dnes je 29.3.2024

Input:

Filosofie a přístup k výuce bezpečnosti práce

5.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.2.2
Filosofie a přístup k výuce bezpečnosti práce

PhDr. Vladimír Janák, CSc.

Všechny zákony a prováděcí právní předpisy a  také výuka v oblasti bezpečnosti práce mají jeden základní smysl a účel: ochránit život a zdraví lidí a také majetek společnosti. Život a zdraví zde stojí jednoznačně na prvním místě. Je nepředstavitelným hazardem, jestliže se požadavky právních předpisů a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k zajištění požárních ochrany obcházejí a na zdraví či majetek nedbá. To platí také o výuce. Ta má vycházet z několika filosofických principů:

  • princip opravdovosti,

  • princip dodržování standardů při respektování "ducha pravidel“,

  • princip kaskádovitého charakteru šíření výuky,

  • jejichž výkladu se budeme nadále věnovat.

Princip opravdovosti

První lze nazvat princip opravdovosti. Minulá éra tzv. socialistické výroby naučila některé pracovníky dělat věci jen "na oko“, "jako“. Patrně to bylo způsobeno mnoha zbytečnými nařízeními, která se ne vždy dodržovala. Tak jsme se naučili nedělat věci doopravdy. Vytratila se odpovědnost k jiným i k sobě. Kulturu, kterou zastávali už podnikatelé typu Tomáše Bati je však třeba rychle obnovit. Vycházela z filosofie, která říká, že o pracovníka je třeba pečovat, chránit ho a poskytnout mu možnost výdělku a rozvoje, včetně sociálního zázemí (viz baťovské domky na bydlení). Když se pokazí výrobek, lze to napravit. U zdraví to většinou nelze! V National Geografic4) z roku 1938 se uvádí, že značný počet úrazů dělníků řešil T. Baťa ve svých závodech tím, že nechal u brány vyvěsit viditelnou figurínu, pochroumanou jako neopatrný nešťastník, s nápisem typu:

Jmenuji se Josef Novák a  takhle jsem dopadl, když jsem zkoušel opravovat nýtovač, aniž bych ho odpojil od sítě. Jelikož se zaměstnanci více obávali posměchu, než zranění, nápad fungoval. Méně efektivním se naopak ukázalo opatření jedné soudobé firmy, kde kvůli zamezení úrazů vydali nařízení, které odnímalo všem zaměstnancům, od ředitele po uklízečky (!), prémie na 1 měsíc, když došlo k pracovnímu úrazu. Úrazovost se statisticky sice snížila, ale vedlo to také k tomu, že některá vážná poranění byla utajována. Strach z absence odměny přehlušil obavy o vlastní zdraví. Ne moc dobrý nápad. Je třeba zdůraznit, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana je doslova smrtelně vážnou záležitostí! To se dotýká i vlastního školení. Vedení, stejně jako lektoři či školitelé nejprve sami musí být přesvědčeni o vážnosti předmětu této výuky. Nelze pochybovat! Natož naznačovat, třeba neverbálně, mimikou, že je to jakási nadbytečná činnost, kterou je třeba jen formálně splnit, "udělat čárku“, že zaměstnanci prošli školením. Z každého gesta, tónu hlasu lektora, i doprovodné atmosféry, kterou šíří hlavně vedoucí, musí být jasné, že se nejedná o formalitu, ale vážně o naše zdraví, o svěřený majetek. Samozřejmě zde musí existovat nadřazená filosofie firmy, která si váží zaměstnanců a jejich zdraví (lidé jsou nejcennějším "majetkem“ firmy) a od ní se odvíjející kultury podniku, která vede všechny k dodržování bezpečnostních opatření. Výroba je důležitá, nemá však přednost před zdravím lidí! Ani vás nenapadne bez řidičského průkazu nechat někoho řídit auto. Jak si tedy může někdo myslet, že lze pustit do výroby člověka, bez znalosti nebezpečí, která ho potkají? Pracovníci, kteří říkají věty typu: "To si přečtete potom, teď potřebujeme, abyste podepsal, že máte školení absolvované“ by měli být tvrdě postihováni, bez milosti.

Dodržování standardů při respektování "ducha pravidel“

Druhý princip tkví v dodržování standardů při respektování "ducha pravidel“. Někteří lidé si neuvědomují účel, smysl

Nahrávám...
Nahrávám...