dnes je 25.9.2022

Input:

Firemní komunikace a manipulační a pracovní plochy

11.5.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.5
Firemní komunikace a manipulační a pracovní plochy

Ing. Antonín Dušátko

Základní pohled na danou problematiku

Nejrůznější materiály – zboží, přicházející do objektu firmy (suroviny, polotovary, stroje a technická zařízení, strojní části apod.), je nutno v areálu firmy bezpečně přemístit na místa jejich určení – do výrobních a pomocných provozů či objektů, skladů atd. Rovněž zaměstnanci, ale i další fyzické osoby přicházející do firmy, musejí mít možnost se bezpečně dostat na svoje pracoviště, resp. na smluvené místo, v průběhu směny pak na další potřebná místa či pracoviště (kupř. do zkušebny, laboratoře, ale i na oběd, k lékaři apod.) a po skončení směny, resp. pracovního jednání, musejí mít možnost areál firmy bezpečně opustit.

K tomuto účelu je ve firmě nutno vybudovat potřebné komunikace (jednak pro pohyb materiálu, přemisťování technických prostředků a zajištění vlastního výrobního procesu, jednak k nutnému pohybu zaměstnanců a dalších pěších osob, včetně ručního přemisťování – zejména přenášení břemen) a tyto udržovat v řádném technickém stavu. Při navrhování a dimenzování jednotlivých komunikačních tras je nutno vycházet z celkového materiálového toku firmou, včetně materiálových toků od dodavatelů a toků k odběratelům, jakož i z nutného pohybu zaměstnanců a dalších fyzických osob, a to též ve vazbě zejména na požadavky bezpečnostních předpisů.

Vedle sítě komunikačních tras je nutno rovněž vybudovat potřebné manipulační a pracovní plochy, tyto řádně upravit a prostorově dimenzovat, a vybavit potřebnou technikou nejen k umožnění, ale i usnadnění prováděných pracovně-manipulačních úkonů. Současně je nutné řešit i otázku únikových cest a východů. Potřebnou pozornost je nutno věnovat též řádnému osvětlení, prokazatelně zvyšujícímu produktivitu práce při současném snížení úrazovosti a dalších nežádoucích událostí. Pokud jsou ve firmě zaměstnávány osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, je nutno přihlédnout též k jejich specifickým potřebám.

Důsledky výrobně organizačních změn

Při každém plánování výrobních změn – a to jak objemových, tak i sortimentních, ale též při prostých organizačních změnách výrobního procesu, je současně nutno přehodnotit i stávající firemní komunikační trasy (kupř. z hlediska propustnosti a únosnosti), ale též příslušné manipulačně-pracovní plochy, které mají být ovlivněny připravovanou změnou. Uvedená zásada nebyla dodržována zejména v totalitním období, kdy docházelo převážně ke zvyšování objemu výroby v původních objektech a prostorách bez potřebné úpravy komunikačních a manipulačních ploch. Dokonce docházelo i k rozšiřování výrobní plochy na úkor plochy skladové a pracovně-manipulační.

Naznačené nedostatky jsou však zjišťovány i v současné době, kdy výrobní, skladové a další objekty původně navržené a zkolaudované pro určitý sortimentní charakter a objem výroby jsou využívány zcela odlišným způsobem bez provedení potřebných úprav a změny v užívání příslušné stavby . V takovýchto případech se lze setkat kupř. s přetěžováním výrobních, ale i dopravních ploch, s nedostatečně dimenzovanými komunikacemi atd. se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Jako příklad lze uvést používání výrobních objektů pro skladování, kde nevyhovuje únosnost jednotlivých ploch, původně navržených pro výrazně nižší hodnoty možného zatěžování. Rovněž přechod na výškové stohování v objektech původních skladů, navržených pro normální stohování, bez dodatečného zpevnění skladových ploch, způsobuje jejich poškozování od nadměrného zvýšení měrných podlahových tlaků.

Uvedené skutečnosti současně představují základní příčiny dlouhodobě zjišťovaných nežádoucích událostí v podobě úrazů, havárií, nehod apod., vykazovaných při používání komunikačních, manipulačních, skladových a pracovních ploch. Zejména lze poukázat na neodpovídající technický stav uvedených ploch, kde stále představuje dominantní problém kluzkost, ale též výmoly, výškové nerovnosti apod., jakož i nedostatečný schůdný a sjízdný profil atd.

Členění jednotlivých ploch a komunikací

Z uvedených ploch mají zásadní význam komunikace – a to jak vnitroobjektové, tak i mimoobjektové, které lze členit:

  1. Podle způsobu použití na:

    • komunikace pro pěší,

    • komunikace pro provoz dopravních prostředků,

    • komunikace smíšené.

  2. Podle výškového profilu na:

    • vodorovné – horizontální,

    • šikmé (kupř. rampy),

    • svislé – vertikální (kupř. žebříky, schody a schodiště).

V rámci firem se lze setkat též s účelovými komunikacemi, které jsou začleněny mezi pozemní komunikace. Pro takovéto komunikace platí zcela specifické celostátní předpisy.

Nejrůznější manipulační a pracovní plochy vytvářejí pracoviště, která se z hlediska zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví člení na:

  1. pracoviště dočasná,

  2. pracoviště stálá,

přičemž obě mohou být i ve vyvýšené poloze.

Úrazovost vázaná na komunikace a manipulačně-pracovní plochy

Na uvedených plochách dochází k rozhodující úrazovosti – a to jak v pracovní, tak i mimopracovní oblasti. Vzhledem k tomu, že v oblasti pracovní úrazovosti takovéto plochy nejsou zařazeny mezi přímé zdroje úrazu, nelze ani přímo sledovat celkovou úrazovost vykazovanou na firemních komunikacích a manipulačně-pracovních plochách.

Na druhé straně je ale nutno si uvědomit, že ruční manipulace (s nejrůznějšími břemeny – materiálem), při které podle odborných odhadů dlouhodobě dochází ke každému čtvrtému pracovnímu úrazu, je z rozhodující části prováděna právě na firemních komunikacích a manipulačně-pracovních plochách. Rovněž provoz nejrůznějších manipulačních vozíků je vázán zejména na firemní komunikace; lze tedy říci, že i úrazovost vykazovaná v rámci provozu manipulačních vozíků (i dalších dopravních prostředků) je z rozhodující části vázána na sledované plochy.

Komunikace pro pěší

Všechny komunikace ve firmě určené pro pěší musejí mít minimální šířku 1 100 mm a minimální podchodnou výšku 2 100 mm (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 5.1, 5.14). U vnitroobjektových hromadných komunikací pro pěší, v závislosti na počtu procházejících osob za minutu, třeba zajistit tyto minimální šířky:

  • do 100 osob 1 100 mm,

  • do 300 osob 1 650 mm,

  • nad 300 osob 2 200 mm.

Poznámka:
Komunikace provedené jako roštové mosty, lávky, schodiště a ochozy mohou mít šířku menší, nejméně ale 500 mm.

Komunikace umístěné výše než 500 mm nad okolním terénem či podlahou musejí být zajištěny proti možnému pádu osob vhodným zábradlím či obdobnou ochranou. Rovněž musí být zajištěn bezpečný přístup na takovéto komunikace. Pokud hrozí nebezpečí podklouznutí osob či pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou vysokou alespoň 100 mm (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 3.3.4, 3.3.5).

Takovéto komunikace musejí být vyznačeny, ve svém průchodovém průřezu musejí být volné – nezastavěné odloženými či zasahujícími předměty a nesmějí být kluzké (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 5.13, 5.16). V rámci adhezních podmínek bezpečného pohybu osob je nutno zajistit, aby součinitel smykového tření (m) u vodorovných ploch dosahoval minimální hodnoty μ = 0,3 a u ploch o sklonu α pak minimální hodnoty μ = 0,3 + tg α.

Šachty, vpusti, kanály a obdobné nebezpečné otvory v úrovni komunikací musejí být vhodně zakryty poklopy nebo mřížemi, jejichž nosnost odpovídá provoznímu zatížení, a instalovány v úrovni komunikací. Poklopy, resp. mříže musejí být zajištěny proti samovolnému uvolnění (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 5.7).

Vertikální komunikace, rampy

Při budování schodišť, plnících funkci komunikace pro pěší, které jsou trvalou součástí staveb je třeba sledovat, aby nejmenší podchodná výška schodišťového ramene h1 v mm (svislá vzdálenost mezi hranou schodišťového stupně a podhledem nad touto hranou) v závislosti na sklonu schodišťového ramene odpovídala následujícímu vztahu:

h1 = 1 500 + 750/cos α

kde a je sklon schodišťového ramene.

Poznámka:
U pomocných schodišť může být podchodná výška snížena až na 2 100 mm.

Průchodná výška h2 v mm (kolmá vzdálenost mezi výstupní čárou a podhledem) se určí podle vztahu

h2 = 750 + 1 500 cos α

kde α je sklon schodišťového ramene. Tato výška nesmí být menší než 1 900 mm.

Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musejí mít shodnou výšku h (výška schodišťového stupně h se měří jako svislá vzdálenost dvou stupnic po sobě následujících). Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně je 210 mm a nejmenší dovolená šířka stupnice je 250 mm. Mezi výškou h v mm a šířkou b v mm schodišťového stupně platí následující vztah:

2h + b = 630 mm

Průchodová šířka schodišťových ramen, u schodišť plnících funkci hromadných komunikací pro pěší, se volí v závislosti na počtu procházejících osob za minutu – viz komunikace pro pěší. Tato šířka nesmí být menší než 1 100 mm.

Každé schodišťové rameno musí mít minimálně tři výšky schodišťových stupňů. První – nástupní a poslední – výstupní schodišťový stupeň v každém schodišťovém rameni musejí být rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 5.10).

Šířka schodišť nesmí být zúžena odkládáním nejrůznějších předmětů, musí být zajištěna jejich pravidelná údržba, úklid a čištění a pro bezpečný pohyb osob musejí být splněny následující adhezní podmínky:

  • součinitel smykového tření u podest musí mít hodnotu minimálně μ = 0,3,

  • součinitel smykového tření u podest o sklonu a pak minimální hodnotu μ = 0,3 + tg α.

  • součinitel smykového tření při okraji schodišťového stupně musí mít hodnotu minimálně μ = 0,6 a na ostatních plochách stupnice musí mít hodnotu minimálně μ = 0,2.

Manipulační prostory ramp musejí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek – nákladů, kterými je při nakládce a vykládce manipulováno, jakož i rozměrům po nich projíždějících dopravních prostředků. Volné okraje ramp musejí být trvale označeny, a to též upozorněním na nebezpečí pádu osob, popř. na možnost střetu s překážkami. Nově budované, popř. rekonstruované rampy musejí mít alespoň jeden bezpečný výstup nebo výjezd. Rampy převyšující okolní plochu o více než 500 mm, které současně slouží i jako komunikace pro pěší, musejí být podél volného okraje vybaveny vhodným ochranným zařízením proti pádu – kupř. odnímatelným zábradlím (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 6.1, 6.2).

Poznámka:
Rampa v žádném případě není určena pro uskladnění – a to ani krátkodobé jakéhokoli nákladu (manipulačních jednotek).

Specifické požadavky při zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace

Za osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou chápány zejména fyzické osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, dále pak osoby pokročilého věku a těhotné ženy (§ 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.).

Podle uvedené vyhlášky je nutno postupovat zejména při zpracovávání dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, jakož i při užívání zejména následujících staveb:

  1. pozemních komunikací a veřejného prostranství,

  2. občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, a to:

    • pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,

    • pro sdělovací prostředky,

    • pro obchod a služby,

    • pro ochranu obyvatelstva,

    • pro sport,

    • škol, předškolních a školských zařízení,

    • pro kulturu a duchovní osvětu,

    • pro zdravotnictví a sociální služby,

    • budov pro veřejnou dopravu,

    • ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezonním provozem pro více než 20 osob,

  3. pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat fyzické osoby se zdravotním postižením.

A) Požadavky na sledované plochy u staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musejí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb fyzickým osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci (§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.) . Zejména musejí být splněny následující požadavky:

U komunikací pro chodce a vyhrazených stání (bod 1 přílohy 2 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

Komunikace pro chodce (chodníky, stezky, pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch) musejí mít celkovou šířku nejméně 1 500 mm.

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmějí být vyšší než 20 mm
    2. 1.2. Podélný sklon komunikací smí být nejvýše 1 : 12 (tj. 8,33 %) a příčný sklon 1 : 50 (tj. 2,0 %)
    3. 1.3. Na úsecích s podélným sklonem větším než 1 : 20 (tj. 5,0 %) a delším než 200 m musejí být zřízena odpočívadla o délce min. 1 500 mm
    4. 1.4. Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musejí mít šířku nejméně 3 500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1 200 mm
    5. 1.5. Vyhrazená stání smějí mít podélný sklon nejvýše 1 : 50 (tj. 2,0 %) a příčný sklon 1 : 40 (tj. 2,5 %).
  2. Řešení pro osoby se zrakovým postižením

    1. 2.1. Překážky na komunikacích pro chodce (telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, stavby pro reklamu apod.) musejí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél vodicí linie nejméně 1 500 mm
      1. 2.1.1. V odůvodněných případech lze technické vybavení komunikace umístit tak, aby byla zachována minimální průchozí šířka 900 mm
    2. 2.2. Nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 250 mm až 2 200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části staveb, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm.

U nástupišť veřejné dopravy apod. (bod 3 přílohy 2 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

Nástupiště veřejné dopravy musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Nástupiště autobusů a trolejbusů musí mít výšku 200 mm. Nástupiště tramvají, metra, železnice apod. musí umožnit bezbariérový přístup do dopravního prostředku
  2. Řešení pro osoby se zrakovým postižením

    1. 2.1. Nástupiště autobusů, trolejbusů a tramvají se vybavují vodicí linií a signálním pásemPoznámka:
      Pro umisťování překážek platí stejné zásady jako v předcházejícím případě.

U výkopů a stavenišť (bod 4 přílohy 2 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

Pokud nelze dodržet nejmenší průchozí prostor 1 500 mm, je nutno volit přiměřenou náhradní bezbariérovou trasu.

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Lávky přes výkopy musejí být široké nejméně 900 mm s výškovými rozdíly nejvíce 20 mm, po obou stranách musí být zajištěny proti sjetí vozíku (spodní tyčí zábradlí ve výšce 100 mm až 250 mm nad pochozí plochou, popř. soklem s výškou nejméně 100 mm. Při použití roštu smějí být velikosti mezer ve směru chůze nejvýše 15 mm.

B) Požadavky na stavby pro výkon práce (§ 12 vyhlášky č. 398/2009 Sb.)

Přístup do všech prostor užívaných osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy a vlastní prostory, včetně bezpečnostních prvků a vybavení, musejí takovýmto osobám umožňovat všechny činnosti, pro které jsou příslušné prostory určeny.

K základním prvkům bezbariérového užívání staveb patří zejména (bod 1 přílohy 1 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Výškové rozdíly pochozích ploch nesmějí být vyšší než 20 mm
    2. 1.2. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vodorovná vrstva musí mít
      1. 1.2.1. součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
      2. 1.2.2. hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
      3. 1.2.3. úhel skluzu nejméně 10°
    3. 1.3. Nášlapná vrstva ve skonu a musí mít
      1. 1.3.1. součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg α, nebo
      2. 1.3.2. hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 x (1 + tg α), nebo
      3. 1.3.3. úhel skluzu nejméně 10° x (1 + tg α)
    4. 1.4. Rošty použité na pochozí plochu smějí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15 mm
    5. 1.5. Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1 500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1 200 mm x 1 500 mm.
  2. Řešení pro osoby se zrakovým postižením

    Nutno vycházet jak z dispozic, možností a potřeb osoby, která k orientaci používá pouze bílou hůl, vysílačku povelů, popřípadě také vodícího psa (osoba nevidomá), tak z dispozic osoby s omezenou zrakovou schopností (osoba slabozraká). Třeba se zaměřit zejména na:

    1. 2.1. Vodicí linie – součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru. Do průchozího prostoru podél vodicí linie nelze umisťovat žádné předměty. Rozlišujeme:
      1. 2.1.1. Přirozenou vodicí linii – přednostní volba, tvořící přirozenou součást prostředí (stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm apod.). Přerušit tuto linii lze nejvýše na vzdálenost 8 000 mm mezi jednotlivými částmi přirozeného hmatového vedení, při větším přerušení nutno doplnit vodící linii umělou
      2. 2.1.2. Umělou vodicí linii, kterou tvoří podélné drážky, jejich šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm
    2. 2.2. Signální pás – jedná se o zvláštní formu umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu; zejména určuje přístup k přechodu pro chodce. Musí mít šířku 800 mm až 1 000 mm a délka jeho směrového vedení musí být nejméně 1 500 mm. Povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu musí být odlišující od okolí
    3. 2.3. Vodicí pás přechodu – tato zvláštní forma vodicí linie slouží k orientaci při přecházení, musí mít šířku 550 mm a skládá se z 2 x 3 nebo 2 x 2 pásků. Zřizuje se, je-li trasa přecházení delší než 8 000 mm
    4. 2.4. Varovný pás – tato zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničuje místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné (zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku. Musí mít šířku 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí.

V rámci bezbariérového užívání stavby nutno řešit i bezbariérové únikové trasy a jejich řádné označení.

Bezbariérový únik vlevo

Požadavky na schodiště a vyrovnávací stupně (bod 2 přílohy 1 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

Bezbariérově je třeba řešit jak hlavní, tak i ostatní schodiště a přiměřeně i schodiště únikové. Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů, přičemž počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16.

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28 ° a výška schodišťového nebo vyrovnávacího stupně větší než 160 mm
    2. 1.2. Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musejí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musejí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60 mm a tvar madla musí umožnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření.
  2. Řešení pro osoby se zrakovým postižením

    1. 2.1. Stupnice nástupního a výstupního schodišťového stupně každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí.
    2. 2.2. Schodiště vybíhající do prostoru musí mít buď pevnou zábranu nebo sokl výšky nejméně 300 mm, nebo ve výši 100 mm až 250 mm pevnou zarážku pro bílou hůl. Pevná zábrana nebo zarážka musí být umístěna tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu zrakově postižených osob do průmětu prostoru s nižší výškou než 2 200 mm v exteriéru a 2 100 mm v interiéru.

Požadavky na výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky (bod 3 přílohy 1 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.)

Stavby je třeba přednostně vybavovat výtahy; šikmé nebo svislé zdvihací plošiny lze použít jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Přitom jako šikmá zdvihací plošina se chápe přednostně schodišťový výtah.

  1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu

    1. 1.1. Volná plocha před nástupními místy do výtahu musí být nejméně 1 500 mm x 1 500 mm
    2. 1.2. Šachetní a klecové dveře výtahu musejí být provedeny jako samočinné vodorovné posuvné dveře a klec výtahu musí mít šířku nejméně 1 100 mm a hloubku nejméně 1 400 mm. Přitom šířka vstupu musí být nejméně 900 mm. Sklopné sedátko v kleci výtahu musí být v dosahu ovladačů.
    3. 1.3. Volná plocha před nástupními místy na zdvihací plošinu musí být nejméně 1 500 mm × 1 500 mm; v odůvodněných případech mohou být tyto rozměry zmenšeny až na šířku nejméně 1 200 mm a hloubku nejméně 1 500 mm – u nájezdu s otočením, a na šířku nejméně 800 mm a hloubku nejméně 1 200 mm – u přímého nájezdu
    4. 1.4. Nosnost svislé zdvihací plošiny se stanoví z měrného zatížení nejméně 250 kg.m-2 čisté nosné plochy; nosnost plošiny pro vozík musí být nejméně 250 kg
    5. 1.5. Nosnost šikmé zdvihací plošiny se stanoví z měrného zatížení nejméně 250 kg.m-2 čisté nosné plochy; nosnost plošiny pro vozík musí být nejméně 150 kg.
  2. Řešení pro osoby se zrakovým postižením

    1. 2.1. Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musejí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmějí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak
    2. 2.2. Tam, kde před vstupem do klece výtahu řídicí systém signalizuje směr budoucí jízdy výtahu, musí být zajištěna informace také pro osoby se zrakovým postižením – zejména využitím hlasové fráze
    3. 2.3. Chod pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků s určením jejich polohy a směru jízdy musí být signalizován hlasovým zařízením, které mohou pomocí dálkového ovládání spouštět osoby se zrakovým postižením.
  3. Řešení pro osoby se sluchovým postižením

    1. 3.1. Obousměrné dorozumívací zařízení v kleci výtahu musí umožnit indukční poslech pro nedoslýchavé osoby a toto zařízení musí být označeno příslušným symbolem – viz následující příklady značení zařízení a prostorů pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Symboly pro označení zařízení nebo prostorů pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou čtverce modré barvy nejmenších rozměrů 100 mm 3 100 mm, a to pro osoby:

se sluchovým postižením
se zrakovým postižením
na vozíku Poznámka:
Další požadavky na vybavení staveb a zajištění osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, včetně požadavků na šatny, hygienická zařízení apod. jsou uvedeny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Průchodové uličky

Průchodové uličky nejsou komunikace pro pěší. Jsou určeny pro manipulaci s materiálem a nezbytný průchod zaměstnanců ve skladových zónách, zajišťují nezbytný přístup ke skladovacímu zařízení a uloženému materiálu. Slouží pro občasný pohyb zaměstnanců přenášejících břemena, nebo pohybujících se bez břemen. Průchodové uličky ve vazbě na jejich nejmenší požadované šířky členíme na:

  • jednosměrné bez přenášení břemen s minimální šířkou ... 600 mm,

  • obousměrné bez přenášení břemen s minimální šířkou ... 750 mm,

  • jednosměrné s přenášením břemene v jedné ruce po boku s minimální šířkou ... 850 mm,

  • jednosměrné s přenášením břemen v obou rukách po boku s minimální šířkou ... 1 000 mm,

  • obousměrné s přenášením břemene v jedné ruce po boku s minimální šířkou ... 1 000 mm,

  • obousměrné s přenášením břemen v obou rukách po boku s minimální šířkou ... 1 150 mm.

Poznámka:
Vždy je nutno zdůrazňovat, že břemeno je nezbytné přenášet jeho nejužší stranou co nejtěsněji po boku.

Pokud je nutno ve výrobních objektech (bez rozdílu – všeobecně) k obsluze či údržbě výrobního nebo provozního zařízení vybudovat obslužné či montážní průchody, musí jejich šířka být alespoň 600 mm. Minimální vzdálenost takovýchto zařízení od konstrukcí budov musí být rovněž 600 mm. Udané šířky nesmějí být zúženy ani dočasně umístěným zařízením či odloženým prostředkem.

Manipulační uličky

Jedná se o uličky určené pouze pro projíždění manipulačních vozíků a dalších zařízení (regálových zakladačů) v rámci prováděné manipulace s materiálem při stohování, regálovém stohování, popř. při jiné skladové technologii, ve kterých se nesmějí v žádném případě pohybovat lidé. S příslušným zákazem, který je třeba ve firmě vydat, je nutno prokazatelně seznámit zúčastněné zaměstnance. Po stranách manipulační uličky nesmějí být žádná provozní místa otevřená do této uličky. Únosnost manipulační uličky nutno dimenzovat podle používaných technických prostředků. Rozlišujeme:

  1. Jednosměrné manipulační uličky pro pojíždění příslušné techniky s břemenem

    Nejmenší potřebná šířka (Š) této manipulační uličky je dána největší šířkou projíždějící techniky s největším břemenem (A), zvětšené o bezpečnostní vůli, která činí nejméně 400 mm; bezpečnostní vůle je rovnoměrně rozložena po obou stranách uličky dle následujícího obrázku.

    Poznámky:
    1. Vždy je třeba zodpovědně stanovit velikost největšího břemene (manipulační jednotky), se kterým bude v příslušné manipulační uličce manipulováno.

    2. V obloucích apod. je nutno vypočítanou nejmenší potřebnou šířku manipulační uličky pro projíždění příslušné techniky s břemenem (Š) přiměřeně zvětšit.

    Manipulační ulička s jedním jízdním pruhem
  2. Obousměrné manipulační uličky pro pojíždění příslušné techniky s břemenem

    Nejmenší potřebná šířka (Š) této manipulační uličky je dána největší šířkou projíždějící techniky s největším břemenem (A), zvětšené o bezpečnostní vůli, která činí nejméně 400 mm a střední potkávací odstup nejméně 400 mm; bezpečnostní vůle je rozložena po obou venkovních stranách uličky dle následujícího obrázku – viz též předcházející poznámky.

    Manipulační ulička se dvěma jízdními pruhy
  3. Manipulační uličky pro zakládání manipulačních jednotek do regálů a stohů

    Mechanizované zakládání manipulačních jednotek do regálů (platí přiměřeně i pro stohování) lze provádět:

    1. při jízdě příslušného prostředku pouze v podélné ose manipulační uličky (kupř. regálových zakladačů, bočních a vychystávacích vozíků a vozíků s třístranným zakládáním). V tomto případě se při určování nejmenší potřebné šířky manipulační uličky k největší šířce projíždějící techniky s největším břemenem (viz výše) připočítávají následné bezpečnostní vůle:

      • 50 mm u zařízení vázaného na regály,

      • 100 mm u zařízení nevázaného na regály a pojíždějícího ve vázané dráze,

      • 100 mm u zařízení nevázaného na regály a pojíždějícího v nevázané dráze, ale zakládajícího do blokových průjezdných regálů,

      • 200 mm u zařízení nevázaného na regály a pojíždějícího v nevázané dráze

    2. při pravoúhlém zakládání do regálů a stohování (kupř. pomocí klasických vidlicových vozíků s protiváhou, kdy podélná osa vozíku při zakládání, resp. stohování manipulační jednotky je kolmá k ose manipulační uličky) se minimální potřebná šířka manipulační uličky (Š) stanoví podle následujícího vztahu

      Š = R + x + l + 200

      ve kterém:

      R – je minimální vnější poloměr otáčení příslušného vozíku v mm,

      x – je vzdálenost vyložení paty vidlice od osy předních kol v mm,

      l – délka vidlice v mm.

    Poznámky:
    1. Při používání více vozíků je nutno volit max. hodnoty.

    2. Pokud manipulační jednotky přesahují přes vidlici ve směru zakládání či stohování, je nutno hodnotu dle bodu 1. zvětšit o tento přesah.

      Manipulační ulička pro zakládání do regálů a stohů

Komunikace pro dopravu břemen

Komunikace pro dopravu břemen, které mohou být jak vnitroobjektové, tak i mimoobjektové, jsou určeny výhradně pro provoz nejrůznějších dopravních prostředků v rámci firmy. Pokud takovéto komunikace mají být ve výjimečných případech spojeny s komunikací pro pěší, musí být pruh pro pěší viditelně oddělen a současně musí být zajištěna bezpečnost procházejících osob. Jednotlivé komunikace musejí být dostatečně široké (v návaznosti na projíždějící dopravní prostředky a převážený materiál – břemena), musejí být vyznačeny a udržovány v požadovaném technickém stavu (bez výmolů, místních prohlubní, výtluků apod.), nesmějí být kluzké a v celém jízdním průřezu musejí být volné – bezpečně sjízdné (§ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 5.1).

Poznámky:
  1. Pro chodce by měly být přednostně zřizovány samostatné oddělené komunikace.

  2. Povrchy venkovních komunikací musejí být zpevněny a upraveny se spádem k odvádění srážkových vod.

U komunikací o nestejné úrovni, při rozdílu úrovní větším než 500 mm, jakož i na okrajích mostů apod., musí být zřízeno zábradlí, popř. bezpečnost osob musí být zajištěna jiným odpovídajícím způsobem (zdivem, jinou konstrukcí, parapetem atd.). Hrozí-li též nebezpečí podklouznutí osob, popř. pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o minimální výšce 100 mm (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu k nařízení vlády – bod 3.3.5). Všechny šachty, kanály, vpusti a další otvory či prohlubně v úrovni povrchu komunikací musejí být zakryty poklopy nebo mřížemi, jejichž nosnost odpovídá největšímu provoznímu zatížení. Poklopy a mříže musejí být zajištěny proti samovolnému uvolnění.

U vnitroobjektové komunikace s jedním jízdním pruhem se základní šířka jízdního pruhu (tato se stanoví podle největší šířky předpokládaného projíždějícího vozidla, popř. největšího předpokládaného převáženého nákladu) zvětší na každé straně o bezpečnostní vůli – minimálně však o 200 mm, a to v závislosti na rychlosti a frekvenci prováděné dopravy, a s ohledem ke specifikám výrobního procesu apod. U komunikace se dvěma jízdními pruhy se k obdobně stanoveným základním šířkám jízdních pruhů a k obdobně určené bezpečnostní vůli na venkovních stranách komunikace ještě připočte šíře středního potkávacího odstupu 400 mm.

Poznámka:
Pokud komunikace pro dopravu břemen má umožnit též občasný pohyb zaměstnanců (vyplývající z jejich pracovní činnosti), nutno ji volit jako hlavní dopravní cestu.

Hlavní dopravní cesty

Tyto vnitroobjektové komunikace jsou prioritně určeny pro dopravu břemen nejrůznějšími dopravními prostředky (nejčastěji pak manipulačními vozíky) a pro občasný – nepravidelný pohyb zaměstnanců a případně též dalších fyzických osob, vyplývající z jejich pracovní činnosti, ale bez přenášení břemen. Rozlišujeme:

  1. Hlavní dopravní cesty s jedním jízdním pruhem, které mohou být provedeny:

    1. se dvěma postranními pruhy,

    2. s jedním postranním pruhem.

  2. Hlavní dopravní cesty se dvěma jízdními pruhy, které mohou být taktéž provedeny:

    1. se dvěma postranními pruhy,

    2. s jedním postranním pruhem.

Občasný pohyb zaměstnanců umožňují pouze postranní pruhy.

Ve všech případech se celková šířka hlavní dopravní cesty (Š) stanoví podle šířky jízdního pruhu či pruhů (B). Šířka každého jízdního pruhu se pak určí podle největšího rozměru předpokládaného dopravního prostředku, pohybujícího se jízdním pruhem, resp. nákladu, který má být příslušným jízdním pruhem dopravován. Občasný pohyb zaměstnanců a dalších fyzických osob umožňují postranní pruhy, jejichž šíře je stanovena na 600 mm. Hlavní dopravní cesty lze budovat s jedním nebo dvěma postranními pruhy.

Hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem a dvěma postranními pruhy

Pokud je hlavní dopravní cesta, v odůvodněných případech, budována pouze s jedním postranním pruhem, potom na protější straně postranního pruhu musí být zachována bezpečnostní vůle 200 mm. U hlavních dopravních cest se dvěma jízdními pruhy je nutno zachovat ještě střední potkávací odstup 400 mm dle následujícího obrázku.

Hlavní dopravní cesta se dvěma jízdními pruhy a s jedním postranním pruhem

Rozměrové požadavky na komunikace u specifických staveb

Vnitroobjektové komunikace v budovách s pobytovými místnostmi (místnostmi nebo prostory, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly fyzické osoby) musejí umožňovat přepravu předmětů o rozměru až 1 950 mm 3 1 950 mm 3 800 mm (§ 15 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.).

Komunikace u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musejí umožňovat přepravu předmětů o rozměru až 1 950 mm x 1 950 mm x 900 mm (§ 15 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.).

U staveb pro ubytování musejí být splněny následující požadavky na nejmenší šířky komunikací (§ 43 odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb.):

  • chodby pro ubytované ... 1 500 mm,

  • chodby pro zaměstnance ... 1 200 mm,

  • schodiště pro ubytované i zaměstnance ... 1 100 mm.

Nejmenší šířky

Nahrávám...
Nahrávám...