dnes je 17.7.2024

Input:

Stanovení opatření zaměstnavatele v rámci prevence rizik

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.8.1.2
Stanovení opatření zaměstnavatele v rámci prevence rizik

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Sociální a provozní zařízení na staveništi pracovišti

Při řešení projektu zařízení staveniště je třeba zvolit vhodné typy objektů sloužících v průběhu prací jako pomocná a sociální zařízení. Při jejich volbě se vychází nejen z technickoekonomických hledisek, ale i z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Mobilní buňky

Mobilní buňky jsou funkčně samostatné, přemístitelné prostorové jednotky, které se používají jednotlivě nebo se sdružují v přízemní, či patrové objekty, jednotraktové a dvoutraktové s chodbou uprostřed. Vyrábějí se v celé řadě dispozičních i materiálových variant.

Požární bezpečnost je stanovena ČSN 73 0802. Rozvod elektroinstalace, vzájemné propojení objektů, rozmístění elektrických spotřebičů a jejich kapacita v závislosti na požadavcích stavby na odběr elektrického proudu musí odpovídat ČSN 34 1090.

Při manipulaci s buňkami pomocí zdvíhacích zařízení je třeba dodržovat ČSN ISO 12480-1:1999.

Obecné zásady pro výškové umístění objektu zařízení staveniště v terénu:

  • Spád terénu se volí zásadně od objektu (v rovném terénu spád alespoň 4–6%, v místech, kde je povrchová úprava (např. živičná apod.) alespoň 2%).

  • Podlaha uvnitř objektu má být vždy nad úrovní upraveného terénu, alespoň 30 cm a výše.

  • Řádně provedená izolace proti vlhkosti.

  • Důsledné odvodnění okolních ploch a svedení vody do příkopů v podélném spádu.

Hygienické požadavky na zásobování vodou

Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou.

Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32 °C.

Sanitární zařízení

Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat ČSN
73 4108
upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů.

Požadavky na výslednou teplotu a výměnu vzduchu v sanitárním zařízení jsou upraveny v níže uvedené tabulce č. 1.

Tabulka
Tabulka č.1

Zařízení Výsledná teplota °C Výměna vzduchu m3. hod.-1 
Šatny 20 20
na 1 šatní místo 
Umývárny 22 30
na 1 šatní místo 
Sprchy 25 150–200
na 1 sprchu 
Záchody 18 50 na 1 kabinu
25 na 1 pisoár 

Šatna

Šatna musí být zřízena pro zaměstnance, který musí nosit pracovní oděv a nemůže se z hygienických, epidemiologických, nebo jiných důvodů převlékat v jiném prostoru; šatny musí být odděleny podle pohlaví. Na pracovištích do 5 zaměstnanců lze používání šaten muži a ženami oddělit časově. Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat pracovní oděv nebo obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání civilního oděvu a obuvi.

Šatna se umísťuje v prostoru snadno přístupném a stavebně odděleném od pracoviště a umývárny. Šatna, v níž se ukládá pracovní oděv, který může být znečištěn prachem, musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,80 m. Šatna musí být vybavena uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání civilního oděvu, a lavicí nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního oděvu vyžaduje, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního a civilního oděvu. Pro zaměstnance, který si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí. Podlaha šatny musí být snadno omyvatelná.

Požadavky na způsob ukládání pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v níže uvedené tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.

Tabulka
Tabulka č. 2

Druh práce Uložení pracovního oděvu Počet zaměstnanců
na jedno umyvadlo 
Počet zaměstnanců
na jednu sprchu 
Znečištění kůže zaměstnance
a jeho pracovního oděvu
při práci nevzniká 
civilní společně s pracovním 10 25 
Znečištění kůže zaměstnance
a jeho pracovního oděvu
vzniká při práci 
zdvojené skříňky (oddělené
ukládání pracovního
a civilního oděvu 
10 15 
Těžká fyzická práce – výrazné
znečištění kůže a pracovního
oděvu prachem, minerálními
oleji a chemickými látkami 
zdvojené skříňky (oddělené
ukládání pracovního
a civilního oděvu) 
10 10 
Práce s azbestem Oddělené šatny pro pracovní
a civilní oděv
(hygienická smyčka) 

Umývárny a sprchy

Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné, tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu.

Na pracovišti do 5 osob lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s azbestem, se umisťuje průchozí sprcha mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv – hygienická smyčka. Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou uvedeny ve výše uvedené tabulce
č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.

Sociální a pomocná zařízení

Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m. Zpravidla se zřizuje jako kabinový splachovací a v každém podlaží, v němž je pracoviště určené pro trvalou práci. Zřizuje se odděleně podle pohlaví; na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.

Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami. V předsíni záchodu musí být zřízeno umývadlo s tekoucí vodou. U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance.

a) Minimální počet záchodů se stanoví podle nejpočetněji zastoupené směny.

Pomocná zařízení

Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků.

Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže.

Ošetřovna

Bude-li pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí být zajištěno, aby byla vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou. Prostor pracoviště, ve kterém jsou uloženy prostředky pro poskytnutí první předlékařské pomoci včetně nosítek a prostředků pro přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být viditelně označen.

Prostor na ukládání úklidových prostředků

Prostor na ukládání úklidových prostředků se zřizuje v rozsahu upraveném podle ČSN 73 4108.

Uspořádání staveniště a pracoviště z hlediska bezpečné práce

Zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob

Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob.

Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zajistí označení hranic staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti a stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou (nař. vl. č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.) na všech vstupech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou.

Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově postižené obsaženy v projektové dokumentaci, zajistí zhotovitel, aby náhradní komunikace a oplocení, popřípadě ohrazení staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích, umožňovalo bezpečný pohyb fyzických osob s pohybovým postižením, jakož i se zrakovým postižením.

Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami (vyhl. č. 30/2001 Sb., ve znění p.p.), provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou (nař. vl. č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.) na všech vjezdech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou.

Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a příslušné technické normy.

Práce v ochranných pásmech

Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb, nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení (např. zák. č. 458/2000 Sb. ve znění p.p., zák. č. 311/2006 Sb., ve znění p.p., zák. č. 127/2005 Sb., ve znění p.p., zák. č. 274/2001 Sb., ve znění p.p., zák. č. 254/2001 Sb., ve znění p.p., zák. č.164/2001 Sb., ve znění p.p. vyhl. č. 23/2008 Sb., vyhl. č. 501/2006 Sb.), a během provádění prací je dodržuje.

Nedostatečně únosná plocha

Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze, pokud je vhodným technickým zařízením nebo jinými prostředky zajištěno bezpečné provedení práce, popřípadě umožněn bezpečný pohyb po této ploše.

Doprava a manipulace na staveništi

Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě jeho bezprostřední blízkosti.

Zařízení pro rozvod energie

Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem.

Návrh, provedení a volba dočasného zařízení pro rozvod energie a ochranných zařízení musí odpovídat druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a odborné způsobilosti fyzických osob, které mají přístup k součástem zařízení.

Rozvody energie, existující před zřízením staveniště, musí být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny.

Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí splňovat normové požadavky a musí být podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve stanovených intervalech.

Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi.

Pokud se na staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat z provozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné manipulaci.

Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma.

Nelze-li provoz dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit, je nutno umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění.

Požadavky na venkovní pracoviště

na staveništi

Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce musí být pevná a stabilní s ohledem na počet fyzických osob, které se na nich současně zdržují, maximální zatížení, které se může vyskytnout a jeho rozložení, a také na povětrnostní vlivy, kterým by mohla být vystavena.

Nejsou-li podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením, aby se vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo jeho části.

Povinnosti zhotovitele

Zhotovitel

  • skladuje materiál, nářadí a stroje v souladu s požadavky na organizaci práce a pracovní postupy (viz přílohu č. 3 části I nař. vl. č. 591/2006 Sb.) a podle pokynů výrobce a v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů (např. zák. č. 258/2000 Sb., ve znění p.p., zák. č. 356/2003 Sb., ve znění p.p., nař. vl. č. 101/2005 Sb., nař.vl. č. 378/2001 Sb.) a požadavky na organizaci práce a pracovních postupů stanovenými v příloze č. 3 k nař. vl. č. 591/2006 Sb., tak, aby nevzniklo nebezpečí ohrožení fyzických osob, majetku nebo životního prostředí;

  • přeruší práci, jakmile by její další pokračování vedlo k ohrožení životů nebo zdraví fyzických osob na staveništi nebo v jeho okolí, popřípadě k ohrožení majetku nebo životního prostředí vlivem nepříznivých povětrnostních vlivů, nevyhovujícího technického stavu konstrukce nebo stroje, živelné události, popřípadě vlivem jiných nepředvídatelných okolností. Důvody pro přerušení práce posoudí a o přerušení práce rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem;

  • zajistí při přerušení práce provedení nezbytných opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví fyzických osob a vyhotovení zápisu o provedených opatřeních;

  • zajistí v případech, kdy dojde v průběhu prací ke změně povětrnostní situace nebo geologických, hydrogeologických, popřípadě provozních podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce zejména při používání a provozu strojů, bez zbytečného odkladu provedení nezbytné změny technologických postupů tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce a ochrana zdraví fyzických osob. Se změnou technologických postupů zhotovitel neprodleně seznámí příslušné fyzické osoby;

  • zajišťuje v místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky nebo do hloubky, aby fyzické osoby pracující na takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ nehody a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného poskytnutí první pomoci.

Zhotovitel dále zajišťuje provádění odborných prohlídek pracoviště způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci, vždy však po změně polohy a po mimořádných událostech, které mohly ovlivnit jeho stabilitu a pevnost.

Skladování a manipulace s materiálem

Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem, přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby.

Zařízení pro vybavení skládek, jakými jsou opěrné nebo stabilizační konstrukce, musí být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání nebo doplňování prvků a dílců v souladu s průvodní dokumentací bez nebezpečí jejich poškození. Místa určená k vázání, odvěšování a manipulaci s materiálem musí být bezpečně přístupná.

Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Rozmístění skladovaných materiálů, rozměry a únosnost skladovacích ploch včetně dopravních komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného materiálu a použitých strojů.

Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami, zarážkami, oporami, stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny všechny prvky, dílce nebo sestavy, které by jinak byly nestabilní a mohly se například převrátit, sklopit, posunout nebo kutálet.

Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nejsou vybaveny pro bezpečné uchopení například oky, háky nebo držadly, musí být vždy vzájemně proloženy podklady. Jako podkladů není dovoleno používat kulatinu ani vrstvené podklady tvořené dvěma nebo více prvky volně položenými na sebe.

Skladování sypkých hmot

Sypké hmoty mohou být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a odběru skladovány do jakékoli výšky. Při odebírání hmot je nutno zabránit vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 maximálního dosahu použitého nakládacího stroje.

Při ručním ukládání a odebírání smějí být sypké hmoty navršeny do výšky nejvýše 2 m. Pokud je nezbytné odebírat je ručně, popřípadě mechanickou lopatou z hromad vyšších než 2 metry, upraví se místo odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

Skládka sypkých hmot se spodním odběrem musí být označena bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob (nař. vl. č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.). Fyzické osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmějí zdržovat v ohroženém prostoru místa odběru.

Ukládání sypkých hmot v pytlích

Pytle musí být vzájemně vyvázány a uloženy v bezpečném sklonu. Jinak je třeba okraje hromad chránit proti sesutí např.opěrnými stěnami apod.

Mezi nejčastěji skladované sypké materiály v pytlích patří na staveništích vápno a cement. Nesprávným, neodborným a dlouhodobým skladováním se znehodnocují.

Sypké hmoty v pytlích se ručně ukládají do výšky nejvýše 1,5 m a při mechanizovaném skladování, jsou-li na paletách, do výšky nejvýše 3 m. Nejsou-li okraje hromad zajištěny například operami nebo stěnami, musí být pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě tak, aby nemohlo dojít k jejich sesuvu.

Zásobníky na sypké materiály

Zásobníky na sypké materiály se vyskytují na každém staveništi. Podle tvaru a velikosti je lze rozdělit na tři základní skupiny, a to:

  • na bunkry,

  • na sila,

  • na volné skládky.

Při provozu těchto zásobníků je ohrožován život pracovníků, zejména při práci uvnitř zásobníku nebo v manipulačním prostoru nad zásobníkem.

Požadavky na bezpečný provoz a používání stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot (dále jen "skladovací zařízení“), kterými jsou stabilní zařízení nebo prostorové konstrukce umožňující skladování sypké hmoty, jejichž objem přesahuje 3 m3 a v nichž lze skladovat sypké hmoty o výšce přesahující 1,5 m, jsou

  • zabránění přístupu k nebezpečnému prostoru, ve kterém by mohlo dojít k zachycení zaměstnanců,

  • ochrana před padajícími, odlétajícími nebo rozprašovanými sypkými hmotami a zabránění nežádoucímu vniknutí předmětů do skladovacího zařízení,

  • ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny,

  • zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem pro případ možného nebezpečí nahromadění plynných nebo tuhých emisí nebo jejich směsí ve výbušných koncentracích,

  • stanovení velikosti a tvarů otvorů ochranných zařízení s přihlédnutím k nebezpečnému prostoru a s ohledem na vlastnosti, strukturu a množství skladovaných sypkých hmot a na možnosti propadnutí zaměstnanců do skladovacího zařízení,

  • zabezpečení vstupů a otvorů do uzavřených nebezpečných prostor proti nežádoucímu vstupu zaměstnanců nebo jejich nahodilému pádu; ochrana vstupů k otevřenému skladovacímu zařízení, kde je možnost stálého přístupu k hornímu otvoru, před pádem dovnitř skladovacího zařízení pevným zábradlím s vrchním madlem ve výšce 1,1 m,

  • zajištění spolehlivé těsnosti vypouštěcích otvorů a jejich uzávěrů tak, aby odpovídaly vlastnostem skladované sypké hmoty, největšímu přípustnému tlaku nebo podtlaku a aby nemohlo dojít k jejich náhodnému otevření,

  • zabezpečení instalovaných ochranných zařízení proti samovolnému uvolnění; uzamčení odnímatelných částí klíčem nebo jiným nástrojem,

  • zřízení plošin a přístupových lávek pro obsluhu o šířce nejméně 0, 5 m,

  • vybavení účinným ochranným zařízením k omezení nebezpečné koncentrace škodlivin,

  • přijetí bezpečnostních opatření k zabránění vytváření kleneb, trychtýřů, převisů skladovaných hmot nebo jejich ulpívání na stěnách skladovacího zařízení, k zabránění nahrnování skladované sypké hmoty v okolí plnicích otvorů skladovacích zařízení umístěných pod úrovní terénu nebo podlahy nad výšku 1,5 m od úrovně okolního terénu nebo podlahy,

  • zajištění osvětlení, včetně nouzového osvětlení, v manipulačním prostoru, kde se zdržuje obsluha a zaměstnanci,

  • zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu, ve kterém zaměstnavatel uvede zaměstnance oprávněné k používání skladovacího zařízení a k vedení evidenční knihy o údržbě obsahující termíny, rozsah a způsob jejího provádění.

Skladování tekutého materiálu

Tekutý materiál musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby otvor pro plnění popřípadě vyprazdňování byl nahoře. Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu fyzických osob do nich. Sudy, barely a podobné nádoby, jsou-li skladovány naležato, musí být zajištěny proti rozvalení. Při skladování ve více vrstvách musí být jednotlivé vrstvy mezi sebou proloženy podklady, pokud sudy, barely a podobné nádoby nejsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.

Skladování tabulového skla

Tabulové sklo musí být skladováno nastojato v rámech s měkkými podložkami a zajištěno proti sklopení.

Skladování chemických látek a přípravků

Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky musí být skladovány v obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce, a označeny v souladu s požadavky zákona č. 356/2003 Sb.,o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů.

Ukládání plechovek

a oblých předmětů

Plechovky a jiné oblé předměty smějí být při ručním ukládání stavěny nejvýše do výšky 2 m při zajištění jejich stability. Trubky, kulatina a předměty podobného tvaru musí být zajištěny proti rozvalení.

Prvky a dílce pravidelných tvarů

Prvky a dílce pravidelných tvarů mohou být při mechanizovaném ukládání a odběru ukládány nejvýše však do výšky 4 m, pokud výrobce nestanoví jinak a za podmínky, že není překročena únosnost podloží a že je zajištěna bezpečná manipulace s nimi.

Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze země nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav ze žebříků lze provádět pouze podle stanoveného technologického postupu.

Skladování řeziva

Pro sklad řeziva se volí odvodněné, urovnané a zpevněné plochy, které zaručují odvod srážkových vod. Řezivo se ukládá na podklady, které mohou být ještě uloženy na podstavcích. Řezivo se před uložením do hrání očistí a roztřídí. Do jedné hráně se ukládá řezivo stejné dřeviny, tloušťky, skupiny jakosti, omítané nebo neomítané. Jednotlivé vrstvy se mezi sebou vzájemně oddělují proklady, které se umísťují ve svislici nad sebou.

Šířka hráně by neměla být větší než 2,0 m a její výška nemá přesahovat trojnásobek šířky hráně, nejvýše však 2,0 m při ruční manipulaci a 3,0 m při manipulaci mechanismy. Spodní vrstva řeziva v hráni má být od terénu vzdálena alespoň 50 cm.

Stabilita hráně, a zejména podkladů musí být trvale zajištěna, aby se nemohly zatlačovat podklady, a tím naklánět hráně a pokřivit řezivo, případně sesout.

Boky i čela vyrovnaných hrání musí být svislé. Řezivo se ihned po vyrovnání zastřeší.

Kulatina (kmeny a výřezy) se může ukládat na podklady alespoň 30 cm nad terénem do hromad bez prokladů může být uložena v hromadě jednosměrně (střídavě horní a dolní čelo) nebo do hromad prokládaných, kde se jednotlivé vrstvy oddělují proklady z tenčích výřezů.

Hromady kulatiny musí být zajištěny proti sesutí opěrami nebo jiným bezpečným zajištěním. Výška hromad kulatiny by neměla přesahovat výšku 1,0 m při ruční manipulaci a 2,5 m při manipulaci mechanismy.

Mezi jednotlivými hráněmi, hromadami a rovnaninami je nutno zachovat bezpečný průchod alespoň 75 cm šířky.

Truhlářské výrobky, výrobky ze dřeva apod. určené např. na dokončovací práce, je nutno skladovat alespoň v přístřešku nebo krytém skladě, kde jsou chráněny před povětrnostními vlivy.

Nakládání s odpady

S odpady je nutno nakládat v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých předpisů, a jeho prováděcími předpisy.

Zemní práce

Charakteristika

Práce, které se zabývají rozpojováním hornin, přemísťováním výkopku, případně sypaniny, jejich sypáním včetně jejich případného zhutňování anebo jiného zpevňování a jinými úpravami souvisejícími s těmito pracemi. Výkopové, podzemní, vrtné a další zemní práce prováděné ručně nebo strojně, včetně dalších souvisejících činností a dopravy zeminy (ruční nebo kolejové).

Základním předpisem pro tuto činnost je NV č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, § 2, Přílohy 1 a 3

Neoddělitelnou součástí zemních prací jsou práce a opatření, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Nejčastější příčiny nežádoucích událostí při zemních pracích

Nežádoucí události:

  • sesutí svislých stěn, které nejsou zpevněny,

  • zával při uvolnění nespolehlivého roubení,

  • sesutí zeminy při podkopávání stěny,

  • sesutí horní části svahové stěny, není-li dodržen úhel přirozené sklonitosti,

  • pád materiálu (kamenů, výkopků) z okrajů stěn,

  • pád pracovníků do výkopu z okraje stěny neupevněné roubením,

  • zasažení elektrickým proudem při porušení kabelu elektrického vedení vysokého napětí,

  • otrávení plynem.

Za nebezpečné se považují zejména ty práce, při kterých vzniká riziko nežádoucím uvolněním stěn výkopů a ohrožením pracovníků při práci ve značně omezeném prostoru. Toto nebezpečí vzniká v úzkých rýhách. Dalším zdrojem ohrožení je výskyt plynů, a to nejen z narušených potrubí, ale i z kanalizačních vedení, bahenních plynů vznikajících z podloží apod. Nebezpečnými pracemi jsou dále:

  • výkopové práce v zeminách s předpokládaným výskytem tekoucích písků,

  • práce ve výkopech se silně prašnými materiály,

  • veškeré práce spojené s použitím výbušnin,

  • ruční práce při podkopávání základů stěn a pilířů,

  • zemní práce strojem, kde jsou energetická vedení,

  • práce ve výkopech s výskytem plynů i práce se zjišťováním jejich koncentrace,

  • práce pod úrovní hladiny vody v malých, roubených, zejména jednoduchých jímkách aj.

Záchranné práce

Pro práce menšího rozsahu jsou vedoucí zaměstnanci povinni seznámit zaměstnance zabývajícími se zemními pracemi se zásadami postupu při záchranných pracích, dále je seznámit se změnou pracovní čety, s postupem záchranných prací při sesutí stěn, zasypání spolupracovníků, či při jiné podobné havárii nebo živelní pohromě.

Před zahájením vlastních záchranných prací musí být odstraněno z ohroženého prostoru všechno, co by přitěžovalo okolní zemině a co by bránilo v rychlém ústupu zachránců z ohroženého prostoru.

Vyprošťovací práce lze zahájit jen pod ochranou dostatečně pevného roubení, popř za použití jiného vhodného bezpečnostního opatření.

Řízení a odborný dozor při záchranných pracích provádí stavbyvedoucí, mistr nebo specialista.

Rozdělení,třídění zemin a zatřídění násypů

Z hlediska prevence nežádoucích událostí se provádí roztřídění zemin a hornin podle ČSN 73 1001. Dělení se řídí nejzákladnějšími mechanicko-fyzikálními vlastnostmi zemin, které rozhodují i při zajišťování stěn výkopů.

Čím má zemina větší obsah vody, tím obtížněji a složitěji se zajišťuje stabilita stěn a svahů v ní vytvářených.

Povinnost prvého zatřídění zemin do některé z uvedených skupin má projektant, zejména u velkých objektů, kde je zpracován projekt zemních prací.

O vlastnostech násypů rozhoduje zejména druh zeminy použité v násypu, dále pak způsob hutnění (ruční, mechanické, strojní, tlakové, vibrační, máčení apod.), výška násypů a násypových vrstev a konečně doba trvání násypu.

Násypy se zásadně zatřiďují podle skutečného stavu. Toto zatřídění provádí vždy geolog.

Příprava před zahájením zemních prací

Doklady, dokumentace

Územní rozhodnutí (odst.1, § 92, zák. č. 183/2006 Sb.)

Souhlas s činností v ochranných pásmech

  • elektrizační soustava (odst. 11, § 46, zák. č. 458/2000 Sb.)

  • plynárenství (odst. 6, § 68, zák. č. 458/2000 Sb.)

  • teplárenství (odst. 4, § 87, zák. č. 458/2000 Sb.)

  • styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím (§ 101, zák.
    č. 127/2005 Sb.
    )

    Ochranná pásma z hlediska zemních prací a stavební činnosti

  • ochranné pásmo komunikačního vedení (§ 102, zák. č. 127/2005 Sb.)

  • ochranné pásmo dálkových potrubí (dálkovodů) pro dopravu ropných látek (ČSN 83 0916)

  • ochranné pásmo vodovodního potrubí (ČSN 75 5401)

Vytyčení trasy technické infrastruktury

Na základě údajů uvedených v projektové dokumentaci musí být vytýčeny trasy technické infrastruktury (§ 2 odst.1 písm. k bod 2 a § 153 odst. 1 stavebního zákona), zejména energetických a komunikačních vedení, vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu se stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se na staveništi. Pokud se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí zadavatel stavby vytýčení a vyznačení tras a jiných podzemních a nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.

Rozmístění stavebních výkopů a jam

Před zahájením zemních prací musí být určeno rozmístění stavebních výkopů a jam a jejich rozměry a určeny způsoby těžení zeminy, zajištění stěn výkopů proti sesutí, zejména druh pažení a sklony svahů výkopů, zabezpečení okolních staveb ohrožených prováděním zemních prací odpovídající třídám hornin ve výkopech a stanoven způsob a rozsah opatření k zabránění přítoku vody na staveniště.

Snížení hladiny vody

Jestliže podle projektové dokumentace zasahují zemní práce pod hladinu povrchové nebo podzemní vody, musí být předem určen rozsah a způsob snížení hladiny vody, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (zák.
č. 254/2001 Sb.
, ve znění p.p.), zejména jejím odvedením nebo odčerpáním, ledaže použité technologie umožňují provedení plánovaných prací pod hladinou vody a současně jsou přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody.

Vedení technického vybavení

S druhy vedení technického vybavení, jejich trasami popřípadě hloubkou uložení v obvodu staveniště, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být před zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické osoby, které budou zemní práce provádět.

Mimořádné události

Při odstraňování poruch při haváriích, při jednoduchých ručních pracích, určí fyzická osoba pověřená zhotovitelem před zahájením prací způsob zajištění technické infrastruktury a opatření k zajištění bezpečnosti práce.

Zajištění výkopových prací

Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem.

Zabezpečení výkopů

Výkopy v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do výkopu, zajištěny zábradlím (viz nař. vlády č. 362/2005 Sb., příloha, část I bod 2 a 4).

Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí být přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce nejméně 1,5 m musí být opatřeny zábradlím (viz předchozí odstavec textu) včetně zarážky pro slepeckou hůl na obou stranách.

Na staveništi, kde je zamezen vstup nepovolaným osobám, musí být proti pádu fyzických osob do hloubky
(viz nař. vl. č. 362/2005 Sb.) zajištěny okraje výkopů v těch místech, kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m musí být zřízen přes výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka výkopu 1,5 m, musí být přechod opatřen zábradlím alespoň po jedné straně, v ostatních případech po obou stranách.

Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován zejména stavebním provozem, stavbami zařízení staveniště, stroji nebo materiálem, s výjimkou případů, kdy stabilita stěny výkopu je zabezpečena způsobem stanoveným v projektové dokumentaci.

Provádění výkopových prací

Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1 : 5 musí být upraven proti uklouznutí náležitě upevněnými příčnými lištami nebo zarážkami.

Rozměry výkopů

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

Před prvním vstupem fyzických osob do výkopu nebo po přerušení práce delším než 24 hodin prohlédne zhotovitel nebo osoba jím pověřená stav stěn výkopu, pažení a přístupů; hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace.

Ochranná pásma vedení

V ochranných pásmech vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, lze provádět výkopové práce pouze při dodržení podmínek stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli podle zvláštního právního předpisu (např. zák. č. 458/2000 Sb.). Zhotovitel přijme, v souladu s těmito podmínkami, nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení fyzických osob nebo strojů k těmto vedením, popřípadě stavbám nebo zařízením.

Stroje v blízkosti podzemních vedení

Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy v podmínkách podle výše uvedeného odstavce v textu.

Podzemní vedení technického vybavení

Zhotovitel při provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:

  • vedení, která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou náležitě zajištěna,

  • obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti průhybu, vybočení nebo rozpojení.

Zdržování se v ohroženém prostoru

Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací, při ručním začisťování výkopu nebo při přepravě materiálu do výkopu a z výkopu.

Není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Nemá-li obsluha stroje při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací na jednom pracovním záběru dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v práci se strojem.

Při ručním provádění výkopových prací musí být fyzické osoby při práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly.

Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

Odstraňování překážek z výkopu

Větší balvany, zbytky stavebních konstrukcí nebo nesoudržné materiály ve stěnách výkopů, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, musí být neprodleně zajištěny proti uvolnění nebo odstraněny. Nahromaděná zemina, spadlý materiál a nežádoucí překážky musí být z výkopu odstraňovány bez zbytečného odkladu.

Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být práce ve výkopu přerušena až do doby odstranění nebo zajištění těchto předmětů.

Přerušení výkopových prací

Po dobu přerušení výkopových prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou odbornou kontrolu a nezbytnou údržbu zábran popřípadě zábradlí, pažení, lávek, přechodů, přejezdů, bezpečnostních značek, značení a signálů, popřípadě dalších zařízení zajišťujících bezpečnost fyzických osob u výkopů.

Provádění zhutňování zeminy

Mechanické zhutňování zeminy pomocí válců, pěchů nebo jiných zhutňovacích prostředků musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení stability stěn výkopů ani sousedních staveb.

Zajištění stability stěn výkopů

Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí.

Zajištění stěn výkopu

Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. V zeminách nesoudržných, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách menších, než je stanoveno výše.

Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve výkopech, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu, popřípadě vyloučilo nebezpečí ohrožení stability staveb v sousedství výkopu.

Strojně hloubené příkopy a jámy

Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat, pokud jejich stěny nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí. Strojně hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými stěnami, do kterých nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat fyzické osoby, lze ponechat nezapažené po dobu stanovenou technologickým postupem.

Ruční odstraňování pažení stěn výkopu

Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce.

Hrozí-li při přepažování nebo odstraňování pažení nebezpečí sesutí stěn výkopu nebo poškození staveb v jeho blízkosti, musí být pažení ponecháno v potřebné výšce ve výkopu.

Svahování výkopů

Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem zeminy. Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení stavebních prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy, jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými požadavky.

Řízení provádění výkopových prací zajišťuje fyzická osoba určená zhotovitelem k řízení provádění výkopových prací

Podkopávání svahů je nepřípustné.

Za nepříznivé povětrnostní situace, při které může být ohrožena stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

Při práci na svazích se sklonem strmějším než 1 : 1 a ve výšce větší než 3 m je nutno provést opatření proti sklouznutí fyzických osob nebo sesunutí materiálu.

Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou lze tehdy, jestliže jsou realizací opatření stanovených v technologickém postupu vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečnosti fyzických osob zdržujících se na nižších stupních.

Zvláštní požadavky na zemní práce ovlivněné zmrzlou zeminou

Způsob těžby, dopravy a případného rozmrazování zmrzlé zeminy stanoví zhotovitel v technologickém postupu tak, aby byla zajištěna bezpečnost fyzických osob a ochrana dotčených podzemních sítí technického vybavení území.

Prostor, v němž se provádí rozmrazování a kde by mohlo v jeho důsledku vzniknout nebezpečí popálení nebo propadnutí fyzických osob, musí být zřetelně vymezen.

Ruční přeprava zemin

Konstrukce pracovní plošiny pro dočasné uložení vykopané zeminy musí být upevněna tak, aby neohrožovala bezpečnost fyzických osob a stabilitu pažení nebo stěny výkopu. Na části pažení lze uvedenou plošinu připevňovat pouze tehdy, je-li pažení k tomuto účelu přizpůsobeno.

Komunikace ve sklonu

Pro přepravu zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a únosná komunikace ve sklonu nejvýše 1 : 5, bez prudkých přechodů; její povrch nesmí být kluzký a podle okolností musí být zpevněn.

Přeprava zeminy pro zásyp

Přepravuje-li se zemina pro zásyp výkopu hlubšího než 1,5 m kolečkem, musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující sjetí kolečka do výkopu. Vyžaduje-li manipulace s kolečkem odstranění části zábradlí, postupuje se podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění p.p.).

Povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele)

Zaměstnavatel zajišťuje zaškolení, zaučení nebo výcvik a ověření znalostí zaměstnanců, kteří zemní práce projektují, provádějí nebo kontrolují, v rozsahu potřebném pro výkon své funkce.

Pokud zaměstnanci provádí další činnosti nebo obsluhují stroje a technická zařízení, pro které je nutné získat zvláštní odbornou způsobilost , musí absolvovat příslušné školení,výcvik a ověření znalostí.

Opakované školení stanovuje zhotovitel prací ve lhůtách odpovídajících riziku prováděných prací.

Betonářské práce a práce související

Charakteristika

Stavební práce spojené s bedněním a jeho podpěrnými konstrukcemi; s výrobou, dopravou a ukládáním ocelové výztuže do bednění; s výrobou betonové směsi a jejím ukládáním; s odbedňováním a uvolňováním konstrukcí.

Základním předpisem pro tuto činnost je NV č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen "nař. vl. č. 591/2006 Sb.“) § 2 a příloha č. 3

Práce železářské

Do této činnosti patří:

  • Příprava ocelové výztuže, její doprava a ukládání do bednění

  • Zpracování oceli na výztuž

  • Doprava a ukládání výztuže do bednění

Bednění

Bednění lze v zásadě rozdělit na tři základní skupiny, a to:

  • individuální – pro neběžné tvary betonových konstrukcí, použitelné jednorázově,

  • dílcové – složené ze standardních dílců, které se svou skladebností dají snadno přizpůsobit nejrůznějším betonovým konstrukcím,

  • speciální – vytvořené pro určitou stavbu.

Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé.

Podpěrné konstrukce musí být navrženy a montovány tak, aby je bylo možno při odbedňování postupně odstraňovat a uvolňovat bez nebezpečí.

Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena statickým výpočtem s výjimkou prvků bez konstrukčního rizika.

Před zahájením betonářských prací musí být bednění jako celek a jeho části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a zjištěné závady odstraněny. O předání a převzetí hotové konstrukce bednění a její kontrole provede fyzická osoba pověřená zhotovitelem křížení betonářských prací písemný záznam.

Výroba a přeprava betonové směsi

Před vlastním zahájením betonářských prací musí být průkaznými zkouškami prokázány vlastnosti betonové směsi a betonu vzhledem k použitým materiálům a použité technologii. Přitom se stanoví údaje potřebné pro kontrolní zkoušky. Během prací se provádí kontrolní zkoušky.

Výroba betonové směsi

Všechny použité složky betonové směsi včetně vody, jakož i ocel použitá na výztuž betonu, musí vyhovovat příslušným právním předpisům a českým technickým norem.

U míchaček je nutno dodržet tyto podmínky:

  • mísící zařízení, buben nebo válec, musí dosedat v kterékoli poloze na všechny nosné kladky a musí být zajištěny proti axiálnímu posuvu,

  • pohybové mechanismy musí zaručovat plynulý záběr,

  • spínač elektrického motoru musí být umístěn vždy na straně obsluhy tak, aby jej pracovník obsluhy mohl ze svého pracoviště při nebezpečí ihned vypnout,

  • určit technickoorganizační opatření k ochraně pracovníka obsluhy před nebezpečím, vyskytujícím se v prostoru kolem násypného koše (tento prostor většinou nejde ohradit ani zakrýt) a jámy pod násypným košem (do které koš v nejnižší poloze zajíždí),

  • vstupuje-li obsluha pod zdvižený násypný koš (při opravě, údržbě apod.), musí být koš v horní poloze bezpečně zajištěn a přívod elektrické energie vypnut. Je-li třeba při poruše zasahovat do bubnu, převodů, elektrické instalace a do zařízení souvisejících, musí být celé zařízení vypnuto vypínačem a ten zajištěn proti svévolnému použití, případně ještě t bezpečnostní tabulkou s textem "Nezapínej – na zařízení se pracuje“.

Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při jejím ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních podlah, popřípadě plošin, aby byla zajištěna ochrana fyzických osob zejména proti pádu z výšky nebo do hloubky, proti zavalení a zalití betonovou směsí. Nelze-li taková místa zřídit, zajistí zhotovitel ochranu fyzických osob jinými prostředky stanovenými v technologickém postupu, jako jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu nebo ochranný koš.

Pro přístup a pro ruční přepravu betonové směsi musí být vybudovány bezpečné přístupové komunikace (nař. vl. č. 362/2005 Sb.), například pracovní nebo přístupová lešení popřípadě podlahy tak, aby byla vyloučena chůze fyzických osob bezprostředně po uložené výztuži.

Povinnosti zhotovitele

Zhotovitel

  • zajistí provádění kontroly stavu podpěrné konstrukce bednění v průběhu betonáže; zjištěné závady musí být bezodkladně odstraňovány,

  • stanoví a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící ukládání a obsluhou čerpadla,dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem.

Ukládání betonové směsi a postup betonování

Postup betonáže a přitěžování konstrukce při betonáži musí být zvoleny podle skutečného průběhu růstu pevnosti v konstrukci, zejména při nízkých teplotách.

Betonová směs se při žádném způsobu ukládání nesmí rozměšovat a ani nesmí posunovat nebo deformovat výztuž ani bednění.

Betonová směs se nesmí volně házet do hloubky větší než 1,5 m. Do větší hloubky než 1,5 m se směs spouští buď v nádobách vyklápěných spodem, nebo pomocí betonovacích trub, které mají mít na spodním konci ovládatelný závěr.

Při zatěžování konstrukce se postupuje podle údajů uvedených v projektové dokumentaci a tak, aby nenastávaly nadměrné dynamické účinky.

Při betonování konstrukcí a tvrdnutí betonu se ve stavebním deníku zaznamenávají základní údaje o způsobu provádění betonářských prací, data zahájení a ukončení betonování, základní charakteristiky betonu a výztuže, složení a zpracovatelnost betonové směsi, teploty vzduchu a povětrnostní poměry, opatření provedená pro zajištění správného tuhnutí a tvrdnutí betonu, popř. i jiné nezbytné údaje, údaje o vykonaných kontrolách aj.

Odbedňování

Odbedňování nosných prvků konstrukcí nebo jejich částí, u nichž při předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození konstrukce, smí být zahájeno jen na pokyn fyzické osoby určené zhotovitelem.

Hrozí-li při odbedňování konstrukcí nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky, dodržuje zhotovitel bližší požadavky zvláštního právního předpisu (nař. vl. č. 362/2005 Sb.). Žebřík lze při odbedňovacích pracích používat pouze do výšky 3 m odbedňované konstrukce nad pracovní podlahou a za předpokladu, že se neuvolňují ani neodstraňují nosné části bednění a stabilita žebříku není závislá na demontovaných částech bednění a podpěr.

Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu nepovolaných fyzických osob.

Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená místa tak, aby nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly konstrukci.

Předpínání výztuže

Pracovní prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstup do tohoto prostoru je povolen pouze fyzickým osobám vykonávajícím předpínací práce nebo dohled.

Stanoviště obsluhy musí být umístěno vedle předpínacího zařízení, mimo směr tahu napínacího drátu a s možností bezpečně ustoupit v případě jeho vychýlení.

Obsluha vrátku, kterým se provádí vytahování trubek nebo zatahování kabelů, musí být chráněna zástěnou pro případ poškození tažného lana, závěsu kabelu nebo trubky.

Čerpadla, hadice, trysky, spoje a manometry musí být vždy před zahájením pracovní směny kontrolovány zhotovitelem pověřenou fyzickou osobou.

Prasklé nebo vytržené dráty nebo pruty, pruty s důlkovou korozí a prvky mechanicky poškozené nesmí být napínány. Při odvíjení předpínacího drátu, dodávaného ve svazcích nebo kotoučích, musí být používáno zařízení vylučující vylétnutí konce odvíjeného drátu.

Po ukončení napínání a po odstranění napínací pistole musí být odstraněny přečnívající konce předpínané výztuže.

Při ovíjeni výztuže nesmí být současně prováděna ochrana ovíjení, například torkretováním.

Povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele)

Zaměstnanci obsluhující další technická zařízení (jeřáby, vázání břemen, ruční řetězové pily apod.), pro které je nutná zvláštní odborná způsobilost musí absolvovat příslušné školení, výcvik a ověření znalostí.

Školení zaměstnanců provádějících betonářské a související práce je prováděno v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. pravidelně. Opakované školení – je doporučován termín nejméně 13 za 2 roky.

Kontrolní činnost

  • před zahájením betonářských prací musí být bednění jako celek a jeho části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a zjištěné závady odstraněny. (čl. 4, část IX.1, Příloha č. 3, nař. vl. č. 591/2006 Sb.)

  • čerpadla, hadice, trysky, spoje a manometry předpínacího zařízení výztuže musí být vždy před zahájením pracovní směny kontrolovány zhotovitelem pověřenou fyzickou osobou. (čl. 4, část IX.4, Příloha č. 3, nař. vl. č. 591/2006 Sb.)

Zednické práce

Charakteristika

Stavební práce, mezi které lze počítat zdění konstrukcí z kamene, cihel, tvarovek, tvárnic a podobných zdících prvků včetně osazování prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů, spárování zdiva a zhotovování podlah, mazanin a dlažeb.

Základním předpisem je NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen "nař. vl. č. 591/2006 Sb.“) § 2 a příloha č.3

BP – všeobecně

Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.

Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení (ukládání) malty a obsluhou čerpadla.

Při činnostech spojených s nebezpečím odstříknutí vápenné malty nebo mléka je nutno používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.

Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m.

K dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.

Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak zatěžovat, a to ani při provádění kontroly svislosti zdiva a vázání rohů.

Osazování konstrukcí, předmětů a technologických zařízení do zdiva musí být z hlediska stability zdiva řešeno v projektové dokumentaci, nejedná-li se o předměty malé hmotnosti, které stabilitu zdiva zjevně nemohou narušit. Osazené předměty musí být připevněny nebo ukotveny tak, aby se nemohly uvolnit ani posunout.

Na pracovištích a přístupových komunikacích, na nichž jsou fyzické osoby vykonávající zednické práce vystaveny nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky, popřípadě nebezpečí propadnutí nedostatečně únosnou konstrukcí, zajistí zhotovitel dodržení bližších požadavků stanovených zvláštním právním předpisem (nař. vl. č. 362/2005 Sb.).

Vstupovat na osazené prefabrikované vodorovné nosné konstrukce se smí jen tehdy, jsou-li zabezpečeny proti uvolnění a sesunutí.

Povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele)

Zaměstnanci, kteří stavební práce provádí, projektují, řídí a kontrolují, musí být zaměstnavatelem prakticky zaučeni v rozsahu potřebném pro výkon svojí funkce.

Pokud zaměstnanci obsluhují další technická zařízení, pro která je nutná odborná způsobilost (jeřáby, obsluha tlakových nádob stabilních, motorový vozík, vázání břemen apod.) musí absolvovat příslušné školení, výcvik a ověření znalostí.

Opakování školení stanovuje zhotovitel v rozsahu a lhůtách dle rizikovosti prováděné činnosti.

Montážní práce stavební

Charakteristika

Montáž stavebních a technologických konstrukcí z trvalých nebo prozatímních konstrukcí, dílců a prvků

Základním předpisem je NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen nař. vl. č. 591/2006 Sb.) § 2 a Příloha č. 3.

Příprava montáže

Montážní technologie a postup musí být stanoveny před zahájením montážních prací v projektu organizace výstavby, v návrhu technologie montážních prací, v montážních (technologických) pravidlech nebo v podobných výrobních podkladech

Zahájení montážních prací

Montážní práce smí být zahájeny pouze po náležitém převzetí montážního pracoviště fyzickou osobou určenou k řízení montážních prací a odpovědnou za jejich provádění. O předání montážního pracoviště se vyhotoví písemný záznam. Zhotovitel montážních prací zajistí, aby montážní pracoviště umožňovalo bezpečné provádění montážních prací bez ohrožení fyzických osob a konstrukcí a splňovalo požadavky stanovené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Ve výrobních podkladech upravujících montážní technologii a postupy se musí přihlédnout ke všem podmínkám bezpečné práce.

Před zahájením montážních prací musí být na stavbě k dispozici předepsané výrobní podklady, montážní a bezpečnostní zařízení, přípravky a pomůcky.

Zaměstnanci pověření montážními pracemi musí být před zahájením montážních prací podrobně seznámeni se všemi výrobními podklady a z nich vyplývajícími montážními postupy a s bezpečnostními předpisy, které s montážemi souvisejí.

Bezpečnostní pomůcky a přípravky

Fyzické osoby provádějící montáž při ní používají montážní a bezpečnostní pomůcky a přípravky stanovené v technologickém postupu.

Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti fyzických osob při montáži, zejména při práci ve výšce, je nutno upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li to technologický postup montáže.

Všechna závěsná zařízení pro montáž musí být vyzkoušena, opatřena evidenčním štítkem a údajem o nosnosti, výrobci a daty výroby s vyznačením vlastní hmotnosti.

Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně.

Přístup na montážní pracovištěa

Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní podlahy se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem montáže do stavby zabudovávány, jako jsou schodiště nebo stropní panely. Podmínky stanoví technologický postup montáže.

Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje výtahem nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje.

Dopravovat fyzické osoby pomocí závěsného koše lze pouze podle zpracovaného technologického postupu a v souladu s bližšími požadavky zvláštního právního předpisu (§ 3 odst. 4 zákona 183/2006 Sb., stavebního zákona), jestliže k tomu dala prokazatelně souhlas odborně způsobilá fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

Odebírání dílců ze skládky

Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí být zajištěno bezpečné skladování zbývajících dílců podle části I. této přílohy.

Zdvihání a přemisťování zavěšených břemen nebo přemísťování pomocí pojízdných zařízení se provádí v souladu s bližšími požadavky nařízení vlády
č. 378/2001 Sb.
). Je zakázáno zdvihat nebo přemísťovat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá, přilnutá nebo jiným způsobem znemožňující stanovení síly potřebné k jejich zdvihnutí, pokud není zajištěno, že nebude překročena nosnost použitého zařízení.

Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti vychýlení. Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění.

Zajištění svislých dílců po osazení

Svislé dílce se po osazení musí zajistit proti překlopení šrouby, montážními stolicemi, vzpěrami, zaklínováním v základové patce nebo jiným vhodným způsobem. Způsob uvolňování vázacích prostředků z osazovaných dílců, zejména svislých, stanoví technologický postup montáže tak, aby bezpečnost osob nebyla podmíněna stabilitou osazovaných dílců a aby stabilita dílců nebyla touto činností ohrožena.

Následující dílec se smí osazovat teprve tehdy, až je předcházející dílec bezpečně uložen a upevněn podle technologického postupu.

Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány až po upevnění dílců a prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v projektové dokumentaci.

Technologický postup stanoví způsob vyztužení těch dílců, při jejichž osazení je bezpečnost fyzických osob ohrožena v důsledku rozkmitání těchto dílců působením větru.

Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.

Povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele)

Zaměstnanci, kteří stavební práce provádí, projektují, řídí a kontrolují, musí být zaměstnavatelem prakticky zaučeni v rozsahu potřebném pro výkon svojí funkce.

Pokud zaměstnanci obsluhují další technická zařízení, pro která je nutná odborná způsobilost (jeřáby, vázání břemen apod.) musí absolvovat příslušné školení, výcvik a ověření znalostí.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Opakování školení stanovuje zhotovitel v rozsahu a lhůtách dle rizikovosti prováděné činnosti.

Práce ve výškách

Charakteristika

Práce, činnost, pohyb, kdy hrozí pád z výšky, do hloubky, propadnutí, sesutí, sklouznutí. Jedná se o libovolnou, jakoukoliv výšku, kdy pracoviště či komunikace převyšuje okolní prostranství a případným pádem hrozí nebezpečí poškození zdraví.

Základním předpisem je NV č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Pojem pracovní výška se používá v souvislosti s vyjádřením výškového rozdílu mezi úrovní, na které zaměstnanec stojí a úrovní, kde vykonává úkon.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel:

  • přijímá technická a organizační opatření k ochraně proti pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení, pokud leží jejich pracoviště ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m,

  • zajišťuje ochranu proti pádu přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany. Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné,

  • zajistí, aby otvory v podlaze a terénní prohlubně, jejichž půdorysné rozměry ve všech směrech přesahují 0,25 m, byly bezprostředně po jejich vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti zajištěnými proti posunutí nebo aby volné okraje otvorů byly zajištěny technickým prostředkem ochrany proti pádu, například zábradlím nebo ohrazením,

  • zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení, případně na nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí (pracovní, popř. přístupová podlaha apod.), bylo provedeno zajištění proti propadnutí,

  • poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Zaměstnanci, kteří provádějí montáž a demontáž lešení, musí být vyškoleni a jejich odborné znalosti a dovednosti ověřeny .

Ochrana proti pádu se neprovádí

Ochranu proti pádu není nutné provádět:

(Pozn.: všechny schematické obrázkyzdroj : Jirkovská, IVBP 2008)

  • na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu (dále jen "volný okraj“),

  • podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m.

  • pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi, nebo-li pokud je na volném okraji nízká zeď, např. atika a prováděné práce se týkají právě jí, můžeme ji považovat za ochranu proti pádu již od výšky 0,6 m

Zákaz provádění prací ve výšce

Práce ve výškách nesmí být prováděna jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

Pravidla pro dorozumívání mezi zaměstnanci

Zaměstnanec musí být při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem a poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance.

Zajištění proti pádu technickou konstrukcí

Způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí (dále jen "konstrukce“):

  • musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání a musí umožňovat bezpečný průchod. Výběr vhodných přístupů na pracoviště ve výšce musí odpovídat četnosti použití, požadované výšce místa práce a době jejího trvání. Zvolené řešení musí umožňovat evakuaci v případě hrozícího nebezpečí. Pohyb na pracovních podlahách a dalších plochách ve výšce a přístupy k nim nesmí vytvářet žádná další rizika pádu.

  • Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání a kontrolu konstrukce jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentaci. (nařízení vlády č. 378/2001 Sb.)

  • Zábradlí se skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (viz obr. níže). Pro případ konstrukcí z EU může výjimečně platit výška 1,0 – následující obrázek.

Jestliže provedení určité pracovní operace vyžaduje dočasné odstranění konstrukce ochrany proti pádu, musí být po dobu provádění této operace přijata účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou nesmí být zahájena, dokud nejsou tato opatření provedena. Bezprostředně po dočasném přerušení nebo ukončení příslušné pracovní operace se odstraněná konstrukce ochrany proti pádu opět osadí.

Osobními ochrannými prostředky

Zaměstnavatel zajistí, aby zvolené osobní ochranné pracovní prostředky odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci, umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace; přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní prostředky, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy (nařízení vlády č. 21/2003 Sb.)

Podle účelu a způsobu použití se rozlišují:

  • osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy), typickým prostředkem je polohovací pás doplněný lanem o vymezené délce.

  • osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky (systémy zachycení pádu). Typickým prostředkem je záchytný postroj.

Příklady :

Určeno pro pracovníky, provádějící výstavbu a rekonstrukce střech. Montáž do hřebene i na rovnou plochu, spolehlivé ukotvení jistícího lana, jednoduchá montáž i demontáž (hřeby nebo vruty) vhodný jako pohotovostní kotvící bod.

Umožňuje vytvořit na traverze mobilní kotvící posuvný bod bez omezení volnosti pohybu uživatele. Smí ho používat pouze jeden pracovník.

Je to posuvný kotvící bod, který se navlékne na I profil (traverzu). Za spodní popruh se připevní pomocí karabiny upevňovací lano nebo tlumič pádu a pracovník, který se pohybuje po ocelové konstrukci si tento kotvící bod posouvá podle potřeby.

Za výjimečných okolností, kdy s ohledem na posouzení rizik by použití druhého lana mohlo způsobit, že provádění práce by bylo nebezpečnější, lze připustit použití jediného lana, pokud byla učiněna náležitá opatření k zajištění bezpečnosti a součásti systému jsou výrobcem k takovému způsobu použití určeny a vyhovují parametrům jejich stanovené životnosti (např. vyproštění zraněné osoby, odvrácení nebezpečí).

Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanec provádějící práce při použití osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu byl pro předpokládané činnosti vyškolen, zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech.

Používání žebříků

Technické požadavky na žebříky jsou uvedeny v ČSN EN 131 část 1 a 2 – normové požadavky jsou však určeny především výrobcům žebříků. Dále je nutno se řídit návodem na používání, který musí být přiložen k výrobku.

Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují, zaměstnavatel je povinen zajistit provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.

Při proškolení zaměstnanců pro práci na žebříku je potřeba vycházet z:

  • konkrétních rizik, která se mohou vyskytnout při předpokládaných pracovních postupech;

  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,

  • návodu výrobce.

Školení může provádět pracovník pověřený zaměstnavatelem, který je odborně znalý a dobře ovládá danou problematiku. Speciální odbornost nařízení vlády č. 362/2005 Sb., nepožaduje. Vždy je třeba zvážit druh, rozsah práce a zhodnotit rizika.

Žebřík je nutno považovat především za prostředek pro výstup a sestup a vždy je nutno zvážit, zda práci, kterou zamýšlíme provádět na žebříku, je skutečně nezbytné provádět.

Zásady pro zajištění proti pádu předmětů a materiálu:

  • materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení,

  • pro upevnění nářadí, uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby apod.) musí být použita vhodná výstroj nebo k tomu účelu upravený pracovní oděv,

  • konstrukce pro práce ve výškách nelze přetěžovat; hmotnost materiálu, pomůcek, nářadí, včetně osob, nesmí překročit nosnost konstrukce stanovenou v průvodní dokumentaci.

Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí

  • Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů (dále jen "ohrožený prostor“), je nutné vždy bezpečně zajistit.

Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště podle výšky pracoviště:

Výška pracoviště Nejmenší šířka chráněného prostoru 
od 3 do 10 m 1,5 m 
od 10 do 20 m 2,0 m 
nad 20 do 30 m 2,5 m 
nad 30 m 1/10 výšky objektu 

T

Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce:

Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle tabulky na předchozí straně zvětšuje o 0,5 m:

Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu.

S ohledem na vyhodnocení rizika při práci na vysokých objektech, například na komínech, stožárech, věžích, je ohroženým prostorem pás o šířce stanovený podle tabulky kolem celého obvodu paty objektu.

Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak. Technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže položeném pracovišti.

Práce na střeše

Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti

  • pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,

  • sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,

  • propadnutí střešní konstrukcí.

Dočasné stavební konstrukce Lešení

Lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí. Návod na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici zaměstnancům, kteří konstrukci montují, používají a demontují.

Pokud nejsou části dočasných stavebních konstrukcí připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být vstup na tyto části dočasných stavebních konstrukcí zamezen vhodnými zábranami a označen bezpečnostními značkami podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.

Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání. O předání a převzetí vyhotoví předávající na základě odborné prohlídky zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce.

S lešením by měla být předána uživatelská dokumentace lešení (např. návod). Součástí protokolu o předání lešení může být i výkaz kontrolovaných součástí lešení (založení, podlahy, spoje, kotvení, ztužení, zakrytí,.) nebo též smlouva o provádění odborných prohlídek, apod.

Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u:

  • typizovaných lehkých pracovních lešení o výšce pracovní podlahy do 1,5 m,

  • pohyblivých pracovních plošin, pokud při přemísťování na jiné pracoviště nebyly demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž se nepovažuje úprava nosných částí do přepravní polohy.

Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel

Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.

Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem.

Je-li konstrukce lešení (např. řadové lešení v zastavěné části obce) opatřena z vnější pohledové strany síťovinou nebo plachtovinou, musí být posouzena na působení větrem. V provozních podmínkách se zpravidla zhušťuje systém kotvení u sítí na dvojnásobek, u plachet (neprodyšných) na čtyřnásobek běžného počtu kotev.

Schéma stavby lešení

Lešení – pojízdná a volně stojící lešení

Pojízdné lešení – lešení s hlavním pohybem horizontálním

Volně stojící lešení – nepohyblivé lešení, jehož stabilita je zajištěna jinak než kotvením

Pojízdných lešení se používá na rovném podkladu, zejména pro opakované lehké stavební, montážní a dokončovací práce, opravy a údržbu na stěnách a stropech vnitřních prostorů, popř. i vnějších ploch staveb, pro které s ohledem na povahu rozsah a trvání není vhodné postavit řadové nebo prostorové lešení

Volně stojící lešení se používá zpravidla pro stavební a montážní práce prováděné na krátkém úseku stěny, stropu, fasády apod., zejména tam, kde nelze lešení zakotvit do stavby

Pro konstrukční provedení jsou důležité :

  • podklad,

  • prostorová tuhost,

  • stabilita,

  • bezpečné výstupy,

  • přemisťování lešení.

Před přemístěním lešení musí pracovníci sestoupit z lešení a na podlaze nesmí zůstat materiál a volně stojící předměty (nádoby, nářadí apod.) které by mohly pádem ohrozit pracovníky při posunu lešení. Pokud je nutno u některých lešení, aby pracovníci zůstali na pracovních podlahách při přemisťování lešení, musí to být výslovně uvedeno v technické dokumentaci lešení a v návodu k jeho používání, včetně zajištění bezpečnosti těchto pracovníků

Při přemisťování je nutno postupovat obezřetně, pojíždět pomalu a dbát, aby lešení nenarazilo na překážku nebo se nerozbilo

Používání lešení

Při používání pojízdných lešení bez opěrek se musí v pracovní poloze lešení zajistit nejméně 4 pojezdová kola proti samovolnému pohybu a to vždy pár protilehlých kol. Je-li lešení opatřeno opěrkami, musí se ustavit na opěrky.

Na lešení používaném v otevřené expozici se nesmí pracovat ani prodlévat při větru o rychlosti větší než 8 m/s (5° Bf)

Záchytná síť

Záchytnou sítí je bezpečnostní síť z ocelových drátů nebo z plastických vláken. Bezpečnostní síť použitou samostatně jako záchytnou konstrukci nebo jako součást ochranné nebo záchytné konstrukce lze považovat za jeden z nejvhodnějších prostředků ochrany zaměstnanců proti pádu za předpokladu, že se dodrží všechny požadavky vztahující se na její používání.

Záchytná stříška

Po dobu prací ve výškách chrání záchytná stříška prostory, na nichž se mohou zdržovat osoby. Tato záchytná konstrukce se používá převážně tam, kde se má zabezpečit ochrana

Nahrávám...
Nahrávám...