Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání

3.4.3

Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání

Ing. Pavel Petrů

Ing. Milan Tomeček a kol.

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných pracovními úrazy a nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky zpracované ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze.

Přitom je rozlišeno, kdo náklady vyplývající z pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nese nebo kdo tyto ztráty pocítí. To znamená, že je stanoveno, jaké ztráty pocítí postižení pracovníci případně osoby na jejich výdělku závislé, jaké náklady a ztráty vyvolají pracovní úrazy a nemoci z povolání u zaměstnavatelů a konečně, jaké náklady a ztráty souhrnně vzniknou z těchto událostí celé společnosti.

Bohužel, neexistují vhodné údaje pro přímý výpočet nákladů a ztrát, proto nezbývá jiná možnost, než použít komplikovanější postupy a zejména složitější kalkuly (mnohdy i s několika proměnnými a konstantami), jejichž prostřednictvím (při užití jiných dostupných a ověřených subsidiárních údajů), jsou potřebné základní položky nákladů a ztrát stanoveny (bodové odhady).

Náklady a ztráty vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou chápány buď ve smyslu reálných peněžních výdajů nebo též v budoucnu nerealizovaných nákladů příležitosti či – ve smyslu peněžně vyčíslených nákladů – způsobených škod (náklady ze škod), které nejsou ve vymezených systémech nikým jiným nahrazeny. Proto je do nákladů a ztrát zahrnut i nevytvořený hrubý domácí produkt jako nerealizovaný náklad příležitosti v důsledku absence, invalidity nebo smrti postižených.

Náklady a ztráty vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání představují tedy nejen výdaje a ztráty vyvolané těmito událostmi v roce jejich vzniku, ale i výdaje a náklady nebo ztráty, které v jejich důsledku budou vznikat i v dalších létech (výplaty náhrad škod po skončení pracovní neschopnosti, výplaty invalidních, částečných invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, výplata různých příspěvků, poskytování úhrad zdravotní péče, případné ztráty na výdělku postižených, v budoucnu nerealizovaný hrubý domácí produkt, placení přirážek k pojistným apod.).

Je třeba upozornit, že veškeré náklady a ztráty jsou uvedeny v cenách (vyjádřených v peněžních jednotkách) odpovídajících době jejich vzniku a že nereflektují inflaci (růst mezd a hrubého domácího produktu, vyrovnání výše důchodů a náhrad apod.).

 NahoruZtráty způsobené pracovníkům

Abychom se vyhnuli odhadům pochybných externalit, vycházeli jsme z reálně definovaných a objektivně vyčíslitelných škod, jimiž jsou obecně ztráty na výdělku poškozených včetně osob samostatně výdělečně činných a v případě zaměstnanců ještě další nevyplacené částky náhrad přiznávaných při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu vzniklou zejména při pracovním úrazu).

Problém nevyplacených náhrad za ztrátu na výdělku a ostatních náhrad, na něž vznikl poškozeným nárok v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání se netýká kategorie Dobývání nerostných surovin, ale čtrnácti zbývajících kategorií OKEČ.

V těchto kategoriích OKEČ bylo například v roce 2005 nově hlášeno 80 622 pracovních úrazů a 797 nemocí z povolání. To představuje celkem 81 419 případů, v nichž vznikl nárok na náhrady škod. Ale podle údajů v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2005, vycházejících z automatizovaného zpracování ročních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-01, bylo v těchto kategoriích odškodněno 61 180, tj. více než 75 % případů. To znamená, že podle hrubého odhadu nebylo téměř 25 % případů, v nichž vznikl nárok na náhrady škod, odškodněno. Obdobná situace byla i v předcházejících letech.

Vyjadřované ztráty na výdělku a ostatní monetárně vyjádřené škody se v celém rozsahu vztahují i na osoby samostatně výdělečně činné, které jsou spolu s pojištěnci malých podniků při statistickém zjišťování zahrnuty do sumářů předkládaných Okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ).

Některé údaje o této skupině pojištěnců jsou v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2005 uváděny v kategorii označené: Nezjištěno. Ale OSSZ, bohužel, v sumářích zahrnutých do statistického zjišťování nevykazují údaje o náhradách škod vyplácených v případech pracovních úrazů nebo nemocí z povolání této skupině pojištěnců. Tyto údaje proto musely být do výpočtu vhodně zahrnuty.

Nevyplacené náhrady škod představují ztráty, které zahrnují:

• nevyplacené odškodné sestávající z náhrady ztrát na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrady za věcné škody vzniklé při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• nevyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity či částečné invalidity pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Z toho nevyplacené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity či částečné invalidity, představují například více než 10% z celkové částky náhrad vyplacených v roce 2005 podle ustanovení § 195 a § 199 zákoníku práce pro pracovní úrazy a nemoci z povolání a více než 40% náhrad vyplacených v daném roce z téhož důvodu v ostatních kategoriích OKEČ. Pro porovnání je vhodné uvést, že v kategorii OKEČ Dobývání nerostných surovin byla v tomtéž roce vyplacena částka 2,22 miliardy Kč.

Celkové ztráty způsobené pracovníkům v letech 2000 a 2002 – 2005 (v roce 2001 nebyly náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání zjišťovány)

Tyto částky představují exaktně prokázané minimální ztráty způsobené pracovníkům pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání, ale nevyjadřují v plném rozsahu subjektivně pociťovanou újmu vyvolanou těmito událostmi, protože berou v úvahu pouze jednorázově vyplácené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Tyto náhrady poskytované podle našich právních předpisů jsou nesrovnatelně nižší, než jaké mohou být vymáhány podle práva jiných států EU nebo USA.

Budeme-li předpokládat, že jsou ztráty (nevyplacené náhrady) rozděleny v poměru počtu zameškaných kalendářních dnů pro pracovní úrazy k počtu zameškaných kalendářních dnů pro nemoci z povolání (rozhodující část nákladů a ztrát je přímo úměrná zameškané pracovní době pro pracovní úrazy nebo nemoci z povolání), potom ztráty pociťované pracovníky můžeme rozdělit pro potřeby výpočtu průměrných nákladů pro jeden případ na ztráty z pracovních úrazů a na ztráty pro nemoci z povolání

 NahoruNáklady a ztráty vyvolané u zaměstnavatelů

Náklady a ztráty vznikající zaměstnavatelům jsou v podstatě rozlišeny na pojištěné náklady a ztráty a nepojištěné náklady a ztráty.

• Pojištěné náklady na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání vznikající zaměstnavatelům zahrnují:

  • adekvátní část nemocenského hrazeného z příspěvku zaměstnavatelů na toto pojištění,

  • adekvátní část vyplácených důchodů hrazených z příspěvků zaměstnavatelů na důchodové pojištění, a to invalidních důchodů, částečných invalidních důchodů, vdovských a sirotčích důchodů,

  • adekvátní část úhrady poskytnuté zdravotní péče z příspěvku zaměstnavatelů na veřejné zdravotní pojištění,

  • náhrady vyplácené z pojistného placeného zaměstnavateli za zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,

  • adekvátní část nákladů na závodní preventivní péči (§ 35 písm. a zákona č. 48/1997 Sb.), která bezprostředně souvisí s poskytnutím první pomoci zraněným.

• Nepojištěnými ztrátami a náklady vyvolanými pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou následující druhy nákladů a ztrát:

  • ztráta na hrubém domácím produktu plynoucí ze zameškané pracovní doby postižených,

  • ztráta na hrubém domácím produktu způsobená krátkodobým přerušení práce spolupracovníků a nadřízených postižených pracovníků zúčastněných na události,

  • přirážky k…