kpt. Ing. Pavla Tománková
Některé zápalné zdroje jsou schopné zapálit prakticky všechny hořlavé látky – jedná se o plamen nebo žhnoucí povrch (v praxi to znamená například plamen zapalovače nebo žhnoucí cigareta). Zdrojem zapálení se obecně může stát předmět nebo látka, které mají určitou teplotu a jsou schopny po potřebnou dobu působit na hořlavé materiály. Nejvýznamnějšími zápalnými zdroji jsou:
-
plamen a horké produkty hoření (jiskry, horké plyny, saze, žhnoucí částice atd.),
-
tepelný projev mechanické energie (mechanické jiskry, tření těles atd.),
-
samovznícení (chemické, fyzikální, biologické),
-
elektrotechnická zařízení,
-
elektrické vyrovnávací proudy,
-
statická elektřina,
-
VF (vysokofrekvenční) elektromagnetické vlny (vysílače, VF- generátory pro ohřev sušení, kalení nebo svařování),
-
elektromagnetické vlny (soustředění paprsků čočkou, lampy, oblouky, lasery atd.)
-
blesk (vysoké teploty v bleskosvodu, jiskry a sršení ohně),
-
ionizační záření (ultrafialové záření, rentgen, laser atd.)
-
ultrazvuk.
NahoruPlamen
I plamen velmi malých rozměrů patří mezi účinné zápalné zdroje. Teploty plamene se pohybují obvykle mezi 700 až 1500 °C. Na pracovištích je proto oprávněným požadavkem zákaz kouření a manipulace s otevřeným plamenem (tedy také používání např. vonných svíček) a nemusí jít vždy jen o provozy, které jsou klasifikovány jako požárně nebezpečné.
Ovšem například plamen acetylénu s kyslíkem, který vzniká při svařování a řezání kovů, může dosahovat přes 3000 °C. Při svařování a řezání kovů se vytvářejí trsy jisker – tzv. "svařovací perly", které mají vysokou teplotu a relativně velký povrch a proto patří mezi účinné zápalné zdroje. Je důležité dodržovat ochranné zóny a dbát na odstranění všech hořlavých látek. Zejména na pracovištích s výskytem hořlavých prachů nestačí odstranit hořlavý prach jen v místě svařování, ale rovněž nad místem svařování a zabránit tak případnému rozvíření usazeného prachu a následnému výbuchu iniciovaného svařováním.
NahoruMechanické jiskry
Mechanické jiskry vznikají při prudkém nárazu dvou těles nebo také třením dvou těles – vzniká při všech druzích třískového obrábění (soustružení, vrtání, frézování, hoblování, broušení). Jak při nárazu, tak při tření, dochází v místech styku vývinu tepla a vznikají vysoké teploty. Mechanické jiskry však v praxi mohou vznikat z různých příčin, například při práci s ocelovým nářadím, při vniknutí kovu nebo kamene do stroje, při nárazech pohyblivých mechanismů na nepohyblivé části stroje (při nesprávném seřízení vůle, při deformacích hřídele nebo jeho vibracích, při opotřebování ložisek a podobně). Většinou jsou však méně účinnými zápalnými zdroji, protože mohou zapálit jen hořlavé plyny a páry a některé druhy kovových prachů ve směsi se vzduchem.
NahoruZahřívání při tření těles
Ke tření dochází v případech, kdy se po sobě vzájemně pohybují dvě tělesa. K nebezpečnému ohřevu třecích ploch může dojít u třecích spojek, kluzných ložisek, brzd, řemenových převodů, při namotávání vláknitých materiálů na hřídele, dopravní pásy atd. Je proto třeba zajistit dostatečné mazání vhodným druhem oleje, zabránit znečištění třecích ploch nebo maziva a také zabránit deformacím. Při prokluzu dopravníkových pásů a řemenů dochází k nebezpečnému zahřívání materiálu pásu či řemenu a může dojít k jejich vznícení.
NahoruSamovznícení
Za samovznětlivé látky považujeme takové, u nichž v praktických podmínkách při výrobě, skladování či manipulaci s nimi dochází k samozahřívání, které může vést dále k samovznícení. V některých případech se látky mohou zahřívat například při jejich rozkladu. Množství samovznětlivých látek a systémů je velké, avšak samovznětlivost se může projevit jenom při splnění určitých podmínek. Může se jednat například o tyto skupiny…
