8.3.3
Přivolání zdravotnické záchranné služby, hasičského záchranného sboru ČR, policie ČR a dalších složek
Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
Tísňové volání je jeden ze základních způsobů ohlášení mimořádné události a vyžádání pomoci složek integrovaného záchranného systému. Jedná se o službu, kterou je zajišťována ochrana základních lidských práv – ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku.
Tísňové volání funguje nepřetržitě, 24 hodin denně ve všech telefonních sítích téměř na celém území státu (v závislosti na pokrytí signálem mobilní sítě), je k použití pro všechny obyvatele, a to bezplatně. U veřejných telefonních automatů je lze zavolat bez použití mincí nebo telefonních karet, u mobilních telefonů i bez kreditu a SIM karty (pouze 112).
Linky tísňového volání jsou zřízeny pouze pro přijetí stavu nouze a jejich zneužití může být trestné.
Nahoru Co říct při volání na tísňovou linku
Při použití tísňového volání je třeba zachovat klid a věcně odpovídat na otázky; největší zdržení před výjezdem posádky záchranné složky mohou způsobit právě dohady s dispečerem. Obvyklá sada otázek, které následují od dispečera, který přijal hovor tísňového volání, je následující:
-
Co přesně se stalo – tato informace je nutná k posouzení, jakou pomoc vyslat. Např. jedná-li se o úraz, otravu, výbuch, sesuv půdy, autonehodu atp.
-
Přesné místo hlášené události – tato informace je nutná ke snadnému a rychlému nalezení místa události. Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, místo ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla zdravotnické záchranné služby nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit.
-
Informace o postiženém/postižených: pohlaví, přibližný věk, počet postižených (pro zajištění adekvátní pomoci a lůžka pro pacienty).
-
Informace o volajícím: číslo telefonu, z něhož je voláno, pro případný zpětný dotaz při obtížném hledání místa či jiných problémech, popřípadě i jméno volajícího.
Všechny uvedené informace jsou důležité pro dispečera zdravotnické záchranné služby, aby rozhodl, jakou výjezdovou skupinu na místo vyšle.
Je-li to možné, je podle pokynu dispečera vhodné vydržet na telefonu a řídit se jeho pokyny jednak ohledně poskytnutí laické zdravotnické pomoci postiženému/postiženým, tak i ohledně pomoci s navigací na místo zásahu.
Čísla tísňového volání
V České…
