dnes je 30.9.2022

Input:

Školení na pracovišti ("on the job")

28.12.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.3.3
Školení na pracovišti ("on the job")

PhDr. Vladimír Janák, CSc.

Většina metod vzdělávání a osvojování i v oblasti BOZP a PO se realizuje v učebnách. Nyní si probereme několik metod, které se přirozeně uplatňují přímo na pracovišti. Jsou uplatňovány v místě výkonu práce a proto mají bezprostřední praktické dopady. Tvoří nedílnou součást výuky a umožňují bezprostřední praktické osvojení bezpečnostních standardů a přímé natrénování manipulace s prostředky BOZP. Následující přehled je v zásadě uspořádán a upraven podle J.Koubka1

Instruktáž na pracovišti

Instrukáž o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je nejčastěji využívanou metodou v oblasti bezpečnosti práce. Jde vlastně o přímý zácvik nového, nebo méně zkušeného pracovníka. Bezprostřední nadřízený vedoucí zaměstnanec, nebo služebně starší pracovník, přímo na pracovišti předvede bezpečností prvky uvádění stroje do chodu, jak se stroj v případě nehody vypíná, při jakých operacích je třeba používat ochranné pomůcky (třeba brýle), kde najde hasicí přístroj, jak se uvádí do chodu, kde najde ochranné pomůcky atp. Školený pracovník si pozorováním a opakováním postupu osvojuje danou znalost a dovednost. To samé se týká třeba řidičů při zacvičování v používání protipožárních pomůcek a manipulaci s hasicím zařízením, či administrativních pracovníků při seznamováním s funkcí protipožárního signalizačního zařízení atp. Instruktáž přímo na pracovišti je prostě nedílnou součástí školení v oblasti bezpečnosti práce a PO. Je přirozenou součástí praktického pracovního procesu a nejde ji dost dobře oddělit od pracovních procesů. Při instruktáži je třeba danou funkci nejen předvést, ale i vysvětlit důvody použití, popřípadě opakovaně předvést manipulaci. Metoda dovoluje poměrně rychlý zácvik a umožňuje pozorováním a opakováním zvládnout zejména jednodušší úkony. Je však v zásadě jednosměrná a z pracovníka dělá hlavně příjemce informací (pozice žáka). Nerozvíjí vlastní iniciativu, školený může po čase na instrukci zapomenout, což hrozí zvláště u nepoužívaných činností a pravidel dodržování BZOP a PO. Proto považujeme za efektivnější tuto metodu kombinovat s tréninkovými metodami popsanými níže, kde si pracovník může vyzkoušet a natrénovat manipulaci "na vlastní kůži".

Koučování (coaching)

Koučování ponechává daleko více prostoru pro iniciativu zaškolovaného pracovníka. To on má v tomto systému výuky v rukou hasicí přístroj, a je koučem nepřímo naváděn (často jen otázkami) k vlastním aktivitám. Nikdo mu neříká, že musí přetrhnout plombu a přístroj odjistit. Dostane spíše otázku: "Co je třeba nejdříve udělat, aby šel přístroj použít?" Kouč tedy "žáka" nepřímo navádí k hledání vlastní cesty, kterou s mírným odstupem kontroluje a usměrňuje. Jde vlastně o soustavné podněcování a nepřímé směrování školeného k žádoucím aktivitám, přičemž se nechává prostor i pro individuální řešení školeného pracovníka. Základní otázky při koučování jsou většinou úzce spojené s konkrétní situací. Postup může mít například podobnou souslednost: (a) Co chceš dosáhnout, co je tvým cílem? (b) Jaká je situace, co máš k dispozici? Jaké jsou alternativy řešení situace? K jakému rozhodnutí se přikláníš? Proč? Zhodnoť si výhody x nevýhody řešení. Jak si se rozhodl? Zkus to!

Koučování je však časově náročné, protože vyžaduje mnoho oboustranné interakce. Otázky, odpovědi, kontra-otázky atp. Jednou z hlavních nevýhod je tedy časová náročnost. V pracovním prostředí může být koučování často přerušované potřebami provozu. Na druhé straně si zaškolovaný pracovník řešení déle pamatuje a je lépe motivovaný postupy dodržovat: jsou to "jeho postupy".

Dnes existuje také řada psychologických kurzů osobního coachingu , které pomáhá klientům řešit osobní a pracovní problémy. Probíhá většinou formou diskusních sezení ve skupině či dvojici, které jsou vedeny speciálně vycvičeným koučem. Tuto metodu je však třeba striktně odlišit od koučování na pracovišti, s výukou BZOP jako takovou nemá vlastně nic společného.

Mentoring

Ve skutečnosti se jedná jen o určitou modifikaci koučování, kdy si pracovník svého "kouče – mentora" sám vybírá. Mentorů je využíváno hlavně na britských školách a pro firemní vzdělávání ani pro šíření znalostí a vědomostí v oblasti bezpečnosti práce to u nás není typické. Ale proč to nezkusit? Mentor funguje hlavně jako jakýsi konzultant, rádce, osobní vzor. V praxi to může

Nahrávám...
Nahrávám...