Hluk

3.7.1.1

Hluk

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní předpisy

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších právních předpisů, zejména ust. § 7.

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších právních předpisů, zejména ust. § 30 až § 34, § 37 až 40a.

• Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích.

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších právních předpisů, zejména příloha nařízení vlády, kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory, bod. 4.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších právních předpisů, zejména ust. § 39.

• Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších právních přepisů, zejména příloha č. 1, bod 3.

  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších právních předpisů, zejména ust. § 2 až 10, § 20 a 21.

  • Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly 3/7.1.

Hluk na pracovišti

 NahoruStatistika o výskytu hluku na pracovišti

Hluk je nejčastějším rizikovým faktorem pracovního prostředí u nás. Přibližně 40 % všech pracovníků vykonávajících rizikové práce v ČR je exponováno nadlimitnímu hluku. Přitom počet profesionálních poškození sluchu v důsledku působení hluku je velmi nízký a v posledních letech se pohybuje v počtu do 10 případů ročně. Pokud tedy hodnotíme specifické účinky nadlimitního hluku na sluch, tak tato příznivá situace je evidována již dlouhodobě a svědčí o tom, že důsledné uplatňování technických a technologických preventivních opatření včetně používání účinných osobních prostředků na ochranu sluchu, je v prevenci poškození sluchu z hluku vysoce efektivní. Hluk v pracovním prostředí tak patří mezi nejlépe preventabilní faktory, na rozdíl jiných faktorů jako fyzická zátěž nebo biologické činitelé, kde je situace významně méně příznivá.

 NahoruHluk

Pojmem hluk je označován jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro lidské zdraví škodlivý zvuk. Z fyzikálního hlediska představuje hluk mechanické vlnění pružného prostředí, které se od zdroje šíří prostřednictvím zvukových vln. Zdravé lidské ucho je schopno vnímat zvuk ve frekvenčním rozsahu od 20 Hz do 20kHz. Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz pak ultrazvuk.

 NahoruVysokofrekvenční hluk

Hluk o frekvenci 8 - 20 kHz označujeme jako vysokofrekvenční hluk. Hluk se od zdroje nejčastěji šíří vzduchem, ale přenáší se i stavební nebo strojní konstrukcí a následně může být vyzařován do pracovního prostoru.

Druhy hluku podle časového průběhu

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v § 2 definuje druhy hluku v pracovním prostředí podle časového průběhu. Rozlišujeme tedy hluk impulsní, ustálený a proměnný.

 NahoruImpulsní hluk

Impulsní hluk je tvořen jedním impulsem nebo sledem zvukových impulsů. Zdrojem vysokoenergetického impulsního hluku ve venkovním prostředí jsou výbuchy v lomech, dolech, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní apod. Zdrojem vysoce impulsního hluku ve venkovním prostoru je např. střelba z lehkých zbraní.

 NahoruUstálený hluk

Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.

 NahoruProměnný hluk

Opakem ustáleného hluku je hluk proměnný, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB.

Účinky hluku na lidské zdraví

Účinky hluku na lidské zdraví dělíme na sluchové a mimosluchové a jejich souhrn uvádí následující tabulka:

 NahoruSluchové účinky

Sluchové účinky mohou vznikat po akutním nebo chronickém působení hluku na nechráněný sluchový aparát. V důsledku akutního působení vysoce impulsního hluku (střelba, výbuchy v dolech, lomech) dochází ke vzniku akutního akustického traumatu sluchového orgánu, při kterém může akustická vlna kromě ohlušení způsobit i prasknutí bubínku a poranění dalších struktur ucha. Intenzita hluku 130 dB představuje pro lidský sluch práh bolestivosti, od 140 dB dochází ke vzniku akustického traumatu. Takové akutní profesionální poškození sluchu se posuzuje jako pracovní úraz.

V důsledku delšího působení intenzivního hluku v pracovním prostředí dojde nejprve k dočasnému zvýšení sluchového prahu, který se přechodně projeví zhoršeným sluchem. Po víceleté expozici nadměrnému hluku při práci dochází k oboustrannému trvalému zvýšení sluchového prahu, který má za následek trvalé poškození sluchu. Závažné formy oboustranného a symetrického poškození sluchu v důsledku nadlimitní expozice hluku (nad 85 dB) se pak posuzuje jako profesionální nedoslýchavost. Hluk se na sluchový aparát přenáší jak vzdušným, tak i kostním vedením. Proto při vysokých intenzitách hluku již nestačí standardní ochrana sluchu před vedením hluku vzdušnou cestou (zátkové nebo mušlové chrániče sluchu), ale je nutno chránit sluch i před přenosem hluku kostmi lebky, kdy se používají akustické (protihlukové) přilby.

 NahoruMimosluchové účinky

Mimosluchové účinky v důsledku působení hluku v pracovním prostředí se mohou projevit poruchami emocionální rovnováhy, celkovou podrážděností, snížením imunity, poruchami spánku, chronickou únavou, což může ve svém důsledku negativně ovlivnit samotný pracovní výkon (snížení kvality výkonu, zvýšení počtu chyb apod.). Dlouhodobá expozice nadměrnému hluku je spojená s rizikem kardiovaskulárních chorob a přispívá ke vzniku stresem podmíněných chronických poruch a chorob jako vysoký krevní tlak a různá psychosomatická onemocnění. Nadměrné dlouhodobé působení hluku také nepříznivě ovlivňuje koordinaci pohybů, což může přispívat ke vzniku úrazů a nehod (na hlučných pracovištích vzniká více pracovních úrazů).

Mimosluchové účinky hluku na zdraví pracovníků je často podceňovaným problémem, protože pro zaměstnavatele nepředstavuje výskyt nemocí z povolání a přispění hluku na výskyt uvedených obecných onemocnění a poruch nemusí být vždy zcela zřejmý. Nicméně, mimosluchové účinky hluku představují ve svém důsledku snížení efektivity práce a nárůst nákladů zaměstnavatele v souvislosti se zvýšením nemocnosti zaměstnanců a výskytem pracovních úrazů a nehod.

Výskyt hluku v pracovním prostředí

 NahoruZdroje hluku

Hluk vzniká jako vedlejší produkt při pracovní činnosti a provozu jakéhokoliv mobilního nebo stacionárního strojního zařízení, které se používá v celé řadě průmyslových odvětví, v dopravě i zemědělství. Příkladem zdroje hluku jsou např. strojní zařízení, ruční nářadí s pneumatickým, hydraulickým či elektrickým pohonem, stroje nebo dopravní prostředky vybavené vlastním spalovacím motorem. Při provozu uvedených zařízení tedy vzniká hluk ze samotné pohonné jednotky a hluk z vlastní technologické pracovní činnosti. Hodnota hluku z pohonné jednotky nástroje nebo zařízení je uvedena v jejich technické dokumentaci na základě výsledku typové zkoušky. Hluk, který při pracovní činnosti za použití nástrojů a zařízení vzniká, je ovlivněn jak technologickým postupem a charakterem opracovávaného materiálu (čím tvrdší materiál, tím větší hluk), tak i stářím a technickým stavem nástroje a zařízení (čím starší a hůře technicky udržovaný nástroj, tím větší hluk). Expozici hluku v pracovním prostředí významně ovlivňuje i prostorová dispozice pracoviště. Při použití stejného nástroje i druhu opracovaného materiálu budou zaznamenány podstatně vyšší hodnoty hluku v uzavřených prostorách např. průmyslové haly než při práci na otevřených venkovních staveništích.

 NahoruIntenzita hluku

Intenzita hluku od 65 dB přestavuje úroveň, při které začíná problém při např. vzájemné telefonické komunikaci, od 85 dB je normální hovor možný pouze na vzdálenost 1 metru a při asi 95 dB komunikace vyžaduje křik dokonce už na vzdálenost 50 centimetrů. Pro názornost, běžně se používající nástroje a zařízení při obrábění kovů (obráběcí stroje, brusky, lisy, vrtačky apod.) a dřevoobráběcí stroje (pily pásové, motorové, cirkulární, ruční bruska) jsou zdrojem hluku o ekvivalentní hladině akustického tlaku (L_Aeq) v rozmezí 75 – 105 dB. Jedoucí vlak je zdrojem silného hluku o intenzitě kolem 90 dB, sbíječka 100 dB, startující proudové letadlo 120 dB. Příkladem intenzity hluku asi 140 dB představuje vzdálenost 10 metrů od startujícího letadla, zábleskový granát je zdrojem impulsního hluku kolem 170 dB.

 NahoruMěření a hodnocení expozice hluku v pracovním prostředí

Měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí spadá do kompetence akreditovaných laboratoří nebo osob a postupuje podle příslušných technických norem (viz níže).

 NahoruStanovení expozice

NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v § 3 uvádí, že hodnocení podle průměrné expozice u ustáleného a proměnného hluku se provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v L^Aeq,8h od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku L_Amax 107 dB. Pro posouzení celkové úrovně hluku, kterému jsou zaměstnanci vystaveni při činnosti, při níž hladina hluku v průběhu sledovaného období významně kolísá mezi jednotlivými denními expozicemi hluku, se místo denní úrovně hladiny hluku použije průměrná expozice hluku. Jednotlivé denní expozice hluku je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin. Při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován hluku. Tento postup se použije v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice hluku je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.

 NahoruKdo provádí měření

Podle Z 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, § 83a, odst. 1, písm. g), může měření hluku v pracovním prostředí realizovat pouze osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o autorizaci. Dále dle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace (podle § 83c zákona o ochraně veřejného zdraví) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

 NahoruFrekvence měření

Frekvenci měření hluku stanovuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 7odst. 1. Podle tohoto ustanovení, je zaměstnavatel povinen na svých pracovištích měřit a hodnotit rizikové faktory pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu.

Přípustné expoziční limity a hygienické limity pro hluk v pracovním prostředí

Přípustné expoziční limity a hygienické limity pro hluk v pracovním prostředí uvádí NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění (§ 3 až 8).

 NahoruUstálený a proměnný hluk

Přípustný expoziční limit pro ustálený nebo proměnný hluk vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku pro 8hodinovou směnu A L^Aeq,8h je 85 dB. Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 50 dB. Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,T se rovná 70 dB.

 NahoruImpulsní hluk

Přípustný expoziční limit pro impulsní hluk vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 85 dB. Přípustný expoziční limit pro impulsní hluk vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C L_Cpeak je 140 dB. Hygienické limity pro impulsní hluk platí obdobně jako již uvedené hygienické limity u ustáleného a proměnného hluku.

 NahoruVysokofrekvenční hluk

Přípustný expoziční limit vysokofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 8 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz L_teq,8h se rovná 75 dB.

 NahoruUltrazvuk

Přípustný expoziční limit ultrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku L_teq,8h v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25 kHz, 31,5 kHz a 40 kHz L_teq,8h se rovná 105 dB.

 NahoruInfrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Přípustný expoziční limit infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G L_Geq,8h se rovná 116 dB. Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz L_teq,8h se rovná 110 dB. Přípustný expoziční limit nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz L_teq,8h se rovná 105 dB. Při krátkodobé expozici nízkofrekvenčnímu hluku do 8 minut vyjádřenému hladinami maximálního akustického tlaku L_tmax v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz nesmí překročit 137 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz L_tmax nesmí překročit 132 dB.

Hygienický limit pro jinou než osmihodinovou směnu

Hygienický limit expozice hluku, infrazvuku, nízkofrekvenčnímu a vysokofrekvenčnímu hluku a ultrazvuku vyjádřený hladinou akustického tlaku A pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách, se určí tak, že se ke stanoveným přípustným expozičním limitům L_Aeq,8h, L_teq,8h^, nebo L_Geq,8h přičte korekce KT, která se stanoví podle vztahu KT = 10.lg (480/T), [dB].

 NahoruSouhrn limitů u hluku

Souhrn limitů pro jednotlivé druhy hluku uvádí následující tabulka:

Hluk a kategorizace prací

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, upravuje v příloze 1 bod 3 kritéria pro faktor hluk.

 NahoruPodmínky hodnocení

Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice se pro zařazení práce do kategorií vychází z průměrné expozice hluku stanovené v souladu s nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Při měření a hodnocení ustáleného proměnného a impulsního hluku na pracovišti pro účely kategorizace práce se vychází výlučně z ekvivalentních hladin akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením A, a v případě impulsního hluku navíc z hladin špičkového akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením C. Kmitočtová vážení A a C zohledňují souhrnně v celém rozsahu slyšitelných kmitočtů míru škodlivosti, rušivosti a dalších nepříznivých účinků jednotlivých kmitočtových složek hluku na pracovišti.

Vysokofrekvenční hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk se podle právního předpisu upravujícího ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací pro účely zařazení práce samostatně nehodnotí, proto se pro ně kritéria pro zařazení do kategorií nestanoví.

 NahoruDruhá kategorie

Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány:

• ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,8h je v rozmezí od 80 do 84,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 85 dB nepřekračuje, nebo

• impulsnímu hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,8h je v rozmezí od 80 do 84,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 85 dB nepřekračuje, a jehož hladina špičkového akustického tlaku C L_Cpeak je v rozmezí od 130,0 do 139,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 140 dB nepřekračuje.

 NahoruTřetí kategorie

Do třetí kategorie se zařazuji práce, při nichž jsou osoby exponovány:

• ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož…