S Bc. Vladimírem Mílkem o činnosti a plánech sdružení Společná vize, praxi koordinace BOZP na stavbách v ČR i bezpenčosti práce jako takové.
Mohl byste se prosím čtenářům v krátkosti představit?
Mé počátky a zkušenosti na staveništích sahají do 80. let, kdy jsem působil jako montér slaboproudých zařízení na stavbách. Následně jsem se začal věnovat problematice BOZP, PO, správy budov, energetice a ekologii. Od roku 2006 také krizovému řízení v uvedených oborech a specializoval jsem se na stavebnictví. V současnosti vykonávám činnost koordinátora BOZP na staveništi a jsem předsedou sdružení SPOLEČNÁ VIZE. S koordinací BOZP na staveništi mám zkušenosti u téměř třiceti staveb.
Představil byste prosím blíže také sdružení Společná vize?
Profesní seskupení "SPOLEČNÁ VIZE: BEZPEČNOST PRÁCE NA STAVENIŠTI" se začalo formovat již počátkem roku 2006. Právní subjektivitu získalo v roce 2008. Od počátku usiluje o širší profesní povědomí všech, kterých se dotýká problematika bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Od Investora (zadavatele stavby, stavebníka) přes projektanta a zhotovitele až po zastoupení pracovníků facility manamengentu. Usiluje o moderní způsob řízení a koordinace BOZP na staveništi, ve spolupráci s účastníky stavby. V roce 2012 vznikla sesterská organizace Společná vizia na Slovensku.
Jaké jsou nejzásadnější úkoly nebo problémy, na nichž v současnosti sdružení pracuje?
V letech 2010 až 2011 jsme pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zpracovali projekt "Metody a způsoby práce koordinátora BOZP na staveništi", který mj. variantně popsal možné způsoby práce koordinátora v zahraničí a navrhl metodiku v ČR. V roce 2012 jsme se zaměřili zejména na technologické postupy při zpracování Plánu BOZP v přípravě stavby. Obecně musím říct, že některé akreditované společnosti, které zajišťují vzdělávání a získání osvědčení pro koordinátory si postupně zkracovaly výukové kurzy. Rozsah a kvalita u výuky zpracování Plánu BOZP bylo nedostatečné. Další oblastí byly práce ve výškách, kterým jsme věnovali řadu seminářů a workshopů. Vyvrcholením roku 2012 byla v listopadová 1. Mezinárodní konference BEZPEČNÁ STAVBA. Konference se věnovala legislativě a zejména správné praxi. V tomto rozsahu byla konference výjimečná.
Jaké jsou plány Společné vize pro nadcházející rok, chystají se letos nějaké novinky? A jakou má Společná vize dlouhodobou vizi?
V letošním roce jsme se zaměřili na problematiku zemních prací. Přípravu, technologický postup a ochranu pracovníků, včetně veřejnosti. Po pracích ve výškách jsou právě zemní práce na druhém místě z hlediska počtu smrtelných pracovních úrazů. Chystáme semináře a workshopy s touto tematikou v rámci celé ČR. Spolupracujeme se Společnou vizií na pořádání 2. Mezinárodní konferencie v Bojnicích na Slovensku. Současně běží již příprava na 3. konferenci v České republice. Vedeme přípravná jednání na spolupráci s kolegy v PLR na založení Wspólné wizije v roce 2014.
Co vidíte jako nejproblematičtější na statusu koordinátora tak jak je v současnosti vymezen a co považujete za největší překážky, bránící koordinátorům v řádném výkonu jejich práce?
Někteří koordinátoři BOZP se domnívají, že odměna za činnost koordinátora určuje míru jejich odpovědnosti na staveništi a jsou ochotni vykonávat činnost koordinátora na desítkách staveb. Mnohdy si k tomu navíc přiberou ještě další činnosti (např. TDs, "bezpečák" zhotovitele, a pod.) nebo opačně vykonávají stabilně dozorovou činnost a pouze občas vezmou koordinaci BOZP. To si nemyslím, že je správné. V souladu s představou VIZE i MPSV by měla být koordinace BOZP vysoce profesionální a odborná činnost a vyžaduje trvalé, opakované vzdělávání, jak v teoretické, tak i praktické oblasti. Snahy některých kolegů o zjednodušování v projektové přípravě stavby a nahrazení Plánu BOZP tzv. "Zásadami" má za následek sice levnější, ale z odborného hlediska absolutně nedostatečnou přípravu BOZP. Čím lépe a kvalitněji je projekt pro stavební povolení připraven a Plán BOZP použit jako součást zadávací dokumentace, tím menší riziko z hlediska pracovních postupů ale také zvýšených ekonomických nákladů při realizaci.
Jaká fáze stavby a jaká stavební činnost podle Vás patří ve stavebnictví k vůbec nejrizikovějším či nejnebezpečnějším?
Asi Vás překvapím ale já považuji za nejrizikovější otázku přípravy stavby. Bohužel stále se podceňuje činnost koordinátora BOZP v projektové přípravě a někteří kolegové si tuto činnost spojují pouze ze zpracováním tzv. Zásad pro zpracování Plánu BOZP. Tyto zásady jsou obecného charakteru a nesměřují ke konkrétní stavbě. Projektant z obavy vyšších výdajů pouze zkopíruje tzv. Zásady a tím pro něj věc končí. Až skutečně budou řešeny širší bezpečnostní dopady a otázky u daného projektu, pracovní postupy, organizace práce a vlivy na prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví právních a správních předpisů, další zdravotní a bezpečnostní znalosti související s konkrétní stavbou, jednotlivé pracovní činnosti a jejich dopady na veřejnost, pak lze toto riziko významně snížit. Ostatní - myšleno rizika práce ve výškách, zemní práce, souběhy a koordinace prací, lze následně eliminovat v realizaci při aktualizaci Plánu BOZP.
Můžete se s našimi čtenáři podělit o nějaký poučný příběh z praxe?
Na některých setkáních VIZE se objevuje rivalita mezi kolegy koordinátory, kteří původně mají stavební vzdělání a bezpečnostní dovednosti získají na kurzech a opačnou skupinou, která bezpečnost dělá celý profesní život a technologii staveb se učí. Dle mého názoru v současné době není původ koordinátora BOZP rozhodující. Absolvent vysoké školy stavebního směru není zárukou dobrého koordinátor BOZP ale pouze dobrým předpokladem. Pouze správná praxe a mnohaletá zkušenost krystalizuje správné návyky a dovednosti. Někteří kolegové koordinátoři se již na vlastní kůži přesvědčili o důsledné kontrole ze strany Oblastních inspektorátů práce, možné sankci ale také o trestně-právní odpovědnosti.
Jaká je vaše osobní definice BOZP?
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je souhrn opatření stanovených legislativou a stavebníkem/zaměstnavatelem/zhotovitelem, která mají za cíl předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu ale také v případě výstavby ochranu všech, kterých se stavební činnost dotýká, popř. je ohrožuje. V širším kontextu ochrana života a zdraví osob, životního prostředí a majetku, před negativními účinky pracovních procesů a všech ostatních činností, které sice s pracovními procesy přímo nesouvisí, ale ve svém důsledku mohou toto ohrožení způsobit.
.jpg)
