Opatření k omezení rizika fyzické zátěže

3.7.1.3.6

Opatření k omezení rizika fyzické zátěže

MUDr. Anna Šplíchalová

Základním řešením omezení rizika fyzické pracovní zátěže je striktní uplatňování základních ergonomických zásad již při plánování pracovišť a pracovních míst, designu pracovních úkolů, výběru strojového vybavení, nástrojů, nářadí apod. K nejúčinnějším technickým a technologickým opařením patří automatizace výroby, zavádění nových strojů a technologií, které odstraní nebo alespoň omezí podíl fyzické práce, zejména statické. Koncepčním řešením je plná automatizace, která úplně vyčleňuje člověka z výrobního pracovního procesu a člověk tak má pouze funkci dohledu. Pokud není možné výrobu automatizovat, nabízí se sice dílčí, ale také velice efektivní řešení v podobě mechanizace nejvíce přetěžujících pracovních operací použitím např. hydraulických zvedáků, transportních prostředků pro manipulaci s břemeny apod.

Ergonomické uspořádání pracovního místa a pracoviště musí odpovídat tělesným proporcím mužů a žen v produktivním věku s přihlédnutím k pracovním pohybům a pracovním polohám. Pracovní místo musí být dále řešeno tak, aby nedocházelo k zaujímání nepříznivých pracovních poloh, umožňovalo práci v základní poloze vsedě nebo vstoje s možností střídání sedu a stoje. Fyziologicky nejvhodnější pracovní činnost zohledňuje střídavé zapojování různých svalových skupin s možností změny pracovní polohy a s malým podílem statické zátěže.

Významnou roli hraje i správný nácvik práce s nářadím, výuka a ovládání správných pohybových stereotypů s cílem snížení fyzické zátěže ve smyslu velikosti vynakládaných sil i zefektivnění počtu pohybů při pracovních operacích.

Realizace technických řešení často není možná s ohledem např. na velikost výrobků (vnitřní prostor automobilu), takže pak nastupují organizační a režimová opatření, která zdravotní riziko přetěžující práce neodstraní, ale pouze sníží na přijatelnou úroveň. Organizační opatření jsou zaměřena na zkrácení doby přetěžování pohybového aparátu a patří k nim:

• střídání pracovníků u nejrizikovějších pracovních činností,

• stanovení povinných přestávek,

• snížení výkonových norem,

• zamezení přesčasové práce,

• v neposlední řadě kvalitní informovanost zaměstnanců o riziku fyzické zátěže a možnostech ochrany zdraví před nepříznivými účinky.

Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží, lokální svalovou zátěží, podmíněně přijatelnými a nepřijatelnými pracovními polohami a ruční manipulaci s břemeny překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců (§ 25a, § 27a, § 30 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.)

Jednou ze změn, které přineslo NV č.330/2023 Sb., které novelizovalo NV č. 361/2007 Sb., bylo prodloužení přestávek při práci v riziku faktoru fyzické zátěže a pracovních poloh z původních 5 až 10 minut na minimálně 10 min. Dříve, než tato nová právní úprava vstoupila v účinnost od 1.1.2024, vyšlo ke konci roku nové NV č. 452/2023 Sb., které tuto konkrétní změnu vrací zpět, takže současně opět platí původní doba přestávek 5 až 10 minut.

Osobní ochranné pracovní prostředky u faktoru fyzické zátěže nehrají tak významnou roli, jako je tomu např. u faktoru hluku, prachu nebo chemických látek. Za zmínku stojí uvést pracovní rukavice, které chrání ruce proti znečištění, mechanickému poškození i proti nepříznivým klimatickým vlivům - chlad, vlhko. Ochranné rukavice musí být přizpůsobeny fyzickým parametrům ruky jednotlivých zaměstnanců a také musí respektovat ergonomické požadavky vyplývající z konkrétního charakteru pracovní činnosti, např. nesmí zhoršovat úchop břemene nebo pracovního nástroje. Při těžší fyzické práci se mohou uplatnit ochranné nátepníky, bederní pásy a protektory, při ochraně tlakem exponovaných části těla chrániče např. kolen, loktů, zápěstí apod.

Bederní pásy mohou příznivě ovlivnit bolesti bederní páteře a urychlit dobu zotavení. Jejich význam spočívá ve stabilizaci pánve a bederní páteře, snižují zatížení meziobratlových plotének, zlepšují kontrolu správného prohnutí bederní páteře a z psychologického hlediska přináší při manipulaci s břemeny pocit bezpečí a jistoty. Dlouhodobé nošení bederního pásu však přináší i nevýhody v podobě oslabení břišního svalstva. Z uvedeného důvodu se doporučuje spíše krátkodobé nošení bederních pásů, a to s ohledem na pracovní zátěž a zdravotní stav.

Minimální opatření na ochranu zdraví při manipulaci s břemeny stanovuje § 30 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem, zejména:

• s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze nebo při…