Nebezpečí a pracovní úrazy

8.8.3

Nebezpečí a pracovní úrazy

Ing. Miloslav Kočí

Při každé lidské činnosti existují nebezpečí, které mohou ohrožovat bezpečnost a zdraví lidí. Nejinak je tomu i u svařování.

 NahoruZákladní nebezpečí

Základní nebezpečí svařování – vysoká teplota sváru a okolí, opadávání kapiček tekutého kovu nebo horké strusky. Z toho vyplývají nebezpečí:

• popálení svářeče, pomocníka nebo pracovníků v okolí,

• zahoření nebo dokonce požáru, pokud jsou přítomny hořlavé látky,

• požáru i několik hodin po svařování od zapadlých žhavých částic při svařování,

• výbuchu a následného požáru při přítomnosti hořlavých plynů, par a prachů, jejichž přítomnost nemusí být zřejmá (zbytky látek v nádobách a potrubích, skrytá potrubí s hořlavinami, izolace, organické a jiné hořlavé prachy ze skladování a výroby apod.).

 NahoruZáření

Nebezpečí od záření

• ultrafialové světelné záření

  • oslnění zraku,

  • zánětů spojivek,

  • popálení pokožky UV zářením,

  • karcinogenního účinku na pokožku,

• infračervené světelné záření

  • ztráty tekutin pocením,

  • poškození sítnice oka,

• viditelné světelné záření

  • oslepujícího oslnění zraku,

  • únavy zraku,

  • zrakové nepohody,

  • snížení ostrosti zraku,

• ionizující záření

  • překročení přípustných dávkových ekvivalentů

 NahoruŠkodliviny

Podle škodlivosti toxické složky dýmů a aerosolů vznikajících při svařování na zdraví dělíme na:

• Kontaminanty s největší rizikovostí – např. kovy, oxidy, soli, sloučeniny s nejvyšší přípustnou koncentrací průměrnou 0,1 mg/m³. Z kovů jsou to chrom, nikl, molybden, kobalt, vanad, kadmium, olovo, berylium, z plynů ozon, z organických látek hydrazin,

• Kontaminanty se střední rizikovostí – látky s NPK-P 0,1 – 3,0 mg/m³. Jsou to složky dýmů jako např. měď, arzen, mangan, cín, fluor (fluoridy), chlor (chloridy), baryum, fosgen a formaldehydy,

• Kontaminanty s nízkou rizikovostí – látky s NPK-P větší než 3,0 mg/m³.

Podle jejich charakteru a chemické vazby dělíme zdraví škodlivé složky aerosolu vznikajícího při svařování na:

• plynné toxické složky, které pocházejí z technologického procesu (oxid uhelnatý, ozon, oxidy dusíku, chlorid kobaltnatý), z nátěrů základního materiálu (kyanovodík, formaldehyd, toluendüsokyanád),

• tuhé složky ohrožující plíce (trojmocné oxidy, oxidy železa, magnetit, oxid hlinitý, oxid draselný, oxid sodný, oxid titaničitý),

• toxické látky (oxidy manganu; fluorid vápenatý, draselný, sodný, barnatý; uhličitan barnatý; oxid olovnatý, měďnatý, zinečnatý, vanadu)

• potenciálně karcinogenní látky (šestimocný chrom, oxidy niklu, kademnatý, berylnatý, kobaltnatý)

Nebezpečí od škodlivin, zvláště pak v uzavřených prostorách, nádobách apod.

• vdechování škodlivých látek

• intoxikace organismu

• absorpce toxických látek kůží

 NahoruElektrický proud

Nebezpečí úrazu el. proudem – svařování el. obloukem, odporové

• zásahu el. proudem od zdroje svařovacího proudu z důvodu poruchy zdroje nebo příslušenství,

• zásahu el. proudem od zdroje svařovacího proudu při použití více svařovacích zdrojů,

• zásahu el. proudem od pomocného el. nářadí a osvětlení

 NahoruMechanická nebezpečí

Další nebezpečí související se svařováním jsou mechanická:

• poškození zraku od odklepávané strusky

• poškození zraku od odletujících částic při broušení svárů

• poranění tlakem (zachycením) při odporovém svařování

• poranění při nebezpečném přiblížení k svařovacím robotům

• poranění případně zachycení při programování, kontrole, údržbě svařovacích robotů

 NahoruNesouvisející bezprostředně se svařováním

Nebezpečí bezprostředně nesouvisející se svařováním jsou nebezpečí, která vyplývají z místa svařování (práce ve výšce, ve venkovním prostředí, v provozu, hluk, mikroklimatické podmínky), rizika z ohrožení jinými činnostmi, nebezpečí mechanického poranění (o ostré hrany, pádem předmětů, nářadím apod.) a další, která se vyskytují i při jiných činnostech. Při hodnocení nebezpečí svařování je třeba k ním přihlédnout.

 NahoruPříklady pracovních úrazů a havárií

1. Na podnikové skládce nalezl pracovník starý kovový sud. Na skládce ležel několik let, byl prázdný, suchý, jeho předchozí obsah nebyl pracovníkovi znám. Pracovník ho chtěl opatřit ventilem a používat pro vodu na zalévání. Na zhotovení otvoru pro ventil použil svářečskou soupravu. Když chtěl vypálit do sudu otvor, došlo k výbuchu. Víko sudu odletělo tak nešťastně, že svářeči způsobilo devastující poranění hlavy, kterému na místě podlehl.

Dodatečným šetřením bylo zjištěno, že sud byl v daleké minulosti používán na benzin a přesto, že byl zdánlivě suchý, obsahoval zbytky benzinu, které po zahřátí ve směsi se vzduchem explodovaly.

Příčinou smrtelného úrazu bylo, že postižený podcenil možnost, že sud mohl v…