dnes je 10.8.2022

Input:

Voda na pracovišti

9.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.4
Voda na pracovišti

JUDr. Zdena Krýsová

 

Související právní předpisy:

  • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 2 odst. 1 písm. b) a odst. 2.

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 3, 4, 19, 21, 41a.

  • Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) zejména ust. § 6 odst. 6.

  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 53 – 55 a příloha č. 10.

  • Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

  • Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), zejména příloha č. 12.

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin.

  • Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

Voda na pracovišti

K vodě na pracovišti se váží jednak pracovněprávní předpisy, z nichž vyplývá povinnost zaměstnavatele zajistit zásobování vodou pro své zaměstnance, resp. povinnost osob vykonávajících činnost nebo poskytujících služby mimo pracovněprávní vztahy v souvislosti se zajištění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 12zákona č. 309/2006 Sb.). Dále se k vodě na pracovišti váží právní předpisy, které stanoví základní druhy vod dodávaných ke spotřebě, požadavky na jejich jakost a povinnosti osob, které tuto vodu, vyrábějí nebo dodávají. Neuvádějí se zde předpisy upravující balené vody, neboť jde o výrobky, který smí výrobce, dovozce nebo distributor uvádět na trh jen, jsou-li bezpečné.

Do první skupiny patří zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a jeho prováděcí nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Do druhé skupiny patří zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů (dále jen "ZoOVZ"), zejména jeho ust. § 3 a 4 a vyhláška č. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, a atomový zákon (zákon č. 18/1997 Sb.) pokud jde o obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě.

 

Zákonná povinnost zaměstnavatele zajistit zásobování vodou

Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb. ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby pracoviště měla zajištěno zásobování vodou (§ 2 odst. 1. b)) s tím, že bližší podmínky stanoví shora citované prováděcí nařízení vlády.

Pokud jde o osoby provozující činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy, vyplývá z § 12 zákona č. 309/2006 Sb., že i ony mají stejnou povinnost, ovšem s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. upravuje povinnosti zaměstnavatele, pokud jde o zásobování vodou k pitným nebo předlékařským účelům a zásobování teplou vodou, resp. vodou k očistě zaměstnanců nebo jejich pracovního vybavení a požadavky na vodu pro technologické účely. Uvedená prováděcí právní úprava je v duchu zákona č. 309/2006 Sb. zaměřena na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a tak je také třeba k výkladu jejích ustanovení přistupovat.

ZoOVZ v § 41a stanoví povinnosti zaměstnavatele při výrobě teplé vody, kterou vyrábí sám z individuálního zdroje pro účely zajištění osobní hygieny zaměstnanců.

Zásobování pitnou vodou

Obecná povinnost zaměstnavatele

Nařízení vlády (§ 53 odst. 1nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) stanoví především obecnou povinnost zaměstnavatele zajistit, aby prostor určený pro práci byl zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci. Z uvedeného plyne, že postačí, jde-li o vodu balenou nebo dodávanou prostřednictvím výdejních automatů. Nemusí tedy jít o tekoucí pitnou vodu.

Ochrana před některými riziky

Jsou-li však zaměstnanci při práci vystaveni taxativně stanoveným rizikovým faktorům nebo vykonávají činnost, při níž může dojít ke vzniku nebo šíření infekčních onemocnění, ukládá nařízení vlády zaměstnavateli zajistit tekoucí pitnou vodu přímo na pracovišti. Jde o práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s chemickými látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s chemickými látkami uvedenými v § 16 (chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci), s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod, při provozování vodovodů, v provozovnách holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory. Zjevně v těchto případech jde o ochranu před riziky pracovních podmínek plynoucích z expozice shora uvedeným chemickým látkám a směsím, které jsou dráždivé, senzibilizující, žíravé, či mohou jinak významně poškodit zdraví zaměstnance, a o ochranu před vznikem a šířením infekcí. Dostupnost tekoucí pitné vody na pracovišti by tak měla odpovídat povaze rizika.

Jak plyne ze shora uvedeného, povinnost zaměstnavatele zajistit pracoviště tekoucí pitnou vodou se vztahuje i k pracím s chemickými látkami a směsmi žíravými. Zaměstnavatel však má pro případ pracovišť se žíravinami dále povinnost zajistit pro zaměstnance i možnost vyplachování oka pitnou vodou (tzv. očními sprchami).

V textu nařízení vlády je terminologie chemických látek a směsí uváděna jak podle chemického zákona (zákon č. 350/2011 Sb.), tak nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, neboť obě právní úpravy platí při označování specifické rizikovosti, resp. nebezpečnosti chemických látek a směsí souběžně.

 

Zásobování teplou vodou

Zajištění osobní hygieny

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví obecnou povinnost zaměstnavatele zajistit prostor určený pro práci teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance (§ 53 odst. 1). Tedy na rozdíl od vody pitné musí jít o vodu tekoucí, přičemž taková voda musí být zaměstnanci k dispozici. Z porovnání s dikcí § 54 odst. 5nařízení vlády č. 361/2007 Sb. plyne, že toto zásobování teplou vodou stačí tam, kde není po ukončení práce nezbytná celková očista těla. Splnění předmětné povinnosti zaměstnavatel zajistí umývárnou nebo dostačujícím počtem umyvadel s tekoucí teplou vodou. Počet umyvadel podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance stanoví příloha č. 10 citovaného nařízení vlády č. 361/2007 Sb., přičemž při užití tam stanovených pravidel se vychází z nejpočetněji zastoupené směny.

Ruční sprchy

V případě práce s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16 (chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci), s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, pokud to povaha práce vyžaduje, má zaměstnavatel povinnost zřídit pro zaměstnance ruční sprchy. Počet sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance stanoví příloha č. 10 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., přičemž při užití tam stanovených pravidel se vychází z nejpočetněji zastoupené směny.

Hygienická smyčka

Pro některá pracoviště, a to pracoviště, na nichž se vykonává práce s olovem, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci (§ 16), azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2 až 4 má zaměstnavatel povinnost zřídit hygienickou smyčku, tj. umístit průchozí sprchu mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv.

Povinnost zřídit hygienickou smyčku má i zaměstnavatel, na jehož pracovišti jsou konány práce při činnostech epidemiologicky závažných, u nichž je požadována nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Nařízení vlády při užití tohoto pojmu odkazuje plně na § 19zákona č. 258/2000 Sb., který jako činnosti epidemiologicky závažné uvádí taxativní výčet činností epidemiologicky závažných, a to provozování stravovacích služeb, výroba potravin, uvádění potravin do oběhu, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory).

Pokud jde o provozování stravovacích služeb a výrobu potravin, je však třeba vzít v úvahu, že požadavky na provozování těchto živností stanoví potravinové právo Evropské unie a v ust. § 1 odst. 6nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je stanoveno, že toto nařízení se nepoužije, jsou-li zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště a postupy při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek upravené zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Splnění této povinnosti zaměstnavatele v provozovnách potravinářských podniků proto musí být posuzováno v souvislosti s nařízeními EU na úseku potravinového práva (zejména nařízení 852/2004).

 

Další speciální případy zásobování vodou

Nahrávám...
Nahrávám...