Prevence rizik při práci ve zdravotnictví

9.9.3

Prevence rizik při práci ve zdravotnictví

Ambulantní péče a lůžková část

 NahoruMechanická nebezpečí

Zranění ostrými předměty může vzniknout z několika zdrojů

Pořezání sklem

Poškození zdraví, hrozícímu z nebezpečí pořezání sklem je nutno předcházet tak, že zaměstnanci nebudou používat poškozené laboratorní nádobí a sklo. Poškozené sklo (i jen naprasklé), musí být ihned vyřazeno z dalšího provozu. Používání nevhodného nebo poškozeného laboratorního nádobí je zakázáno. Skleněné aparatury musí být před použitím řádně zkontrolovány (z hlediska prasklin a rýh). Nesmí se použít vadné sklo.

Při nasazováni skleněných trubiček, teploměrů apod. do zátek nebo hadiček je nutné chránit ruce např. textilními rukavicemi, použít se může i dostatečně silná textilie. Konec skleněného předmětu nesmí mít ostré hrany a musí být namazán nebo ovlhčen. Je zakázáno dávat k mytí, případně mýt nádobí, které je znečištěné silnými kyselinami nebo alkáliemi, látkami toxickými, dráždivými a látkami, které se vodou prudce rozkládají. Poškozené nádobí se vyřadí. Látky, které reagují se sklem (např. kyselina fluorovodíková) nebo se ve styku s ním rozkládají, se musí uchovávat v nádobách z plastů, kovu nebo ve skleněných nádobách opatřených uvnitř vrstvou parafinu. Látky, které se rozkládají na světle, musejí být ukládány v nádobách z tmavého skla nebo z neprůsvitného materiálu.

Nádoby které obsahují kapaliny a jejichž zaoblení působí jako spojná čočka, se musí chránit před slunečními paprsky. Častým úrazem je pořezání o skleněné, prasklé nádobí, střepy při mytí a manipulaci. Jako opatření je nutné včasné vyřazení naprasklého a poškozeného nádobí z užívání. Praskne-li při mytí nádobí v dřezu, musí pracovník vypustit vodu, vybrat vhodnými rukavicemi střepy a pak teprve pokračovat v práci. Výpusti ve dřezu musí být opatřeny ochrannou síťkou k zachycení střepů.

Píchnutí o injekční stříkačky, nástroje s ostřím

Jednoúčelové stříkačky a jehly se musí likvidovat vcelku bez ručního oddělování nebo ve speciální pomůcce nebo přístroji.

S ostrým odpadem (použité jehly, skalpely, kanyly, sety kopíčka apod.) je třeba zacházet s maximální opatrností. Použité jednorázové stříkačky a jehly ihned po použití odkládejte do pevnostěnných, nepropustných, uzavíratelných a spalitelných nádob bez jakékoli další manipulace.

Jednoúčelové stříkačky a jehly se musí likvidovat vcelku bez ručního oddělování nebo ve speciální pomůcce nebo přístroji. Jehly se nesmí snímat ani na ně zpětně nasazovat ochranné kryty. Po naplnění musejí být nádoby s ostrým odpadem uzavřeny a vloženy do pytlů, určených pro infekční spalitelný odpad a předány k další likvidaci.

Mechanické nebezpečí od elektrických přístrojů

Je třeba zajistit, aby zdravotnické elektrické přístroje nemohly být mechanicky nebezpečné pro pacienta, obsluhu ani okolí. Zvláště nebezpečné by mohly být přístroje, které obsahují zavěšené nebo ohybující se hmotné části anebo které mají automatická ovládání. (Například rentgenová zařízení, operační stoly apod.). Obsluhující osoba musí pravidelně kontrolovat funkci bezpečnostních zařízení (alarmů) podle pokynů uvedených v návodu k obsluze. Přístroje nebo kombinace přístrojů musí být při normálním použití nebo během dopravy stabilní (odpovídajícím způsobem zabezpečeny proti posunutí).

Fyzické přetížení

Opatřením k odstranění či snížení nebezpečí je dodržování zásad bezpečného a zdraví nezávadného způsobu manipulace, bez ohnutých zad, břemeno držet blízko těla, zvedání neprovádět trhavými pohyby. Pokud možno časově omezit práce (určit přestávky), vhodně zvolit pracovního postup, použít vhodné nářadí a pomůcky a pravidelně hodnotit zdravotní stav. Doporučené je vzpřímené držení těla, nikoli uvolněný postoj. Protahovací a uvolňovací cviky zabraňují nežádoucím fyziologickým změnám. Cviky se mají provádět pomalu a plynule. Při práci vestoje je dobré přešlapovat z jedné nohy na druhou, nebo nakročit – tzv. dynamický stoj. Práci vstoje a vsedě je vhodné střídat, dle možností se občas projít. Důležité je pečovat o nohy a správnou obuv.

Napadení druhou osobou

Případy napadení zdravotnického personálu druhou osobou se v poslední době množí. U některých pacientů může být agresivní jednání i bezdůvodné napadení dalších osob příznakem narušené psychiky. Při jednání s pacienty je třeba zachovávat zásady asertivního jednání v duchu zásad zdravotnické etiky. Snažit se omezovat konfliktní situace, které mohou vést k neočekávané agresivitě pacientů, případně další osoby a následnému zranění ošetřujícího personálu. Každý náznak agresivního chování je třeba řešit neprodleně s ošetřujícím lékařem, primářem oddělení, případně jeho zástupcem.

 NahoruBiologická nebezpečí

Bakterie a viry mohou způsobit vznik nemocniční nákazy. Na pracovištích s možným biologickým nebezpečím je nutné používat germicidní lampy, které vyvíjejí ozón a hubí bakterie.

Infekce od pacienta: možnému vzniku nemocniční nákazy musí přijímající lékař lůžkového zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče předcházet již při příjmu pacienta. Nezbytné je pak dodržování hygienických zásad po celou dobu léčení. Nemocničním nákazám je nutno předcházet i zamezením zbytečného prodlužování hospitalizace.

Příjem, vyšetření a zajištění životních funkcí lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu určeném. V anamnéze musí přijímající lékař lůžkového zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče zaznamenat důležitá data pro možný vznik nemocniční nákazy a případně provést příslušná vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav fyzické osoby. Při podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést izolační a bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení. Kromě jiných hledisek je nutno fyzické osoby umisťovat podle hledisek epidemiologických. Pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to odděleným umístěním osob podle rizika vzniku, popřípadě přenosu nákazy.

Infekce zvenčí: návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz a charakter oddělení a stav pacienta v době, kterou určí lékař. Na pracovištích intenzivní péče, chirurgických a gynekologicko-porodnických pracovištích je zakázáno umisťovat květiny. Oděv a obuv osob se ukládají v centrální šatně, popřípadě ve skříních v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených. Na pracovištích intenzivní péče nelze ve skříních v pokojích ukládat oděv a obuv pacientů.

Infekce nedodržováním hygienických požadavků: při příjmu a ošetřování pacientů ve zdravotnických zařízeních musí být dodržovány hygienické požadavky. Musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad hygieny u umístěných fyzických osob. Před výkony, operacemi a po nich musí být zajištěna řádná hygienická očista.

Zdravotničtí pracovníci musí nosit čisté ochranné prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení. Při práci na jiném pracovišti jsou povinni používat jen ochranné prostředky tohoto pracoviště.

Zdravotničtí pracovníci musí dodržovat hygienické požadavky. K vyšetřování a léčení mohou přistupovat až po omytí rukou. Vždy po zdravotnických výkonech u osob s infekčním onemocněním musí provést dezinfekci rukou, stejně tak po manipulaci s biologickým materiálem a použitým prádlem. K utírání rukou se musí používat jednorázový materiál.

Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu či převazu a po propuštění nebo přeložení pacienta.

Úklid všech prostor zařízení léčebně preventivní péče a ústavů sociální péče se provádí denně na vlhko za použití běžných detergentů. Na operačních a zákrokových sálech a prostorách, kde jsou prováděny invazivní výkony, vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém pacientovi je nutno provést úklid za použití běžných detergentů s dezinfekčními přípravky. Na pracovištích intenzivní péče a na dětských odděleních všech typů se úklid provádí nejméně 3x denně. Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru skladby fyzických osob.

Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dezinfekce prostor, dekontaminace potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou v účinném dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí obvyklým způsobem. Použité postele a matrace jsou dezinfikovány bud’ v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem nebo dekontaminovány v centrální úpravně lůžek.

Zdravotničtí pracovníci musejí využívat bariérové ošetřovací techniky, které se používají na všech pracovištích neodkladné a intenzivní péče. Pacientům musí být individualizovány všechny pomůcky pro osobní hygienu a dále teploměry, mísy a další pomůcky, které musí být po celou dobu pobytu pro každého pacienta totožné.

K parenterálním zákrokům musí zdravotničtí pracovníci používat pouze sterilní nástroje a pomůcky. U endoskopů a jiných optických přístrojů musí zajistit alespoň vyšší stupeň dezinfekce. Pro digestivní endoskopy zajistit dvoustupňovou dezinfekci.

Během operačních výkonů se musí zdravotničtí pracovníci chránit ochranným oděvem a obuví určenými jen pro toto pracoviště, čepicí, ochrannou maskou, která kryje nos i ústa, a sterilními rukavicemi. Sterilní ochrannou masku a rukavice musí používat u všech výkonů, při kterých je porušována nebo již byla porušena integrita kůže, provedena komunikace s tělesnými dutinami, případně nefyziologický vstup do organismu. Ochranné pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je odkládat ihned po výkonu.

Infekce od odpadů: použité nástroje a pomůcky, zvláště kontaminované krví, nesmí zdravotničtí pracovníci čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem. Veškerý odpad se odstraňuje denně. Nebezpečný odpad se ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných plastových vaků. Drobný odpad, včetně jednorázových jehel, se ukládá do pevnostěnných i spalitelných obalů bez další manipulace.

Je vhodné vybírat a kombinovat omezující požadavky z různých kategorií, uváděných níže, na základě hodnocení rizika prováděného s ohledem na jednotlivý proces nebo část procesu:

• pracoviště musí být odděleno od všech ostatních činností v téže budově,

• vzduch přiváděný na pracoviště a odváděný z něho je třeba filtrovat,

• přístup je třeba omezit pouze na jmenované pracovníky,

• pracoviště je třeba hermeticky utěsnit z důvodů dezinfekce,

• používat speciální dezinfekční postupy,

• na pracovišti je třeba udržovat podtlak,

• účinná vektorová kontrola (např. hlodavců a hmyzu),

vpovrchy nepropouštějící vodu, snadno omyvatelné,

• povrchy odolné vůči kyselinám, louhům, rozpouštědlům, dezinfekčním látkám,

• bezpečné skladování biologických činitelů,

• musí být instalováno pozorovací okénko, aby do prostoru bylo vidět,

• laboratoř musí obsahovat vlastní vybavení,

• s infikovaným materiálem musí být manipulováno v bezpečnostní skříňce, izolátoru nebo jiném vhodném kontejneru,

• spalovna k likvidaci uhynulých živočichů musí být přímo na místě,

• s životaschopnými organismy je třeba manipulovat v systému, který fyzicky odděluje tento proces od pracovního (životního) prostředí,

• s plyny odsávanými z uzavřeného systému je třeba zacházet tak, aby bylo zabráněno úniku, případně toto riziko bylo minimalizováno,

• odběr vzorků, dodávání materiálů do uzavřeného systému a přenos životaschopných organismů do jiného uzavřeného systému je třeba provádět tak, aby bylo zabráněno úniku, případně bylo toto riziko minimalizováno,

• tekuté kultury ve větším množství by neměly být přemísťovány z uzavřeného systému, pokud nejsou inaktivovány platnými chemickými nebo fyzikálními prostředky. Odpadní vody před konečným vypuštěním inaktivovat platnými chemickými nebo fyzikálními prostředky Je třeba použít hermetických uzávěrů k tomu, aby byl minimalizován únik, případně bylo zabráněno úniku,

• je třeba vyvěsit značku pro biologické riziko,

• personál by měl nosit ochranné oděvy, na silně ohrožených pracovištích je nutné úplné převlečení,

• musí být zřízena dekontaminační zařízení a umývárny. Personál by se měl před opuštěním kontaminované oblasti osprchovat,

• odpadní voda z výlevek a sprch by se měla shromažďovat a před vypuštěním inaktivovat,

• kontrolovaná oblast by měla být adekvátně větrána za účelem minimalizace znečištění vzduchu,

• měla by být určena kontrolovaná oblast k shromažďování upotřebených biologických činitelů z celého systému.

Nebezpečí výbuchu

(Stručně – základní informace)

 NahoruPády tlakových lahví při nesprávné manipulaci

• Všechny nádoby na plyny musí být chráněny před nárazem a pádem. Lahve musí být zajištěny vhodným způsobem proti pádu a sudy proti samovolnému pohybu. V jedné provozní místnosti umístěné ve vícepodlažním objektu může být nejvýše 12 lahví (přepočteno na lahve s vnitřním objemem 50 l) stejného nebo různého druhu plynu.

• V jednopodlažním objektu není pro nejedovaté a nežíravé plyny počet lahví omezen, pokud je mezi jednotlivými skupinami lahví vzdálenost alespoň 10 m. U hořlavých a hoření podporujících plynů je povoleno maximálně 6 lahví, u ostatních plynů maximálně 24 lahví.

Exploze tlakových lahví při přehřátí

Vzdálenost lahví a sudů od topných těles a sálavých ploch musí být taková, aby povrchová teplota nádob nepřekročila hodnotu 25 °C u methylchloridu a hodnotu 50 °C u ostatních plynů. Od zdrojů otevřeného ohně musí být lahve nebo sudy vzdáleny nejméně 3 m.

Exploze tlakových lahví při vypouštění:

plyn z tlakových nádob do potrubí a zařízení dimenzovaných na nižší přetlak se vypouští pouze přes redukční ventil, určený a označený pro daný plyn a nastavený na příslušný výstupní přetlak. Nízkotlaká část redukčního ventilu musí mít tlakoměr a pojistné zařízení. Redukční ventil se nevyžaduje v případech, kdy je bezpečně a spolehlivě zajištěno, že nedojde ke stoupnutí tlaku v potrubí, zařízení nebo stabilních nádobách nad přípustnou mez.

Nebezpečí požáru

Provozní a zásobní lahve se nesmějí umisťovat ve sklepích a suterénních prostorech, v průchodech a průjezdech, na únikových cestách a schodištích, na půdách, v kancelářích, šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, světlících, v objektech s hořlavými konstrukcemi, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a na veřejně přístupných místech. Nebezpečí požáru vzniká i samovznícením medicinálního kyslíku při styku s mastnotou.

Vznícení může nastat v místnostech, kde se používají hořlavá anestetika a čisticí nebo dezinfekční prostředky, neboť tyto látky mohou tvořit se vzduchem, s kyslíkem nebo kysličníkem dusným výbušné směsi. Toto nebezpečí se snižuje dobrým větráním. Nepokládat na přístroj láhve s infuzním roztokem nebo jinými kapalinami. Používání kyslíku zvyšuje nebezpečí vzplanutí.

Nebezpečí od elektrického zařízení

Požadavky na elektrickou instalaci v místnostech pro poskytování lékařské péče jsou přísnější než pro byty a kanceláře. Při používání zdravotnických elektrických přístrojů vzniká nebezpečí popálenin, ozáření, úrazu elektrickým proudem nebo dokonce srdeční zástavy. Ohroženi jsou nejen zdravotničtí pracovníci, ale i pacienti. Aby se předešlo nehodám , případně úrazům, je nutno dodržovat zásady přístupu kvalifikovaného personálu při volbě, instalaci, aplikaci a údržbě zdravotnických elektrických přístrojů.

 NahoruZákladní zásady

Přístroje musí odpovídat příslušným normám. K ochraně uživatele i tak pacienta před nebezpečím úrazu elektrickým proudem se konstruují zdravotnické elektrické přístroje podle těchto tříd:

Třída I (s ochranným uzemněním) – bezpečnost přístroje třídy I je zajištěna základní izolací a ochranným uzemněním.

Třída II (s dvojitou izolací) – bezpečnost přístroje třídy II je zajištěna dvojitou nebo zesílenou izolací.

Přístroj s vnitřním zdrojem energie – je schopen provozu, je-li napájen z vnitřního zdroje, např. z baterie. Není opatřen síťovým přívodem.

Elektrické přístroje, které nepatří do uvedených tříd, se nesmějí používat pro zdravotnické účely. Po dodání každého nového přístroje a před započetím plynutí záruční doby je nutné ověřit splnění všech požadavků, stanovených v kupní smlouvě (bezpečnost, provedení, dokumentace, označení, apod.) spolu s dodáním příslušenství a všech náhradních dílů. Výrobce musí poskytnout všechnu nezbytnou dokumentaci a informace, aby se mohlo uskutečnit poučení zdravotnického personálu.

Instalace musí odpovídat příslušným předpisům. Výrobce je povinen s přístrojem dodat průvodní dokumentaci. Ta musí obsahovat návod k obsluze, který je určen obsluhujícím osobám, a technický popis, určený pro technický útvar zdravotnického zařízení. Tyto dvě součásti dokumentace mohou být dodávány samostatně.

• Návod k obsluze musí obsahovat všechny informace nezbytné k provozu přístroje a zajišťující jeho správnou funkci. Musí zůstat u přístroje a obsluha k němu musí mít volný přístup. Vyžaduje se rovněž stručný návod k obsluze (ve formě štítku nebo samostatného listu), který by měl být upevněn na přístroji. Kopie takového stručného návodu by měla být součástí návodu k obsluze. Návod k obsluze musí být k dispozici na pracovišti, kde se přístroj používá. Návod k obsluze, výstražné nápisy a označení na přístroji musí být provedeny v jazyce, který je pro obsluhu srozumitelný. Na přístroji a v návodu k obsluze musí být označen stupeň ochrany. Přístroje neoznačené (staršího data výroby), musejí být zkontrolovány, přičemž personál technického útvaru zdravotnického zařízení musí určit, zda lze uvedený přístroj používat ve zdravotnickém prostředí.

• Obsluhující personál musí znát základní charakteristiky bezpečnosti a vlastnosti přístrojů. Dosáhnout toho lze tím, že bude instruován a školen výrobcem nebo odborným technickým útvarem zdravotnického zařízení. Zdravotnický personál i pracovníci technického útvaru zdravotnického zařízení by měli být poučeni o používání přístrojů podle pokynů, které stanovil výrobce a provádění pravidelné údržby, aby se co nejvíce snížila možnost výskytu poruch. Obsluha musí rovněž znát smysl značek na přístrojích. Pro bezpečný provoz elektrických přístrojů je nezbytné dodržovat následující zásady:

  • nepoužívat pokud možno prodlužovací šňůry a rozdvojky; trvat na instalaci dostatečného počtu pevných síťových zásuvek

  • nikdy nevytahovat síťovou vidlici z pevné síťové zásuvky tahem za odpojitelný síťový přívod

  • poškozené pevné síťové zásuvky, síťové vidlice a odpojitelné síťové přívody nechat vyměnit

  • přístroj a jeho součásti, který byl vystaven nežádoucím mechanickým vlivům, například pádu nebo promáčknutí nechat neprodleně zkontrolovat. Rovněž nechat přístroj zkontrolovat, pokud do něj nedopatřením vnikla kapalina,

  • pokud je přístroj sterilizován nebo dezinfikován, přesvědčit se, že jej tyto procesy nepoškodily,

  • dbát, aby na přístroj nepůsobilo přímé sluneční záření, a nedocházelo tak k jeho přehřátí. Pokud jsou přístroje ukládány na sebe, dbát na dodržování dostatečného chlazení a zajištění stability,

    Povinností zdravotnického zařízení je udržovat odpovídající úroveň kvalifikace tak, aby bylo vždy provedeno poučení personálu. O způsobu poučení je nutno uvažovat již při zakoupení přístroje. Termíny poučení by měly být podle možnosti stanoveny ještě…