Kategorizace prací

Kategorizace prací

 

Zákon o veřejném zdraví

Dnem 1. 1. 2001 vstoupil v platnost zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Kromě jiného v § 37 upravuje požadavky na provedení tzv. kategorizace prací.

Kategorizace prací

Práce se podle míry výskytu škodlivých faktorů zařazují do čtyř kategorií. Kritéria zařazení do kategorií jsou uvedena ve vyhlášce MZ č. 432/2003 Sb., ze dne 4. prosince 2003, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Kategorizace prací ve své podstatě není nic nového, neboť hygienická služba ji prováděla řadu let. Zásadní současnou změnou je legislativní požadavek na samostatné podání návrhu na zařazení práce do kategorie (dále jen návrhu) zaměstnavatelem. Podívejme se na postup vypracování návrhu podrobněji.

 

Smysl kategorizace prací

Domnívám se, že nejprve je třeba pochopit vlastní smysl kategorizace prací. Často se totiž setkáváme s mylnou představou, že se jedná o nějaké povinné vyplnění formuláře, pro vedení hlášení, apod. Základním smyslem kategorizace prací je prevence poškození zdraví pracovníků, na což se někdy trochu zapomíná.

 

Ochrana zdraví zaměstnanců

Zcela logicky; mám-li chránit zdraví lidí při výkonu určité práce, musím vědět, které škodlivé faktory mohou na pracovníka působit, v jaké míře a po jakou dobu. Na základě zjištěných skutečností pak musím v případě nedobrého stavu přijmout taková opatření (technická, režimová, používání osobních ochranných prostředků), aby nemohlo dojít k ohrožení zdraví pracovníka. A přesně tento postup se očekává i při vypracování návrhu.

 

Zjištění výskytu škodlivin při výkonu dané práce

Prvním krokem proto musí být zjištění výskytu škodlivin při výkonu dané práce. Základním vodítkem je vyhláška č. 432/2003 Sb., která definuje jednotlivé škodlivé faktory. Na pracovištích se mohou vyskytovat jako škodlivé faktory prach, hluk, chemické látky a další. Důležité je, že musíme definovat škodliviny u každé konkrétní práce (např. svářeč) v konkrétním místě (svařovna v hale I). Přestože má práce stejný název, může probíhat na různých místech za různých podmínek. Nelze proto předem definovat, že např. každý svářeč bude…