ve výškách by měl být následující postup:

  • pro jednotlivé pracovní činnosti zjistit jednotlivá nebezpečí a ohrožení. Přitom vycházet také ze záznamů o pracovních úrazech, evidence pracovních úrazů, odborných zkušeností,

  • posoudit jednotlivá nebezpečí,

  • prověřit, zda splněním požadavků bezpečnostních předpisů, přijetím opatření k jejich splnění, byla některá nebezpečí úplně odstraněna,

  • přijmout opatření k eliminaci nebezpečí, pokud již nebyla odstraněna nebo nebylo dosaženo jejich přijatelné úrovně,

  • stanovit pracovní nebo technologický postup pro konkrétní práci a pracoviště ve výšce, včetně opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijatých opatření,

  • zkontrolovat, zda jsou požadavky podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci splněny (např. podle připraveného kontrolního seznamu),

  • provést znovu posouzení jednotlivých nebezpečí s přijatými opatřeními.

Tento proces se opakuje tak dlouho, dokud nejsou nebezpečí eliminována na přijatelnou úroveň.

Další kapitoly by měly sloužit jako pomůcka pro plnění opatření k prevenci rizik.

Činnosti a pracoviště ve výškách a nad volnou hloubkou

Práce ve výškách jsou nejčastěji prováděny na nedokončených částech budov (na podlahách skeletů, střechách) nebo při jejich odstraňování, dále jsou to práce spojené s montáží, opravami a údržbou ocelových konstrukcí a technologických zařízení, práce na lešeních, jejich montáž, demontáž a užívání, udržovací práce, stavební práce v členitém terénu např. na chmelnicích, ořezávání vysokých dřevin, vagonování a další.

Práce nad volnou hloubkou jsou např. práce v zásobnících sypkých hmot, výkopové práce a práce na ně navazující, práce ve studních a šachtách.

Při těchto pracích se používají pomocné stavební konstrukce, které slouží k vytvoření dočasného pracoviště nebo jako konstrukce kolektivní ochrany osob proti pádu z výšky a proti pádu materiálu z výšky.

Vzhledem k rozsahu daného tématu se dále budeme zabývat pouze vybranými činnostmi.

Analýza úrazovosti podle OKEČ

                                                 
 Odvětví Počet pracovních úrazů v roce
2003 2004 2005
 Zemědělství, myslivost 58 37 29
 Lesnictví, těžba dříví a přidružené činnosti  4  6  5
 Výroba potravin a nápojů 33 34 48
 Zpracování tabáku  1
 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 1
 Textilní průmysl  1  1
 Průmysl dřevařský a korkařský  7  8  5
 Výroba vlákniny, papíru a lepenky  9  2  3
 Vydavatelství, vč. nahrávek  3  5  3
 Výroba kancelářských strojů a počítačů 1
 Koksování, zpracování ropy, jaderná paliva  1
 Výroba chemických výrobků 18  6 10
 Výroba pryžových a plastových výrobků 15 16  7
 Výroba nekovových minerálních výrobků 33 28 33
 Výroba kovů vč. hutního zpracování 20 20 20
 Výroba kovových konstrukcí 27 16  9
 Výroba strojů a zařízení 15 14 19
 Výroba elektrických strojů a přístrojů  9 7 4
 Výroba radiových, televizních zařízení  12
 Výroba zdravotnických přístrojů  6 2 2
 Výroba dvoustopých motorových vozidel 22 32 15
 Výroba ostatních dopravních zařízení  4 7 6
 Výroba nábytku  6 9 5
 Peněžnictví3 1
 Zpracování druhotných surovin  4
 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry  3 2
 Výroba a rozvod vody  5 7 3
 Stavebnictví 76 64 60
 Prodej, údržba a opravy mot. vozidel  4 2 4
 Velkoobchod 36 25 20
 Maloobchod 23 21 21
 Pohostinství a ubytování  4  3  3
 Pozemní doprava, potrubní přeprava 37 51  2
 Činnosti cestovních kanceláří 21  7  9
 Činnosti poštovní a telekomunikační  9 24 11
 Činnosti s úvěry a pojišťovnictvím  3  1
 Činnosti v oblasti nemovitostí  3  3  6
 Zpracování dat a související činnosti 2
 Pronájem strojů, přístrojů, zboží  2  2
 Výzkum a vývoj  2  2
 Služby převážně pro podniky  6 14 18
 Veřejná správa a obrana, sociální pojištění 14 15 18
 Školství 21  2 15
 Zdravotnictví, veterinární a sociální služby 30 21 14
 Odstraňování pevného odpadu, čištění měst  7  4  7
 Činnosti společenských organizací  3  1
 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti  6  5  1
 Exteritoriální organizace a spolky 2
 Ostatní služby  2
 CELKEM 614 531 442

Výše uvedená tabulka ukazuje vývoj pracovní úrazovosti dle OKEČ, což je odvětvová kategorie ekonomických činností. Ze statistických údajů vyplývá, že pracovní úrazy, jejichž zdrojem jsou pády z výše, pády do hloubky a zasypání, se vyskytují prakticky ve všech oborech a zdaleka se neomezují na stavební práce, i když je nutné připustit, že stavebnictví má na celkové úrazovosti nejvyšší podíl, zhruba 10 %.

V § 5 zákona č. 309/2006 Sb. jsou stanoveny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy. Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky upravuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Oba zmíněné právní předpisy se neomezují na speciální resorty a platí pro všechny zaměstnavatelské subjekty s výjimkou subjektů, uvedených v § 2 nař. vl. č. 362/2005 Sb. Jsou to hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, provozování námořních plavidel, provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému a příprava a výcvik složek integrovaného záchranného sytému. Provozování těchto činností podléhá zvláštním právním předpisům.

Analýza úrazovosti dle zdrojů a příčin

Zdroje pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů jsou pády z výše, statistická značka 445. Méně častým, nikoli však zanedbatelným zdrojem jsou pády do hloubky a zasypání, stat. zn. 446, 447. Těchto pracovních úrazů bylo registrováno 25 v roce 2003, 39,v roce 2004 a 33 v roce 2005. Nejvíce se na těchto úrazech podílelo stavebnictví, v roce 2003 bylo registrováno 9, v roce 2004 to bylo 11 a v roce 2005 celkem 12. Ačkoli pracovní úrazovost má mírně klesající tendenci, u uvedených zdrojů má naopak stoupající tendenci, což je alarmující.

Příčiny pracovních úrazů

Nejvíce příčin pracovních úrazů připadá na vrub zaměstnavatele. Ze statistiky úrazovosti vyplývá, že nejčastější příčinou úrazů jsou:

  • nedostatky osobních předpokladů zaměstnanců k řádnému

Nahrávám...
Nahrávám...