dnes je 27.7.2024

Input:

Přestávky v práci a čas na přirozené potřeby

20.7.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.3.10
Přestávky v práci a čas na přirozené potřeby

JUDr. Anna Janáková

Související právní předpisy:

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 5, § 7 odst. 5.

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zejména ust. § 78 odst. 1 písm. b), § 88. § 89 odst. 2, § 236, § 242, § 274 odst. 1, ust. § 300.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, zejména ust. § 2 písm. b) bod 1.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zejména ust. § 55 odst. 3,

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ust. § 6.

Účel a oblasti úpravy

V zájmu ochrany zdraví zaměstnanců, zákoník práce reguluje rozsah pracovní doby, aby zaměstnanci nebyli příliš přetěžováni prací. Zákony neponechávají bez povšimnutí ani otázky času:

  • který zaměstnanci potřebují na své přirozené potřeby (zejména hygienické),

  • na jídlo a oddech v průběhu práce,

  • ve kterém mohou konat nepřetržitě práce jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus a také

  • který matky mohou potřebovat pro kojení svých dětí,

a také podmínek pro stravování, jídlo, hygienické potřeby, prostor pro odpočinek.

Čas na přirozené potřeby zaměstnance

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aby při určení množství požadované práce a při stanovení pracovního tempa vzal v úvahu řadu aspektů. Požaduje, aby vzal v úvahu nejen fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance a předpisy k zajištění BOZP, ale též čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.

Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit normou spotřeby práce – výkonovou normou. Normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, pokud nejsou sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele). Je na zaměstnavateli, pokud bude výkon práce normovat, jestli použije:

  1. normy času: stanoví množství času, které se spotřebuje pro vykonání pracovního úkolu nebo jednotky produkce,
  2. normy množství: stanoví množství jednotek zpracovaných za jednotku času.

Při jejich stanovení by se měl poradit se svým smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb (ust. § 2 písm. b) bod 1. vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, pokud se rozhodne určit výkonové normy, aby byly stanoveny před zahájením práce.

Vybavení pracoviště s pracovní polohou vstoje

Přirozenou potřebou pracovníka je také, pokud trvale pracuje vestoje, aby občas nohám "ulevil" posazením se. Na takový případ pamatuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanoví, že pokud se na pracovišti vyskytuje pracovní místo:

  • u něhož je základní pracovní poloha trvale vstoje a

  • nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení,

je zaměstnavatel povinen, pokud to umožňuje technologie a prostorové podmínky, vybavit takové pracoviště pro krátkodobý odpočinek vsedě.

Přestávky na jídlo a oddech

Čas na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen brát v úvahu (jak je shora uvedeno) při určení množství požadované práce a při stanovení pracovního tempa.

Zákoník práce přesto ještě zvlášť reguluje krátkodobý odpočinek v průběhu směny, který je vyhrazen na jídlo a oddech zaměstnanců. Tento odpočinek je svým charakterem druhem opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, které jim zajišťuje resp. garantuje nárok na to, aby si v průběhu směny mohli zajistit své fyziologické a hygienické potřeby, aby se mohli občerstvit jídlem a pitím, aby se mohli osvěžit pohybem, protažením, změnou pozice, pohybem apod.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech maximálně po níže uvedené době nepřetržité práce:

Zaměstnanec  Maximální doba nepřetržité práce, po které musí být přestávka poskytnuta  Doba trvání přestávky  
Dospělý  po 6 hodinách  30 minut  
Mladistvý  po 4,5 hodinách  30 minut  

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci však musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech.

Pokud je přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut; přestávka v práci se neposkytuje na začátku a konci pracovní doby.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby a nejsou placené (přestávka není pracovní dobou).

Jídlo a pití v práci

Zákoník práce zaměstnavateli ukládá nejen povinnost poskytnout pracovní přestávku na jídlo a oddech, ale také povinnost:

  • umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu,

  • zajišťovat pro pracující v noci možnost občerstvení,

  • zajistit omezení konzumace jídel, pití a kouření na pracovišti, pokud se jedná např. o práci v kontrolovaném pásmu. Pro ten účel je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyhradit zvláštní prostory.

Místnost pro odpočinek a konzumaci jídla

Zaměstnavatel je podle zákona o BOZP povinen zajistit, aby prostory pro odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, a aby v nich byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění.

Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště.

Místnost pro odpočinek musí být:

  • dostatečně velká,

  • větraná,

  • osvětlena denním světlem podle

Nahrávám...
Nahrávám...