dnes je 30.11.2022

Input:

Havarijní plánování

2.2.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.8
Havarijní plánování

doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.

JUDr. Anna Janáková

Na legislativní povinnost pro zavedení systému řízení prevence závažných havárií v podnicích, kde je provozována např. chemická výroba, úzce navazuje oblast havarijního plánování.

Tato problematika podléhá zákonu č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Vnější havarijní plány (dále jen "VHP“) se zpracovávají pro objekty a zařízení zařazené do skupiny B dle výše uvedeného zákona nebo pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle vyhlášky č.328/2001 Sb. Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

V okolí vybraných provozovatelů mají být stanoveny zóny havarijního plánování, pro jejichž území jsou v současné době zpracovávány plány VHP. Vnitřní hranice zóny havarijního plánování tvoří hranice areálu provozovatele a jsou stanoveny na základě zásad pro stanovení zóny havarijního plánování podle zákona č. 59/2006 Sb., a na základě podkladů zpracovaných provozovatelem. Hasičský záchranný sbor tuto hranici upravuje podle aktualizovaných množství nebezpečných látek a místních urbanistických, katastrálních, terénních a demografických poměrů. Krajské úřady pak upravenou hranici zóny havarijního plánování schvalují.

Bezpečnostní rada měst a obcí určí gestory, odpovědné za zpracování dílčích odborných částí VHP, tj. zpracovatele plánů konkrétních činností. Koordinátorem a hlavním zpracovatelem VHP je hasičský záchranný sbor (dále jen "HZS“) příslušného kraje. Dalšími gestory jsou: Krajská hygienická stanice, Policie ČR, Krajská veterinární správa a příslušné obecní úřady.

Podklady pro zpracování VHP jsou:

  • bezpečnostní zpráva

  • vnitřní havarijní plán provozovatele,

  • podklady pro stanovení zóny havarijního plánování

  • vnější havarijní plán, který je HZS postupován ze strany krajského úřadu.

Na základě podkladů HZS provozovatel nejprve zpracovává Informační část VHP. Informační část obsahuje:

  • základní charakteristiku území (identifikaci a charakteristiku provozovatele),

  • popis zóny havarijního plánování,

  • geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou charakteristiku,

  • popis infrastruktury,

  • popis sídelních celků,

  • strukturu organizace havarijní připravenosti,

  • seznam podkladů předaných provozovatelem krajskému úřadu,

  • seznam vnitřních havarijních plánů provozovatele,

  • výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie.

Velkou pozornost je potřebné věnovat účinkům a následkům potenciální havárie vyplývajících ze zpracované analýzy rizik. Pro srovnání dosahů havarijních účinků (toxických koncentrací, tlakové vlny, tepelné radiace, letících trosek) je vhodné použít více metod analýzy rizika/modelů, ze kterých je pak jednodušší vybrat odpovídající výsledek. K výsledkům provedené analýzy rizik je potřebné přistupovat odpovědně. Zpracovaná informační část VHP je postoupena gestorům dalších částí jako podklad ke zpracování určeného plánu konkrétní činnosti.

Plány činnosti

Obsah jednotlivých plánů konkrétních činností a odpovědnosti za jejich zpracování:

  • Plán vyrozumění – představuje způsoby vyrozumění složek (integrovaný záchranný systém, dále jen "IZS“) o vzniklé havárii, schémata vyrozumění včetně kontaktních údajů, výpis ze systému vyrozumění, které zabezpečuje provozovatel, a vzory prvotních informací o vzniku havárie. Odpovědnost za zpracování: HZS.

  • Plán varování obyvatelstva – znamená způsoby varování obyvatelstva, včetně popisů žádoucího chování obyvatelstva po varování, způsoby předání informací o žádoucím chování občanů – v případě havárie je to improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Odpovědnost za zpracování má příslušný HZS.

  • Plány ukrytí, evakuace a individuální ochrany obyvatelstva – z praktických důvodů byly tyto plány sloučeny do Plánů ochrany osob, který řeší všechny tři úzce provázané oblasti. Prioritou v případě havárie je improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Odpovědnost za zpracování má příslušný HZS.

  • Plán zásahu složek IZS – stanovuje způsoby koordinace zasahujících složek IZS, vymezuje místa pravděpodobného nasazení složek, včetně určení příjezdových cest, technických a ochranných prostředků. Odpovědnost za zpracování má příslušný HZS.

  • Plán dekontaminace – určuje způsoby dekontaminace osob, prostředků a bezprostředního okolí postiženého havárií, prostředky nutné k dekontaminaci a způsoby jejich zajištění. Odpovědnost za zpracování má příslušný HZS.

  • Plán monitorování – popisuje způsoby monitorování a předávání informací o naměřených veličinách (meteorologických, koncentračních), stanovuje odpovědnosti a opatření. Odpovědnost za zpracování má příslušný HZS.

  • Traumatologický plán – informuje o působení nebezpečné látky na lidský organismus a o diagnostice zasažení organismu nebezpečnou látkou; plánuje možné léčebné postupy, zásady a postupy realizace zdravotnické pomoci a způsoby zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrytému obyvatelstvu. Odpovědnost za zpracování: magistráty krajských měst – odbor zdravotnictví.

  • Havarijní veterinární plán – popisuje stavy a umístění hospodářských zvířat v zóně havarijního plánování. Stanovuje opatření pro jejich přežití, způsoby ošetření a veterinárního třídění zasaženého hospodářského zvířectva, opatření vůči intoxikovanému zvířectvu včetně likvidace uhynulých zvířat. Odpovědnost za zpracování: Krajská veterinární správa.

  • Plán zamezení distribuce a používání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou – stanovuje způsoby kontroly kontaminovaných potravin, krmiv a vody, způsob vydávání pokynů k zamezení jejich distribuce, způsoby likvidace kontaminovaných a zajištění distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. Odpovědnost za zpracování: Krajská hygienická stanice.

  • Plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení převládajícího efektu – obsahuje seznam a lokalizaci zdrojů, které mohou být ohroženy při havárii,

Nahrávám...
Nahrávám...