Charakteristika nebezpečí při práci s nářadím

6.10.1

Charakteristika nebezpečí při práci s nářadím

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Výběr nebezpečných situací při provozu ručního mechanizovaného nářadí

• Vyklouznutí nářadí z ruky, sjetí a sesmeknutí nářadí při práci s nářadím a zranění obsluhy, zejména rukou a přední části těla – dochází k poranění pořezáním, řezným a tržným ranám.

• Pád nářadí ze stolu, ze zvýšených pracovišť na zaměstnance – vznik sečných, řezných, bodných, tržných ran, otlaků, zhmožděnin, krevních podlitin apod.

• Pořezání rotujícím nástrojem (vrtákem, brousicím kotoučem, pilovým kotoučem), v případě přiblížení ruky obsluhy do nebezpečné blízkosti pohybujícího se nástroje a styku ruky s nástrojem např. při nežádoucím uvedení do chodu, pořezání, píchnutí nástrojem (šroubovákem) při jeho sklouznutí v případě šroubování dlouhých šroubů apod.

• Zasažení zaměstnance, popř. jiné osoby nacházející se v blízkosti pracoviště s nářadím, uvolněným nástrojem, jeho částmi při destrukci (zlomení, roztržení apod. poškození nástroje) a vymrštěným seřizovacím klíčem.

• Pořezání o ostří nástroje při seřizování, upínání, vyjímání a jiné manipulaci s nástrojem.

• Sklouznutí utahovacího nářadí (klíčů) a jiných pomůcek při povolování nebo utahování sklíčidel, přírub, zamaštěných matic, šroubů a jiných spojovacích součástí – následné zranění rukou zaměstnance.

• Zranění rukou a lokte obsluhy nářadí (odřeniny a zhmožděniny rukou) při práci ve stísněném prostoru při údržbářských a opravářských pracích.

• Zranění očí a obličeje odlétajícími částmi při opracovávání různých materiálů pneumatickými i elektrickými bruskami, vrtačkami, bouracími kladivy, sekáči apod. Nejzávažnější je ohrožení očí odlétnutými úlomky, třískami, drobnými částicemi broušeného (řezaného) materiálu a brousicího, resp. řezacího kotouče zejména u brusek a kotoučových pil.

• U příklepových vrtaček dochází v případě "zakousnutí“ nebo prasknutí vrtáku ke zhmožděním ruky, vykloubením a zlomení prstů, ruky v zápěstí, pořezání ruky apod.

• Namotání oděvu, resp. jeho volných částí, vlasů, rukavice na rotující nástroj (nejčastěji vrták u vrtaček a rotující upínací součásti brousicích, leštících, hladících kotoučů, kartáčů u brusek, leštiček, hladiček apod. nářadí s rotujícími nástroji) a následným zraněním obsluhy nářadí.

• Zasažení různých částí těla částmi roztrženého brousicího nebo řezacího kotouče v případě používání poškozeného nebo nadměrně opotřebovaného kotouče, nebo při použití kotouče, jehož rychlost je větší než max. dovolená rychlost vyznačená na štítku brusky.

• Pád zaměstnance z výšky při práci s nářadím ze žebříku a z nestabilní konstrukce, s následnými vážnými poraněními (zlomeniny, zhmoždění končetin, poranění hlavy, páteře, vnitřní zranění apod.).

• Úraz elektrickým proudem při používání poškozeného elektrického přívodu, při používání elektrického nářadí určeného pro ochranu nulováním nebo zemněním v mokrém prostředí, na kovových konstrukcích apod.

• Ohrožení vibracemi a hlukem při déletrvající práci s nářadím, které je ve špatném technickém stavu, při nedodržování stanoveného pracovního režimu (bezpečnostní přestávky) a při nepoužívání osobních pracovních prostředků.

• Při dlouhodobé práci s nářadím na opracování kamene, stavebních materiálů a výrobků může způsobit jemný prach zaprášení dýchacích cest, později plicní onemocnění. Zejména je nebezpečný křemičitý (silikonový) prach přírodních hornin (granitu, žuly, pískovce apod.), kameniny, betonu, teraca apod.

• Při používání dlátových sekáčů k opracování kamene dochází k vážným úrazům očí odlétajícími částicemi kamene, příp. uvolněnými částicemi pracovních ploch nářadí. Při práci s ručními řetězovými frézami a dlabačkami hrozí nebezpečí pořezání nástrojem v případě nepozorného spuštění nářadí a při neodborném nasazení řetězu, příp. jiného pracovního nástroje.

• Při používání sešívaček a sponkovaček vzniká v důsledku nepozornosti obsluhy nebezpečí zranění rukou bodnými ranami.

• Při používání fréz na odstraňování tmelu vzniká nebezpečí zasažení očí a obličejové části hlavy střepinami, částicemi prachu.

Seznam významných nebezpečí

Při použití montážního nářadí se mohou vyskytnout následující nebezpečí:

• mechanická nebezpečí (pořezání; vtažení nebo zachycení vlasů, oděvu atd.otáčejícími se součástmi strojů; tření nebo odření; vyšlehnutí hadic (prudkým pohybem); výron z vysokotlakého hydraulického systému; vymrštění částí; ztráta stability; použití nevhodných hadic a spojek;

• nebezpečí vytvářená elektrickým proudem (elektrický šok nebo popáleniny způsobené například přímým nebo nepřímým kontaktem s živými částmi; elektrický šok vyvolaný elektrostatickými jevy;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí vytvářená hlukem (ztráta sluchu nebo potíže s mluvenou komunikací nebo potíže s vnímáním zvukových signálů vyvolané vysokou hladinou hluku – působením nástroje na materiál nebo pracovní součásti hydraulickou jednotkou;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí vytvářená materiálem a látkami, které jsou strojem zpracovávány, používány nebo vyfukovány (vliv na zdraví, např. v důsledku kontaktu se škodlivými tekutinami, plyny, aerosoly, výpary a prachem, nebo v důsledku jejich vdechnutí – odcházející vzduch nebo výfukové plyny, maziva, hydraulická kapalina;

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; nepoužití osobních ochranných prostředků a pomůcek;

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny;

• nebezpečí způsobená chybějícími anebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Při použití řezacího nebo lemovacího nářadí se mohou vyskytnout následující nebezpečí:

• Mechanická nebezpečí (stlačení; pořezání; tření nebo odření; ztráta stability; vyšlehnutí (prudkým pohybem) hadic; výron z vysokotlakého hydraulického systému; použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány (odcházející vzduch nebo výfukové plyny; maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Při použití vrtaček a závitořezů se mohou vyskytnout následující nebezpečí:

• mechanická nebezpečí (pořezání; vtažení nebo zachycení vlasů, oděvu atd. otáčejícími se součástmi strojů; tření nebo odření; vyšlehnutí hadic (prudkým pohybem); výron z vysokotlakého hydraulického systému; vymrštění částí; ztráta stability; použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány (vdechování zdraví škodlivého prachu; odcházející vzduch nebo výfukové plyny; maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; působení reakčních sil na obsluhu; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Při použití příklepového nářadí se mohou vyskytnout následující nebezpečí.

• mechanická nebezpečí (pořezání; rozdrcení; tření nebo odření; vymrštění částí; ztráta stability; vyšlehnutí (prudký pohyb) hadic; výron z vysokotlakého hydraulického systému; použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze;horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány (vdechování zdraví škodlivého prachu; odcházející vzduch nebo výfukové plyny; maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Seznam významných nebezpečí:

• mechanická nebezpečí (pořezání; zmáčknutí; tření nebo odření; vymrštění částí; ztráta stability; vyšlehnutí (prudkým pohybem) hadic; výron z vysokotlakého hydraulického systému; použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány (vdechování zdraví škodlivého prachu; odcházející vzduch nebo výfukové plyny; maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; působení reakčních sil na obsluhu; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (ovládací zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Při použití nářadí pro závitové spoje se mohou vyskytnout následující nebezpečí:

• mechanická nebezpečí (stlačení; pořezání; vtažení nebo zachycení vlasů, oděvu atd. otáčejícími se součástmi strojů; tření nebo odření; ztráta stability; vyšlehnutí hadic (prudkým pohybem); výron z vysokotlakého hydraulického systému; vymrštění částí; použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi – při uchopení výměnné hlavice obsluhou během činnosti nářadí;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány;

• odcházející vzduch nebo výfukové plyny (maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (poškození zdraví opakovaným namáháním těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; působení reakčních sil na obsluhu; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu; neúmyslné zablokování; rozběh nářadí v opačném smyslu);

Při použití brusek se mohou vyskytnout následující významná nebezpečí:

• mechanická nebezpečí (pořezání; vtažení nebo zachycení vlasů, oděvu atd. otáčejícími se součástmi strojů; tření nebo odření; ztráta stability; vyšlehnutí hadic (prudkým pohybem); výron z vysokotlakého hydraulického systému; vymrštění částí důsledkem: – roztržení brousicího nástroje – nesprávným upnutím brousicího nástroje – nesprávným použitím brusky – překročení rychlosti brusky – použití nesprávných přírub – použití vadného brousicího nástroje – použití nevhodných hadic a spojek);

• elektrická nebezpečí;

• nebezpečí tepelných vlivů (exploze; horké nebo studené povrchy);

• nebezpečí způsobená hlukem;

• nebezpečí způsobená vibracemi;

• nebezpečí způsobená materiály a jinými látkami, které jsou zpracovávány, používány nebo vyfukovány (vdechování zdraví škodlivého prachu; vznik výbušného prachu; jiskření; odcházející vzduch; maziva; hydraulická kapalina);

• nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci (opakované namáhání těla; nevhodné držení těla; nevhodná konstrukce rukojeti a nevhodné vyvážení nářadí; nepoužití osobních ochranných pomůcek);

• nebezpečí způsobená poruchou zásobování energií (neočekávané obnovení dodávky energie po výpadku; nesprávný průtok nebo tlak hydraulické kapaliny);

• nebezpečí způsobená chybějícími a/nebo nesprávně umístěnými prostředky pro zajištění bezpečnosti (zařízení pro spouštění a zastavení; neúmyslné uvedení do chodu).

Při použití leštiček a rotačních, vibračních a excentrických brusek se mohou vyskytnout následující nebezpečí.

• mechanická nebezpečí (pořezání; vtažení nebo zachycení; zmáčknutí; tření nebo odření; ztráta stability; vyšlehnutí hadic…