Přestávky v práci a čas na přirozené potřeby

3.6.3.10

Přestávky v práci a čas na přirozené potřeby

JUDr. Anna Janáková

Související právní předpisy:

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 5, § 7 odst. 5.

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zejména ust. § 78 odst. 1 písm. b), § 88. § 89 odst. 2, § 236, § 242, § 274 odst. 1, ust. § 300.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, zejména ust. § 2 písm. b) bod 1.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zejména ust. § 55 odst. 3,

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ust. § 6.

V zájmu ochrany zdraví zaměstnanců, zákoník práce reguluje rozsah pracovní doby, aby zaměstnanci nebyli příliš přetěžováni prací. Zákony neponechávají bez povšimnutí ani otázky času:

• který zaměstnanci potřebují na své přirozené potřeby (zejména hygienické),

• na jídlo a oddech v průběhu práce,

• ve kterém mohou konat nepřetržitě práce jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus a také

• který matky mohou potřebovat pro kojení svých dětí,

a také podmínek pro stravování, jídlo, hygienické potřeby, prostor pro odpočinek.

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aby při určení množství požadované práce a při stanovení pracovního tempa vzal v úvahu řadu aspektů. Požaduje, aby vzal v úvahu nejen fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance a předpisy k zajištění BOZP, ale též čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.

Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit normou spotřeby práce – výkonovou normou. Normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, pokud nejsou sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele). Je na zaměstnavateli, pokud bude výkon práce normovat, jestli použije:

1. normy času: stanoví množství času, které se spotřebuje pro vykonání pracovního úkolu nebo jednotky produkce,
2. normy množství: stanoví množství jednotek zpracovaných za jednotku času.

Při jejich stanovení by se měl poradit se svým smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb (ust. § 2 písm. b) bod 1. vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, pokud se rozhodne určit výkonové normy, aby byly stanoveny před zahájením práce.

Přirozenou potřebou pracovníka je také, pokud trvale pracuje vestoje, aby občas nohám "ulevil" posazením se. Na takový případ pamatuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanoví, že pokud se na pracovišti vyskytuje pracovní místo:

• u něhož je základní pracovní poloha trvale vstoje a

• nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení,

je zaměstnavatel povinen, pokud to umožňuje technologie a prostorové podmínky, vybavit takové pracoviště pro krátkodobý odpočinek vsedě.

Čas na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen brát v úvahu (jak je shora uvedeno) při určení množství požadované práce a při stanovení pracovního tempa.

Zákoník práce přesto ještě zvlášť reguluje krátkodobý odpočinek v průběhu směny, který je vyhrazen na jídlo a oddech zaměstnanců. Tento odpočinek je svým charakterem druhem opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, které jim zajišťuje resp. garantuje nárok na to, aby si v průběhu směny mohli zajistit své fyziologické a hygienické potřeby, aby se mohli občerstvit jídlem a pitím, aby se mohli osvěžit pohybem, protažením, změnou pozice, pohybem apod.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech maximálně po níže uvedené době nepřetržité práce:

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci však musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech.

Pokud je přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut; přestávka v práci se neposkytuje na začátku a konci pracovní doby.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby a nejsou placené (přestávka není pracovní dobou).

Zákoník práce zaměstnavateli ukládá nejen povinnost poskytnout pracovní přestávku na jídlo a oddech, ale také povinnost:

• umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu,

• zajišťovat pro pracující v noci možnost občerstvení,

• zajistit omezení konzumace jídel, pití a kouření na pracovišti, pokud se jedná např. o práci v kontrolovaném pásmu. Pro ten účel je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyhradit zvláštní prostory.

Zaměstnavatel je podle zákona o BOZP povinen zajistit, aby prostory pro odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, a aby v nich byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění.

Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště.

Místnost pro odpočinek musí být:

• dostatečně velká,

• větraná,

• osvětlena denním světlem podle…