Dokumentace o školeních

6.19.3.3

Dokumentace o školeních

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Další součástí dokumentace o školeních o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou doklady o ověření znalostí, jež má zaměstnavatel u svých zaměstnanců pravidelně provádět v souladu s vlastní směrnicí k výchově a vzdělávání.

Způsob ověření znalostí zákoník práce zaměstnavateli nepředepisuje, ponechává na něm, jakou formu zvolí. Může to být ústní pohovor nebo ústní zkouška, písemná zkouška testem nebo kombinovaná zkouška. Obvykle používaná je písemná zkouška testem, který má na základě provedeného školení rekapitulovat nejdůležitější zásady, jež jsou zaměstnanci povinni dodržovat podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také podle požadavků a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud zaměstnavatel zvolí ústní pohovor nebo zkoušku, je žádoucí, aby o obsahu tohoto pohovoru nebo zkoušky pořídil rovněž písemný doklad prokazující, jaký okruh otázek byl předmětem ověření znalostí.

Rozsah testů stanovuje zaměstnavatel podle složitosti vykonávaných činností a bezpečnostně technických nároků na provedení těchto činností. Test musí obsáhnout zásadní požadavky bezpečnosti práce, jejichž dodržování bude u zaměstnance vyžadováno a kontrolováno. Pro dostatečné ověření znalostí zpravidla postačuje 15 až 20 otázek, zaměstnavatel však může použít i testy rozsáhlejší.

Zaměstnavatel si může vybrat z několika forem testu: test subjektivní (volné odpovědi na položené otázky), test objektivní (předem stanovené odpovědi na položené otázky, může jít o vícenásobnou volbu s jednou správnou odpovědí nebo o vícenásobnou volbu s více správnými odpověďmi), dále o test řadící – určení správného pořadí kroků, objektů..., dále test přiřazovací – spojování položek ze dvou seznamů, dále dvoučlenná volba – posuzování stanoviska, dále vybavovací – vybavení si určitého faktu, dále testy s volnými odpověďmi – na doplnění.

1. Jaké základní hledisko podle zákoníku práce uplatňuje zaměstnavatel při zajišťování BOZP?

   a) zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce,

   b) zaměstnavatel je povinen zakázat práci zaměstnanců, vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících hygienické limity,

   c) zaměstnavatel je povinen odstranit všechna rizika práce práce.

2. Na které osoby se vztahuje povinnost zaměstnavatele při zajišťování péče o BOZP?

   a) na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích,

   b) pouze na zaměstnance, kteří u něho pracují v pracovním poměru,

   c) na zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

3. Při vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění je zaměstnavatel povinen zejména:

   a) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek,

   b) přizpůsobovat stav svých pracovišť vývoji nejnovějších poznatků vědy a techniky,

   c) organizovat práci tak, aby nedocházelo k pracovním úrazům nebo ohrožení nemocí z povolání.

4. Co jsou podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rizikové faktory pracovních podmínek?

   a) faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost),

   b) faktory, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců a jiných osob,

   c) faktory, jimiž nesmějí být exponováni mladiství a těhotné ženy.

5. Jaká povinnost vzniká zaměstnavateli v případě, že rizika na pracovištích nelze odstranit?

   a) bez odkladu oznámit příslušné pojišťovně, u které je pojištěn zákonným pojištěním odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zvýšenou možnost vzniku škodné události,

   b) ve zvýšené míře dbát o zlepšování pracovních podmínek,

   c) vyhodnotit rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

6. Zaměstnavatel podle zákoníku práce nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, které:

   a) neodpovídají jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

   b) vyžadují souhlas orgánů státního odborného dozoru nebo orgánů ochrany veřejného zdraví,

   c) vzhledem ke zvýšeným nárokům jsou upraveny zvláštními předpisy.

7. Kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky?

   a) má-li zaměstnanec důvodné podezření, že je bezprostředně a vážně ohrožován při výkonu práce na zdraví nebo na životě,

   b) požádá-li o ně zaměstnanec se zřetelem na rizika možných ohrožení své bezpečnosti a zdraví.

   c) není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce,

8. Jaké další náležitosti kromě osobních ochranných pracovních prostředků je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce poskytovat zaměstnancům s přihlédnutím k charakteru práce a pracovních podmínek?

   a) mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, též ochranné nápoje,

   b) prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti,

   c) regenerační krémy a masti.

9. S používáním osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanec:

   a) musí být seznámen,

   b) může být seznámen,

   c) musí být seznámen, pokud o to požádá.

10. Vyžaduje zákoník práce po zaměstnavateli zpracování písemného dokladu vztahujícího se k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům?

    a) zaměstnavatel vede pouze evidenci vydaných ochranných prostředků,

    b) zaměstnavatel zpracovává vlastní seznam ochranných prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,

    c) zaměstnavatel pořizuje záznamy z kontrol používání ochranných prostředků.

11. Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky?

    a) na jejich žádost,

    b) bezplatně; poskytování nesmí nahrazovat finančním plněním,

    c) podle vlastního uvážení.

12. Jak je vymezen pojem pracovní úraz?

    a) poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

    b) poškození zdraví při náhlém a násilném působení vnějších vlivů na pracovišti,

    c) úrazový děj, který má za následek poškození zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

13. V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen v prvé řadě:

    a) oznámit pracovní úraz příslušné pojišťovně,

    b) ohlásit pracovní úraz příslušnému inspektorátu práce.

    c) zajistit postiženému zaměstnanci poskytnutí první pomoci a vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu,

14. Zaměstnavatel musí vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

    a) k úmrtí zaměstnance,

    b) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance,

    c) k hospitalizaci zaměstnance déle než pět dní.

15. Povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní úrazy v knize úrazů platí:

    a) pro všechny pracovní úrazy bez ohledu na to, jak dlouhá pracovní neschopnost jimi byla způsobena,

    b) pro úrazy, jimiž byla způsobena pracovní neschopnost kratší než jeden den,

    c) pro úrazy, jimiž byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.

16. Sepsat záznam o úrazu je právním předpisem požadováno:

    a) nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení…