Prevence rizik při činnostech v administrativě

9.8.3

Prevence rizik při činnostech v administrativě

Ing. Pavel Petrů

Při volbě pracovních míst v místnosti je nutné přihlížet k prováděným pracovním činnostem jednotlivých administrativních zaměstnanců včetně přijímání návštěv (návaznost pracovních činností; vzájemné rušení; nároky na pracovní pomůcky a vybavení místností) a k významnosti pracovního postavení. Doporučuje se, vyjma hlavních řídicích zaměstnanců, nevytvářet samostatné kanceláře pro jednu osobu. Jako optimální se jeví administrativní prostory se dvěma až čtyřmi pracovišti.

 NahoruPracovní místo

Pro dobrou pohodu na pracovišti a vyloučení mechanického poškození zdraví administrativních pracovníků jsou velmi důležité situační a prostorové požadavky na pracovní místo. Návrhu pracovního místa by měla předcházet analýza úkolů, které mají být vykonány. Taková analýza by měla poskytnout informace o různých úkolech a dílčích úkolech, které mají být provedeny, a o použití odpovídajících zařízení. Také by měla identifikovat relativní priority dané různými informačními zdroji používanými v rámci úkolu s ohledem na umístění displejů, přístrojů a pomůcek. Pokud například úkol vyžaduje vkládání mnoha údajů, dává se přednost pohledu na vytištěný obsah zobrazení před pohledem na displej.

 NahoruPracovní soustava

Pracovní soustava by měla umožnit předpokládaným uživatelům splnit rozsah úkolů pohodlně a efektivně. Navíc projekt pracovní soustavy by měl vyhovovat rozsahu úkolů, které se mají provádět, a měla by se vzít v úvahu i charakteristika uživatelů (zkušenosti práce s klávesnicí, antropometrické odlišnosti a preference uživatele). K tomu také přistupuje závislost na době používání, tj. čím je doba trávená u zobrazovacího terminálu delší, tím důležitější je kvalitní projekt pracovní soustavy. Nábytek by proto měl být dostatečně flexibilní, aby umožnil změny poloh a umožnil i dodatečné pohodlí při efektivním provádění úkolu. Pracovní plocha by měla mít nastavitelnou výšku, a pokud to úkol vyžaduje, měla by být naklápěcí.

Výška pracovní plochy musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a pracovním nástrojům.

 NahoruPráce vsedě

Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 – 310 mm a u žen 210 – 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm.

Organizace pracovního místa, použitý nábytek by měly umožňovat změny poloh. Polohy přizpůsobené uživateli a potřeba je měnit jsou zjevně závislé na organizaci práce a částečně i na požadovaných úkolech.

Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nevhodných poloh těla.

Při poloze vsedě musí být zajištěna stabilní opora těla v poloze, která je pohodlná, po celou dobu fyziologicky vyhovující a přiměřená prováděné činnosti. Hlavní důraz se klade na to, aby nebyl omezen krevní oběh v dolních končetinách a aby bylo možné jednoduše polohu podle potřeby měnit. Důležité je zajištění opory páteře. Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zádovou opěrou.

Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky a opěr po nohy. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce, zvláště pokud jde o prodyšnost, omyvatelnost a pod.

Umístění klávesnice a jiných vstupních zařízení a prostředky pro opření rukou, zápěstí a předloktí musí snižovat statické zatížení horních končetin, zátěž krčních a rameních svalů a omezit nevhodné ohyby, natažení a výchylky zápěstí.

 NahoruPráce vstoje

Poloha vstoje se doporučuje tehdy, je-li alternativní s polohou vsedě.

Pro sedadla používaná k poloze vsedě/vstoje platí u obou poloh nutnost zajištění stability.

Při práci vsedě a vstoje je nutná přiměřená volnost pohybu ve směru vertikálním i horizontálním, mezi tělem a dolními končetinami uživatele (výška, šířka a hloubka) a prvky pracovní soustavy (spodní strana pracovní plochy, stolní zásuvky, nohy stolu apod.).

Na pracovní ploše a v jejím okolí se nesmějí vyskytovat ostré hrany a rohy, které by mohly uživateli ublížit nebo způsobit nepohodlí, případně úraz. Minimální poloměr zakřivení hran a rohů by měl být 2 mm nebo větší.

Na stole či pracovním prostoru by měly být pouze předměty nutné k práci, která je prováděna. Nahromadění materiálů k různým problémům vede nejen k "přebíhání“ od jednoho problému k druhému, ale i nadměrně zatěžuje psychiku. Tím dochází ke snížení soustředěnosti a k daleko větší únavě, která může vést až k bolestem hlavy.

 NahoruMechanická nebezpečí

K méně závažným, ale i závažnějším úrazům v kancelářských prostorách může docházet z následujících příčin:

• Pád kancelářského zařízení po ztrátě jeho stability.
  Tomu zabráníme správným, stabilním postavením vyšších skříní a kancelářského nábytku. Kancelářský spisový materiál ukládáme pouze do skříní, polic a regálů, nikoli nestabilně na horní police. Předměty ukládáme do skříní, polic a regálů rovnoměrně, police a regály nepřetěžujeme. Úraz způsobují i dekorativní doplňky, jako jsou květiny v květináčích, kovové, porcelánové a skleněné vázy, sošky apod. Udržujeme pořádek na stolech a ve skříních, abychom zabránili pádu předmětů a věcí na nohu pracovníka. Těžší předměty nestavíme na okraje stolů a jiného kancelářského nábytku.

• Zranění ruky, prstů, propíchnutí, pořezání při práci s kancelářskými pomůckami (sešívačkou, nožem).
  Tomu lze předejít pouze správným zacházením s kancelářskými pomůckami.

• Pád osob při nevhodné manipulaci.
  Pro zvýšení místa práce nepoužíváme nebezpečných pomůcek, jako jsou kancelářské židle nebo křesla na kolečkách, např. při ukládání a vyjímání spisových materiálů z polic, skříní a regálů. Při této činnosti musí být na pracovišti k dispozici a musí být používána pouze bezpečná výstupní technika, jako jsou schůdky, žebříčky.

• Zakopnutí o kabely a následný pád.
  Kabely k výpočetní technice, přenosným osvětlovacím tělesům a dalším kancelářským zařízením musejí být instalovány tak, aby o ně nebylo možné zakopnout. Pokud možno nepoužívat prodlužovacích šňůr a rozdvojek, zajistit instalaci dostatečného počtu pevných síťových zásuvek. Důležité je správné ergonomické rozestavění a umístění nábytku a počítače. Kabely pokud možno vést pod podlahovou krytinou, nebo chránit proti zakopnutí, vytržení a mechanickému poškození.

• Mechanickému poškození zdraví můžeme předejít i důsledným zavíráním dvířek skříní, zasouváním zásuvek stolů a skříněk a tím, že nebudeme sedat na okraje stolů a židlí a houpat se na židlích.

 NahoruTeplota a větrání

Podmínky tepelné pohody na pracovištích stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Teplota v kancelářích by měla být po celý rok udržována v hodnotách mezi 20 – 28 °C se současnou možností výměny a pohybu vzduchu (větrání).

V zimních měsících musí teplota na pracovišti dosahovat minimální stanovenou hranici. Pokud je teplota nižší, než je stanovená minimální teplota, musí být adekvátně snížena doba trvání práce nebo vloženy bezpečnostní přestávky, při kterých se zaměstnanci ohřejí v ohřívárně. Jako ohřívárna může být využívána místnost pro odpočinek nebo může být samostatná místnost. Musí být vytápěna nejméně na 22 °C. Pokud se kancelářské práce provádějí v halách, jejichž dveře se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být instalováno v zimním období zařízení proti vnikání chladného vzduchu.

Na pracovištích v kancelářích je zakázáno přitápět si různými tepelnými spotřebiči jako jsou vařiče, teplomety apod., umístěnými pod pracovním stolem. Špatně instalované topidlo na pracovišti se snadno zápalnými látkami může být příčinou požáru.

Pracovní plocha a součástí jejího okolí, které přijdou během předpokládaného používání do kontaktu s uživatelem, nemají být chladné na dotek.

 NahoruSluneční záření

Pokud jsou kanceláře osvětleny denním světlem okny s velkými skleněnými tabulemi, dochází za nimi vlivem slunečního záření k značnému zvyšování teploty (tzv. skleníkový efekt) a tím ke zvyšování celkového průměrného energetického výdeje a zvyšování ztráty tekutin. V takovém případě je nezbytné vybavení kanceláří funkční klimatizací nebo zastíněním např. žaluziemi apod.

 NahoruVětrání pracoviště

Větrání musí být řešeno tak, aby byly vyhovující mikroklimatické podmínky. Zaměstnanci nesmějí být vlivem větrání vystaveni průvanu. Minimální množství venkovního vzduchu, přiváděného na pracoviště na jednu osobu, musí být 50 m³.

 NahoruHavarijní větrání

Havarijní větrání se zřizuje na pracovištích, kde může dojít k úniku těkavé chemické látky v důsledku mimořádné události. Havarijní větrání musí být podtlakové a jeho spouštění musí být dostupné před vstupem na pracoviště. Havarijním větráním nesmí být ohroženo zdraví osob na ostatních pracovištích ani vně objektu.

 NahoruOchranné nápoje

Nepříznivé účinky zátěže teplem nebo chladem na pracovišti má zaměstnavatel za povinnost korigovat výdejem ochranných nápojů.

Ochranným nápojem může být mineralizovaná balená voda, která doplní úbytek tekutin a minerálů pocením. Pro mladistvé pracovníky musí být nápoje bez alkoholu, pro dospělé nesmí obsah alkoholu překročit 1 %. Při zátěži chladem se poskytuje ochranný nápoj teplý, alespoň 0,5 l za směnu. Při kancelářských administrativních pracích, při kterých ztráta tekutin za osmihodinovou pracovní směnu nepřekročí hygienický limit 1,25 litrů tekutiny za směnu, se ochranný nápoj nemusí poskytovat.

 NahoruOpaření

Opaření horkou vodou a horkými nápoji bylo s nástupem používání varných konvic sníženo na minimum a při opatrném zacházení se zařízením a samotnými nápoji (nebo např. polévkou) je téměř vyloučeno.

 NahoruZraková zátěž obecně

Při práci u počítače po dlouhou dobu mohou být oči podrážděné a unavené. Péči o zrak by měla být věnována zvláštní pozornost. Osvětlení pracoviště musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na činnost zraku a je dáno normovými hodnotami. Osvětlení nesmí pracovníky oslňovat.

 NahoruUmístění displeje

Umístíte-li displej na správné místo a do správného úhlu, snížíte námahu očí a únavu krčních a bederních svalů. Řiďte se následujícími doporučeními při rozhodování, o umístění a seřízení displeje:

• Displej umístěte přímo…