Váš pečlivě vybraný dodavatel vám v pořádku dodal objednané regály, které byly kvalitně zkompletovány a vy jste je bez závad a výhrad přebrali. S regály jste obdrželi také veškerou dokumentaci, kterou jste založili do šanonu a společně s ní jste odložili také veškeré starosti, které jste dosud kvůli regálům měli.
Pokud si ale myslíte, že už máte klid, musím vás zklamat. Jen jste právě vstoupili do další etapy svého spolužití s vaším skladem a jeho vybavením. Je sice pravda, že pokud váš sklad není zařazen do kategorie vysokoobrátkových skladů, máte nyní před sebou rok relativního klidu. Pokud u vás nedojde k havárii, která by měla za následek nějaké poškození regálové konstrukce, čeká vás další starost s regály nejdříve za 12 měsíců.
Doporučuji alespoň část tohoto času využít na to, abyste se seznámili s povinnostmi, které každému provozovateli regálového skladu vyplývají ze stávající legislativy a z platných technických norem. A věřte, že to bude spíše výlet do pralesa, než procházka růžovým sadem, protože v české legislativě nenajdete jeden zákon, jedno nařízení vlády nebo vyhlášku, která by souhrnně vyjmenovávala povinnosti provozovatele regálového systému. Tyto povinnosti jsou roztroušeny v ustanoveních několika zákonů a nařízení vlády a pro laika může být docela obtížné a časově náročné všechny tyto detaily v české legislativě objevit. To je důvod, proč jsem do série svých článků o regálech zařadil i kapitolu o legislativě, která vám může toto hledání alespoň trochu usnadnit. A hned v úvodu podotýkám, že není v možnostech textu vyčerpat téma v plném rozsahu a naprosto podrobně.
Naši exkurzi do české legislativy bych zahájil krátkým odbočením, které však hned zpočátku ujasní celkový pohled na tuto problematiku. Vcelku asi nikdo nebude diskutovat o tom, zda má provozovatel regálového systému povinnost dodržovat nařízení uvedená v jednotlivých zákonech a nařízeních vlády. Naproti tomu se občas setkám s výměnou názorů, pokud jde o požadavky technických norem. Oponenti velmi často argumentují tím, že technické normy mají pouze doporučující charakter, který není pro provozovatele konkrétního technického zařízení závazný. Protože se chci takovýmto dohadům hned na začátku vyhnout, odkázal bych na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to konkrétně na § 349, kde je výslovně uvedeno, že mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří všechny přepisy, které upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví – tedy i požadavky technických norem.
Přeloženo do běžné češtiny to znamená, že na základě znění tohoto paragrafu se každý nárok vyplývající z platné technické normy posouvá z kategorie doporučení do kategorie zákonného požadavku v okamžiku, kdy souvisí s bezpečností práce a ochranou zdraví. To je důvod, proč budou v článku zmíněny i platné technické normy.
Začněme však českou legislativou. V ní najdete dvě nařízení vlády, která poměrně jasně specifikují povinnosti uživatele jakéhokoliv technického zařízení, kam samozřejmě patří i regály.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
První z nich je nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. V něm bych doporučil věnovat pozornost dvěma paragrafům:
§ 2, který vysvětluje dva velmi důležité termíny:
• v odstavci e) co se rozumí průvodní dokumentací,
• v odstavci f) co se rozumí provozní dokumentací.
§ 4, který specifikuje:
• způsob uvedení technického zařízení do provozu,
• četnost prováděných kontrol (maximální odklad pro provedení následné kontroly stanovuje lhůtu 12 měsíců, pokud nestanoví technické normy četnost následných kontrol jinak,
• povinnost uchovávat provozní dokumentaci technického zařízení po celou dobu jeho životnosti.
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
Druhým je nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde stojí určitě za pozornost:
§ 3, který mimo jiné stanovuje podmínky pro uvedení pracoviště a výrobních prostředků do provozu a zákonné povinnosti zaměstnavatele:
odstavec 3) Podmínkou k uvedení pracoviště včetně výrobních a pracovních prostředků do provozu je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních pracovních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu je nutné zajistit:
odstavec 3 b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení.
odstavec 4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:
odstavec 4 a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
odstavec 4 b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění
odstavec 4 c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Dále doporučuji věnovat pozornost i příloze, kde je množství konkrétních požadavků platných pro sklady a tedy i pro regálové systémy. Tyto požadavky nebudu nyní dále rozvádět, protože se jim budu podrobně věnovat v dalších kapitolách cyklu Regály od A do Z.
Z výše uvedených dokumentů je patrné, že každý zaměstnavatel, tj. uživatel regálového systému, má za povinnost provádět v předepsaných cyklech (minimálně jednou za 12 měsíců) pravidelné revize, vést a uchovávat předepsanou dokumentaci, jmenovat osobu odpovědnou za plnění těchto povinností. Není zde však uvedeno nic o tom, kdo je oprávněn pravidelné revize provádět. Chceme-li tuto otázku zodpovědět musíme se obrátit na dva následující dokumenty.
Zákon č. 309/2006 Sb.
Zaprvé je to zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
Zde nám poskytnou odpověď dva paragrafy.
§ 9 odstavec (2)
Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou...
§ 9 odstavec (3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
§ 10 Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je:
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b) odborná praxe
1. v délce alespoň 3 let,
2. v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání14),
3. v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
Nyní se můžeme podívat na to, co o této problematice říká evropská norma ČSN EN 15635 - ocelové statické skladovací systémy - Používání a údržba skladovacího zařízení. Zde je v kapitole D.2.1. uvedeno, že kontroly musí být prováděny odborně způsobilými domácími pracovníky nebo externími odborníky nebo technickými zaměstnanci výrobce.
Po prostudování zákona č. 309/2006 Sb., a ČSN EN 15635 může vzniknout dojem, že si vzájemně odporují. Norma sice hovoří o odborně způsobilých domácích pracovnících, ale povoluje i externí odborníky nebo technické zaměstnance výrobce. Zákon naopak jednoznačně požaduje, aby kontroly vykonávaly odborně způsobilé fyzické osoby. Při řešení tohoto zdánlivého rozporu je třeba se podívat na to, co by měla taková pravidelná revize regálů vlastně obsahovat (podrobně se tomu budeme věnovat v následující kapitole).
Pravidelná roční revize by měla v prvé řadě obsahovat technickou inspekci neboli posouzení technického stavu, protože ten je základním předpokladem bezpečnosti celého zařízení. Tuto část může podle mého názoru (v souladu se zmíněnou evropskou normou) vykonávat například zástupce výrobce, nebo proškolený domácí pracovník, který zvládnul metodiku praktického provádění kontrol regálů.
Druhou částí kontroly by pak mělo být posouzení a identifikace rizik, které plynou z provozu skladu, způsobu manipulace a navržení případných nápravných opatření. Tuto část už může podle mého názoru (v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.) provádět pouze osoba odborně způsobilá, která složením zkoušky prokázala, že má pro tuto činnost dostatečné odborné znalosti ze souvisejících zákonů, nařízení vlády a vyhlášek.
Sankce
Na závěr exkurzu do české legislativy snad ještě stručnou informaci, co hrozí za případné nedodržování výše uvedených předpisů.
Zde se můžeme obrátit na zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kde jsou v paragrafu § 17 přestupky na úseku bezpečnosti práce a postihy za jednotlivé přestupky. Konkrétně pod písmenem:
q) neplní-li povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/20006 Sb.), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (nařízení vlády č. 101/2005 Sb.), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví (nařízení vlády č. 378/2001 Sb.), při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon 309) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů (NV 378), technických zařízení, přístrojů a nářadí,
Za přestupek podle písmene a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000,- Kč
Tolik k nejdůležitějším požadavkům uvedeným v legislativě. Nyní se ještě krátce podíváme na to, které technické normy se v současnosti této problematiky dotýkají. Jedná se o jednu starší českou normu a pětici norem evropských, které byly implementovány do české legislativy v roce 2009. Ne všechny je však pro provádění pravidelných ročních revizí nutné znát podrobně. Pokusím se je tedy seřadit podle jejich důležitosti.
1. Naprosto zásadní je evropská norma ČSN EN 15635 - Ocelové statické skladovací systémy – používání a údržba skladovacího zařízení, která stanovuje rámcový obsah prováděných kontrol a uvádí základní metodické pokyny.
2. Za důležitou považuji i českou normu ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, kde lze najít většinu základních požadavků pro bezpečnou manipulaci.
3. Za velmi důležitou dále považuji evropskou normu ČSN EN 15620 – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – tolerance, deformace a vůle, protože ta naprosto explicitně vyjmenovává instalační tolerance pro jednotlivé skupiny regálů, což jsou pro provádění kontrol naprosto zásadní údaje.
4. Evropská norma ČSN EN 15629 – Ocelové statické skladovací systémy - Specifikace skladovacího zařízení, ale i zde lze najít důležité termíny a technické tolerance, které je vhodné zohlednit v rámci prováděné kontroly regálů.
Zbylé dvě technické normy jsou již vyjmenované pouze pro úplnost, protože v nich uvedené údaje při praktické revizi pravděpodobně nikdy nevyužijete.
5. ČSN EN 15878 – Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice
6. ČSN EN 15512 – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regálové systémy – Zásady navrhování konstrukce
Pokud si čtenář (provozovatel skladu) nastuduje výše uvedené zákony a normy, jsem přesvědčen, že získá dostatek informací, aby se mohl v problematice užívání, údržby a provádění revizi fundovaně orientovat. Přesto však na závěr tohoto článku nabízím ještě základní sumář povinností, které z nich vyplývají i s odkazy na konkrétní dokumenty.
- Povinnost stanovit a dodržovat termíny pravidelných revizí (§ 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ČSN EN 15635 kap. 9. 4.2.)
- Povinnost určit osobu odpovědnou za bezpečnost skladovacího zařízení, která zná povahu skladu a dbá na provádění a rozsah a dodržování kontrol (§ 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ČSN EN 15635 kap. 8.1.1.)
- Pravidelné kontroly může provádět sám zaměstnavatel má-li k tomu potřebné znalosti, popřípadě jeho zaměstnanec, je-li k tomu odborně způsobilý. Nemá-li takového zaměstnance je povinen je zajistit jinou odborně způsobilou osobou (§ 9, zákona č. 309/2006 Sb. Předpoklady k získání odborné způsobilosti jsou specifikovány v § 10 zákona č. 309/2006 Sb.).
- Povinnost vést záznamy o prováděných kontrolách a archivovat je tak, aby byly přístupné na pracovišti, dozorovým a kontrolním orgánům (§ 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.).
- Povinnost zajistit provádění kontroly technicky odborně způsobilou osobou minimálně jedenkrát za 12 měsíců, u skladu s vysokou obrátkovostí i několikrát ročně (§ 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ČSN 15635 kapitola 9.4.2.3.).
- Povinnost provádět kontroly podle průvodní dokumentace výrobce, není-li tato k dispozici stanovit rozsah kontrol místním provozním bezpečnostním předpisem (§ 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).
- Povinnost archivovat průvodní, provozní a kontrolní dokumentaci po celou dobu životnosti zařízení (§ 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).
Připraveno ve spolupráci s Contia Trading s.r.o.
| Zájemce o podrobnější informace odkazujeme na detailní materiál podrobně mapující celou tuto oblast související s kontrolami regálů a skladů. Tištěná publikace Regály: instalace, údržba, kontroly vyšla v červnu 2020. |
Následující kapitoly:
Předchozí kapitoly:
Regály od A do Z (1) Před pořízením
Regály od A do Z (2) Instalace regálového systému
Regály od A do Z (4) Technická inspekce – obsah a četnost prováděných kontrol
Regály od A do Z (5) Kontrola svislosti a přímosti regálové konstrukce - instalační a provozní tolerance, stupně rizika
Regály od A do Z (6) Kontrola vodorovnosti, přetížení regálů a trvalé deformace nosníků
Regály od A do Z (7) Kontrola bezpečnosti systému a bezpečnostního značení
Regály od A do Z (8) Pravidla bezpečné manipulace a identifikace rizik vzniklých při jejich porušení
.jpg)
