Prostředky malé mechanizace ve stavebnictví

9.2.5

Prostředky malé mechanizace ve stavebnictví

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Stavební a udržovací práce nelze provádět bez mechanizace a podíl používání stavebních strojů, včetně tzv. malé mechanizace, se stále zvyšuje. Jednotlivé práce na stavbách a jiných pracovištích spočívají většinou v používání různých strojů, obvykle vzájemně koordinovaných. Zatímco řemeslné manuální práce jsou spojeny s větším fyzickým zatížením, mechanizované pracovní postupy vyžadují více psychických schopností, větší koncentraci obsluhy strojů a vyšší nároky na kvalifikaci, zejména na odborné technické znalosti a znalosti bezpečnostních a technických předpisů.

K usnadnění provádění stavebních a souvisejících prací je používáno značné množství nejrůznějších typů stavebních strojů, prostředků malé mechanizace a mechanizovaného nářadí. Tato zařízení mohou být s pneumatickým, hydraulickým, elektrickým pohonem a se spalovacím motorem.

Pro rozdělení stavebních strojů a prostředků malé mechanizace neplatí jednotná kritéria. Za "stavební stroj“ je možno považovat stacionární nebo pojízdný stroj nebo zařízení, které zpravidla vykonává mechanický pohyb na přeměnu energie, stavu, vlastností a polohy materiálu, umožňující provádět mechanizované procesy ve stavební výrobě a při provádění stavebních, udržovacích a souvisejících prací.

Ne všechny stroje a prostředky, které se používají při provádění stavebních pracích, lze však zařadit pod pojem "stavební stroje“, protože mají využití v průmyslu a při jiných činnostech, než stavební stroje jako např. dopravníky, jeřáby a jiná zdvihací zařízení, manipulační zařízení, pily, stroje a zařízení na úpravu povrchů, kompresory, a dále různé prostředky malé mechanizace.

• používání stroje

  činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu.

• obsluha stroje

  zaměstnanec, který stroj používá a je k této činnosti oprávněn.

• průvodní dokumentace

  soubor dokumentů obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, údržbu, výchozí a periodické kontroly a revize pracovního zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu části pracovního zařízení,

• provozní dokumentace

  soubor dokumentů obsahující průvodní dokumentaci, záznamy o provedených kontrolách, revizích, opravách a úpravách pracovního zařízení a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečného používání technického zařízení,

• normová hodnota

  konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě,

• nebezpečný prostor

  jakýkoliv prostor uvnitř nebo kolem pracovního zařízení, ve kterém je ohrožený zaměstnanec nebo jiná osoba vystavena riziku z hlediska jeho zdraví nebo bezpečnosti,

• místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP)

  předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Rizika vznikající při pracovních činnostech stavebních strojů jsou různá a jsou závislá zejména na druhu stroje, jeho provedení, funkci, účelu, použití, včetně různých přídavných zařízení. Rizikovost provozu strojů je zvyšována jednak možností ohrožení jiných osob v případě nutné součinnosti s prováděním jiných prací (návaznost ručních i strojních prací současně apod.), při práci a dopravě stroje na veřejných prostranstvích za nepřerušeného provozu. Složitost a náročnost zajištění bezpečného provozu některých strojů spočívá i v tom, že struktura strojů i podmínek jejich nasazení se neustále mění a je umožňována jejich vysokou mobilností a proměnlivými, terénními, prostorovými, klimatickými a mnoha dalšími změnami pracovišť, novými pracovními podmínkami a situacemi.

Nebezpečí při provozu stavebních strojů a prostředků malé mechanizace jsou rozmanitá, jde zejména o:

• pád, převrácení stroje po ztrátě jeho stability,

• přimáčknutí konstrukcí stroje nebo pracovním zařízením, jeho nežádoucímu pohybu, náhlému rozjetí,

• zasažení, rozdrcení, přimáčknutí osoby výložníkem stroje,

• nežádoucí předčasné spuštění chodu stroje při čistění, údržbě, opravách a seřizování strojů s přitlačením a zachycením osoby,

• uklouznutí, pád a podvrtnutí nohou při nastupování a sestupování z kabiny za zhoršených klimatických podmínek (déšť, bláto, mlha) a na svahu,

• zasažení obsluhy popř. i jiné osoby nacházející se v blízkosti pracoviště stroje, uvolněným nástrojem, odletujícím materiálem (kameny, zeminou) a připravovanými a dopravovanými hmotami (betonová směs, malta),

• zachycení končetiny a vtažení za volnou část oděvu pohybující se částí při čistění stroje za chodu nebo při doběhových otáčkách,

• říznutí a pořezání o ostré hrany při ručním čistění a odstraňování materiálu,

• popálení rukou při práci v blízkosti horkých a rozpálených částí motoru, chladiče, výfuku apod.,

• zhmoždění, useknutí lopatkami oběžného kola, ventilátorem motoru, řemenicí,

• zachycení a vtažení končetiny (ruky, paže, nohy) případně části oděvu řetězem, řetězovým kolem, pohonem řetězu, ozubeným soukolím, řemenovým pohonem apod.,

• zasažení osoby výronem vysokotlaké kapaliny,

• ekologické škody v případě úniku provozních kapalin (hydraulických olejů, pohonných hmot olejů apod.),

• udeření, píchnutí o konstrukční částí stroje při přitahování matic a při údržbě a opravách. Popis nebezpečí je dále uváděn u jednotlivých vybraných druhů strojů a prostředků malé mechanizace.

Při pracovních činnostech je možno používat jen stroje, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a požadavkům bezpečnosti práce. Stroje lze používat pouze k účelům a způsobem, pro které jsou technicky způsobilé v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem. Ke stroji musí mít zaměstnavatel k dispozici návod k používání. Zaměstnavatel musí v rámci prevence rizik přijmout nezbytná opatření, aby zaměstnanci měli k dispozici odpovídající informace nezbytné pro bezpečné užívání strojů a jejich bezpečné provádění montáže, oprav a údržby. Ve stanovených případech musí být tyto informace k dispozici na pracovišti v písemné podobě a předepsané formě nebo i písemně vypracované pokyny pro užívání a provoz strojů formou místních provozních bezpečnostních předpisů v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 nařízení vlády 378/2001 Sb.

Stroje musí být stabilní, aby snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a aby nikoho neohrozily uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod., ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie.

Při přepravě, opravách a údržbě musí být stroje zajištěny proti nežádoucímu uvedení do chodu, popřípadě proti samovolnému pohybu. Nedá-li se oprava provést na stroji, jehož některá část je pohyblivá i bez hnací energie, musí být taková část bezpečně zajištěna.

Pojízdné nebo přenosné stroje smějí být přemísťovány jen tehdy, jestliže je jejich pracovní zařízení v klidu, nestanoví-li návod k používání jinak.

Stroje musí být přepravovány, instalovány, umístěny a používány tak, aby byla minimalizována rizika pro obsluhu a pro ostatní osoby pohybující se (nacházejících se) v nebezpečném prostoru stroje.

Pracovat na svažitém terénu mohou jen mobilní stroje, které mají odpovídající svahovou dostupnost. Před zahájením jejich práce musí být stanoven technologický postup zajišťující bezpečnost práce se zřetelem na sklon terénu.

Připojování a odpojování přípojných strojů se provádí podle návodu výrobce nebo podle pracovního postupu nebo místního provozního bezpečnostního předpisu (viz. nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a nař. vlády č. 378/2001 Sb.). Není-li v návodu k používání stanoveno jinak, nesmí být při připojování a odpojování přípojných strojů v nich nebo na nich žádné osoby. Osoba navádějící řidiče nesmí vstoupit mezi připojované stroje (vozidla), jestliže závěs tažného vozidla je vzdálen od oka přívěsu více než cca 0,25 m. Řidič smí dokončit couvání na doraz závěsného zařízení pouze na smluvené znamení (viz nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.). Po spojení strojů je řidič povinen zkontrolovat spojení a zajištění závěsného zařízení. Před odpojením strojů je řidič povinen stroje zabrzdit a zajistit proti samovolnému pohybu.

Provozní dokumentace stroje obsahuje:

• návod k používání (k obsluze) případně i místní provozní bezpečnostní předpis,

• doklady prokazující způsobilost zařízení k provozu – technická osvědčení, pasport, záznamy o výchozích revizích, montážních zkouškách, další doklady průvodní dokumentace,

• doklady o provedených opravách, úpravách, záznamy o údržbě a provozu (jsou-li vedeny), záznamy o prováděných periodických revizích, inspekcích, kontrolách, posouzení a doklady o kontrolách.

Zaměstnavatel má určit, kdo vede provozní dokumentaci strojů a zajišťuje jejich řádný technický stav a pravidelnou údržbu, kontroly a revize.

U starších strojů, k nimž není k dispozici návod k používání, nebo pokud návod neobsahuje potřebné náležitosti, se zajistí vypracování místního provozního předpisu (MPBP), který má zahrnovat povinnosti obsluhy zařízení před uvedením do provozu, povinnosti obsluhy při provozu a odstavení zařízení, pokyny pro obsluhu, pokyny pro provádění údržby, seřizování a oprav. Při vypracování MPBP zařízení je třeba vycházet z vyhodnocení rizik provozu strojů při respektování normových hodnot, funkce stroje, vlastností zpracovávaných materiálů a další okolnosti ovlivňující bezpečnost provozu. V případě, že u stroje nelze použitím technických opatření zcela odstranit ohrožení obsluhy (případně dalších osob), je třeba stanovit jiná účinná opatření chránící obsluhu před nebezpečím vyskytujícím se ve vnějším případně vnitřním nebezpečném prostoru stroje, např. organizační opatření – používání OOPP, používání přípravků, používání speciálních prostředků osobní a kolektivní ochrany, stanovení ochranných pásem, stanovení požadavků na obsluhu, opatření zařízení a prostoru výstražnými značkami, symboly, piktogramy, nápisy apod. – viz nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a ČSN ISO 3864 (01 8010).

V MPBP je třeba uvést též omezující podmínky provozu (např. použití vhodných nástrojů pro používané řezné rychlosti, druh zpracovávaného materiálu apod.), zakázané činnosti (např. vyřazování bezpečnostních zařízení, současné opracování více obrobků, než je dovoleno, čištění stroje za chodu, ponechání zařízení bez dozoru v chodu, práce bez použití stanovených přípravků apod.). U zařízení, kde se provádí výměna pracovních náplní, musí pokyny obsahovat informace o lhůtách výměny, postupu výměny nebo doplňování náplní a druhu používaných náplní. U zařízení, kde se provádí mazání, má MPBP obsahovat informace o mazacích místech, intervalech a druhu používaných maziv (mazací plán).

Kontroly strojů

Při provozování strojů musí provozovatel (zaměstnavatel) zabezpečit:

• nejméně jednou za 12 měsíců odbornou kontrola technického stavu stroje včetně bezpečnostních a provozních parametrů,

• periodické kontroly technického stavu podle průvodní dokumentace, a dle výsledků kontroly provést opravy a výměnu poškozených a opotřebovaných částí,

• mimořádné kontroly technického stavu vždy, když nastane změna pracovní činnosti, nastává spuštění po dlouhodobém vyřazení technického zařízení z provozu, zásahu přírodních živlů, nebo že pracovní zařízení bylo zdrojem pracovního úrazu.

K zajištění bezpečného technického stavu mobilních pracovních strojů se začínají využívat diagnostické systémy, které zvyšují úroveň bezpečnosti strojů a snižují rizika.

Stroje s vlastním pohonem smí řídit a ovládat pouze zaměstnanci, kteří byli poučeni (tzn. teoreticky vyškoleni a prakticky zacvičeni) o bezpečném řízení a ovládání tohoto zařízení a seznámeni s riziky. Poučení se týká i používaných přídavných vyměnitelných zařízení a provádí se s ohledem na charakter pracoviště, na kterém bude pracovní zařízení používáno.

Vybrané povinnosti zaměstnanců pověřených obsluhou stroje a prostředku malé mechanizace:

• obsluhovat stroj jen pokud jsou k tomu pověření zaměstnavatelem, prokazatelně seznámeni s návodem k používání a v přiměřeném rozsahu zacvičeni k obsluze stroje,

• nesmí obsluhovat stroj, pro jehož obsluhu nemají příslušné oprávnění vyžadované platnými předpisy k obsluze (například strojnický průkaz, průkaz svářeče, řidičský průkaz, vazačský průkaz apod.) a pro které nebyla ověřena jejich zdravotní způsobilost,

• musí dodržovat stanovený bezpečný přístup k stroji a dostatečný manipulační prostor, se zřetelem na technologii práce, umožňující bezpečné používání stroje,

• údržbu, čištění, seřizování a podobné úkony na obsluhovaném stroji provádět jen na vypnutém a zajištěném stroji v souladu s návodem výrobce,

• nesmí odstraňovat a odpojovat ochranná zařízení a prvky zajišťující ochranu zaměstnance před pohybujícími se částmi, padajícími předměty nebo jiným ohrožením,

• nesmí provádět opravy, pro které nemají předepsanou odbornou kvalifikaci (např. el. zařízení stroje), nebo pokud nejsou prováděním oprav stroje pověřeni,

• stroj smějí spouštět a ovládat jen pomocí ovladačů k tomu určených,

• musí používat předepsané OOPP na ochranu před působením rizikových faktorů vytvářených obsluhovaným strojem (zejména jde o hluk, vibrace, prach apod.),

• při používání strojů musí dodržovat veškeré pokyny dané návodem k používání, případně pokyny vyplývajícími z další provozní dokumentace a z předpisů upravujících zásady zajištění bezpečného provozu stroje,

• při zjištění závady na stroji, které mohou ohrozit bezpečnost práce a provozu je obsluha povinna stroj vypnout a o závadě bez zbytečného prodlení informovat svého nadřízeného, který zajistí opravu,

• musí dodržovat další zásady bezpečnosti práce a povinnosti uvedené v právních předpisech, ostatních předpisech a v příslušných místních provozních bezpečnostních předpisech zaměstnavatele a řídit se pokyny nadřízeného.

Dále jsou pro ilustraci popsány vybrané typy strojů a zařízení

V poslední době se uplatňuje modulové řešení konstrukce strojů pro manipulaci s břemeny. Za modul se považuje základní stavební skupina konstrukce stroje, která zajišťuje požadovanou funkci stroje (pohon, rám – nosná konstrukce, nástroj – technologická funkce). Moduly se považují za autonomní, funkčně nezávislé, ale přitom kompatibilní části systému. V systému jsou jednoduše zaměnitelné a jejich spojení s ostatními částmi systému je zajišťováno prostřednictvím standardních spojovacích prvků. Jednotlivé moduly musí vyhovovat svými technickými parametry a finální sestavy vytvořené kombinací disponibilních modulů musí splňovat požadavky na stabilitu stroje jako celku i další požadavky na provozní bezpečnost stroje. Univerzálnost strojů v určitých výkonových třídách a princip vnitřní a vnější modulárnosti konstrukce strojů umožňuje jejich nejrozmanitější použití. Vnitřní modulárnost zohledňuje zabudování požadovaných hlavních agregátů. Vnější modulárnost zohledňuje přizpůsobivost stroje na změnu technologie práce.

Nová koncepce strojů je označovaná jako teleskopické manipulátory. Tyto stroje možno charakterizovat jako univerzální mobilní pracovní stroje určené na manipulaci s různými druhy materiálů při využívání širokého sortimentu přídavných pracovních zařízení.

Manipulátory jsou konstruované převážně jako terénní stroje umožňující práci na nerovných a nezpevněných podložích.

Za hlavní stavební komponenty těchto strojů (makromoduly) se považují rám, motor, pohon pojezdu, nápravy, pracovní hydraulika, stabilizační podpěry, kabina, protizávaží a výložník. Modulární struktura – konfigurace jednotlivých funkčních a technologických možností teleskopického manipulátora.

Provozovatel stroje (manipulátoru) musí disponovat vhodnými nosiči pracovních zařízení i sadami přídavných zařízení umožňující provádění různých technologií.

Při využívání a sestavovaní flexibilní konstrukce stroje (manipulátora) je nutno respektovat tyto podmínky:

• správná volba základních stavebních modulů sestávajících se z různých velikostí (tříd) a typů,

• jednotlivé moduly musí odpovídat technickým parametrům, musí být navzájem smontovatelné a musí splňovat podmínky mezních stavů konstrukce (např. pevnost, tuhost, únavová životnost), ale též požadavkům na spolehlivost, kvalitu, životní prostředí a bezpečnost,

• finální sestava vytvořená kombinací disponibilních modulů musí vyhovovat požadavkům na stabilitu stroje a splňovat další kritéria provozní bezpečnosti,

• správná montáž a upínání pracovního nástroje (aretace), správná obsluha manipulátoru, stabilní a bezpečné uložení, upevnění, sevření břemen (těžiště břemene má být v podélné ose stroje, dodržování nosnosti), při jízdě musí řidič brát v úvahu setrvačné síly při brždění a odstředivou sílu v zatáčkách, dodržovat podmínky jízdy do svahu/ze svahu, otáčení a pojíždění se zvednutým výložníkem, vyloučení přítomnosti osob pod břemenem a v jeho blízkosti atd.,

• dodržování předpisů, pokynů a omezení při přesunu stroje po vlastní ose po veřejných komunikacích.

Výměna nebo nastavení pracovních nástrojů se provádí podle pokynů a postupu uvedených v návodu k používání s ohledem na druh pracovní činnosti (např. na hmotnost, třídu zeminy a druh materiálu). Pracovní nástroje nebo jejich části, které mohou při montáži, demontáži a seřizování způsobit úraz, se musí bezpečně zajistit proti samovolnému pohybu a ztrátě stability.

Tento druh zdvihadel nemá doposud jednotné názvosloví, v návodech k používání je užíváno různých termínů jako např:

• materiálový dopravník,

• střešní výtah,

• střešní vozík

• stavební žebříkový výtah,

• stavební střešní zdvihadlo apod.

Tato zdvihadla se používají pro svislou nebo šikmou dopravu materiálu (zejména střešní krytiny) vyměnitelnou plošinou (dopravním vozíkem) na stavbách, zejména na rovné (ploché) a šikmé střechy, případně i oknem do objektu.

Tento typ zdvihadel se dá rychle a jednoduše smontovat. Optimální použití je pro dokončovací práce, zejména pro pokrývačské a klempířské práce. Dopravní vozík se vybavuje záchytným zařízením, které po uvolnění tahu v laně, nebo jeho přetržení zabrání pádu vozíku. Krajní polohy vozíku se zajišťují ochrannými zařízeními k vyloučení nebezpečné polohy vozíku. K tomuto účelu se horní poloha vozíku jistí koncovým vypínačem, spodní poloha se jistí např. spínačem napnutí lana, který při dosednutí vozíku na dorazy a uvolnění lana vypne pohonnou jednotku.

Pro příslušný druh materiálu je nutno použít vhodného typu dopravního vozíku (nástavba na tašky, nástavba na vědra, vyklápěcí kontejner, výklopná násypka na sypký materiál, plošina na desky apod.).

Nebezpečí:

• pád osoby z výšky,

• zřícení/pád vodící konstrukce dopravníku,

• pád dopravního vozíku,

• kontakt končetiny s pohybujícím se dopravním vozíkem (v prostoru tlačných a svěrných míst),

• pád materiálu dopravovaného ve vozíku,

• poškození zařízení (elektromotoru),

• kontakt a zachycení končetiny pohyblivými částmi,

• zasažení el. proudem.

Obsluha musí mít výhled na dráhu vozíku, není-li dopravník vybaven zdvojeným ovládáním, musí se obsluha přesvědčit, že pohybem vozíku nedojde k ohrožení osob.

K zabránění pádu pracovníka ze střechy při odebírání materiálu z dopravního vozíku je nutno buď zřídit kolektivní zajištění, nebo je nutno ochranu proti pádu pracovníka řešit osobním zajištěním.

Výtah není dovoleno přetěžovat ani používat k dopravě osob. Náklad je nutno na vozík rovnoměrně rozložit, popř. i zajistit proti pádu z otevřeného dopravního vozíku.

Povinnosti obsluhy:

• sledovat břemeno po celé dráze zdvihu a nepřipustit její zachycení,

• dbát na správné a rovnoměrné rozložení a zajištění nákladu,

• nepřipustit přetěžování výtahu,

• při pohybu dopravního vozíku vyloučit přítomnost osob pod plošinou (zejména po dobu pojezdu dopravního vozíku),

• kontrolovat řádné upevnění žebříku,

• sledovat správné navíjení lana,

• neponechávat zatíženou plošinu bez dozoru,

• při opuštění pracoviště vypnout provozní vypínač a odpojit zařízení vytažením vidlice ze zásuvky,

• odejmout a zajistit ovladač tak, aby se zdvihadlem nemohla manipulovat nepovolaná osoba.

Zakázané manipulace:

• zvedat břemena o hmotnosti větší než je jmenovitá nosnost (zpravidla 100 až 200 kg dle typu výtahu),

• zvedat břemena o neznámé hmotnosti a břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení a mohou při zvedání zachytit nebo se zaklesnout za případnou překážku,

• používat neodzkoušené, poškozené, nekompletní nebo nesprávně smontované zdvihadlo,

• zdržovat se pod plošinou (zejména po dobu pojezdu dopravního vozíku),

• vystupovat po žebříkových dílcích,

• krátkodobě zapínat a vypínat zdvih břemene,

• dopravní vozík používat k dopravě osob,

• obsluhovat zdvihadlo neoprávněnou osobou,

• vyřazovat z funkce bezpečnostní zařízení,

• pokračovat v provozu zdvihadla při zvýšené rychlosti větru (zpravidla nad 14 až 20 m/s) a při bouřce,

• provádět neodborné zásahy do zařízení,

• ponechávat klec po skončení provozu zatíženou.

Použití a základní údaje

Dopravníkem a čerpadlem betonové směsi a malty se rozumí stroj na dopravu a nahazování betonu nebo malty s míchacím zařízením nebo bez něj, který dopravuje materiál na místo určení potrubím, rozváděcím zařízením nebo rozváděcím výložníkem, doprava materiálu se uskutečňuje u betonové směsi mechanicky pístovým nebo rotačním čerpadlem a u malty mechanicky pístovým, vřetenovým, hadicovým a rotačním čerpadlem nebo pneumaticky kompresorem, který je popřípadě vybaven vzdušníkem, tyto stroje mohou být namontovány na nákladních vozidlech, přívěsech nebo speciálních vozidlech. Čerpadla jsou dodávána s dieselovým motorem i s elektromotorem.

Všeobecné požadavky bezpečnosti práce

Čerpadly může být přepravována jen látka vhodné konzistence a předepsaného složení podle pokynů výrobce v návodu k používání (viz ČSN EN 12001/27 8501/ Stroje pro přepravu, rozstřikování a ukládání betonové směsi a malty – Bezpečnostní požadavky). Provedení potrubí, hadic, velikost a počet oblouků, zajištění (podepření, podložení, kotvení, umístění brzdících kolen, stabilizačních bloků) potrubí a hadic, směrové a spádové poměry musí odpovídat pokynům výrobce dle návodu k používání, zejména musí být bezpečně provedeny, zakotveny a správně napojeny. Potrubí, hadice, dopravníky, skluzné a vibrační žlaby a jiná zařízení a prvky pro dopravu směsí se vedou a zajišťují tak, aby nezpůsobily přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, stěn výkopu, konstrukčních částí stavby apod. Potrubí a hadice musí být těsné, a proto je lze spojovat jen nepoškozenými a očištěnými spojkami, ke spojování hadic se nesmí používat dráty. Víko tlakové nádoby pneumatických čerpadel lze otvírat až po odvzdušnění nádoby odvzdušňovacím ventilem. Pojistné a řídící ventily se seřídí na tlak odpovídající jejich správné funkci, tlak je nutno průběžně kontrolovat. Při ukládání betonové směsi nemá dojít k rozměšování směsi (např. pádem z větší výšky) ani k posunu výztuže. Při ohrožení zraku musí pracovníci používat OOPP k ochraně zraku (brýle).

Konec potrubí na čerpání malty se musí spolehlivě zajistit, aby jeho neočekávaný pohyb vlivem dynamických účinků nezpůsobil zranění pracovníků.

Při ukládání směsi musí mít pracovník stabilní postavení.

Při strojním čerpání malty se zajišťuje účinné dorozumívání mezi pracovníkem v místě nanášení (ukládání) malty a obsluhou čerpadla. Nastavení vzduchové trubky na omítací pistoli se provádí podle druhu dopravované malty. Omítací pistole se nastavuje podle návodu k používání. Strojní zařízení pro povrchové úpravy není dovoleno čistit a rozebírat pod tlakem. Pro přísun směsí čerpaných stabilními čerpadly se zajistí bezpečný příjezd vylučující složité a opakované couvání vozidel. Stacionární čerpadla a omítačky se ustaví tak, aby byly stabilní a mají být umístěny na vhodném místě, dostatečně prostorném. Čerpací potrubí na přepravu a ukládání směsí se smontuje, zakotví a napojí na nástavec čerpadla tak, aby bylo bezpečné, spolehlivé a těsné.

Musí být zajištěn vhodný způsob dorozumívání mezi pracovníkem obsluhujícím čerpadlo a pracovníkem při ukládání dopravené směsi na místě zpracování.

Při provozu čerpadel není dovoleno:

• přehýbat hadice,

• manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí, nejsou-li pro to konstruovány,

• vstupovat na konstrukci stroje a do nebezpečného prostoru u koncovky hadice.

Pravidelně jednou za 12 měsíců se musí provést odborná kontrola technického stavu stroje včetně bezpečnostních a provozních parametrů a dle výsledků kontroly provést opravy a výměnu poškozených a opotřebovaných částí. Revize el. zařízení se provádí dle ČSN 33 1500.

Použití

Čerpadlo je určeno na přepravu podkladového betonu a mazanin, zavlhlé a plnoplastické konzistence do zrnitosti 30 mm. Čerpadlem lze dopravovat i betonové směsi velmi tuhé konzistence, nelze jej však použít na dopravu řídkých a mastných betonových směsí. Směs se pomocí stlačeného vzduchu hadicemi o vnitřním průměru 100 mm přepravují na místo určení.

Stroj je upevněný na jednoosém podvozku s pneumatikami. Užitečný objem míchacího bubnu je 500 l. Přepravované množství směsi je 10 m³/hod., vertikální vzdálenost do 40 m, horizontální vzdálenost do 100 m. Stroj nemá vlastní kompresor, je vyžadován kompresor na stlačený vzduch o tlaku 10 bar.

Nebezpečí

• výron, vystříknutí, únik směsi, zasažení osoby,

• kontakt ruky s rotující míchací hřídelí (navinutí),

• zachycení, vtažení, sevření s klínovým řemenem,

• nadzvednutí uzavíracího víka míchacího bubnu a vystříknutí směsi z bubnu,

• porušení celistvosti stěny míchacího bubnu, destrukce stěn, ohrožení osob prudkým únikem tlakového vzduchu s kamenivem netěsnostmi apod.,

• působení hlučnosti,

• nežádoucí odpojení přepravovaného stroje od tažného vozidla při přepravě na komunikacích.

Pokyny pro obsluhu

Mixokret se na pracovním místě ustaví do vodorovné polohy a zajistí se oj stroje v kloubu (sklon stroje nesmí překročit podélně 10 °, příčně 20 °). Dopravní hadice se připojí na výpustný otvor nádoby a konec hadice se připojit na kozlík. Pak se zapojí stroje na zdroj tlaku vzduchu a provede se zapojení na el. síť a uzemnění.

Před uvedením stroje do provozu je obsluha povinna přezkoušet správnou funkci všech částí Mixokretu (směr otáčení mísicích lopatek, funkci pojistných ventilů a kohoutu tlakového potrubí, těsnost hadicových spojil a uložení hadic (minimální hadicové oblouky R = 1500 mm) a překontroluje se stav oleje v převodovce.

Takovou nádobu je nutno odvzdušnit otevřením odvzdušňovacího kulového ventilu na víku nádoby, pak otevřít víko a nasadit trychtýř. Elektromotor se zapne přepínačem a pak se zapne kompresor. Nádoba se naplní betonovou směsí, odklopí se trychtýř, uzavře se víko a odvzdušňovací ventil. Potom se otevře kohout do tlakové nádoby. Není-li směs vytlačována do výtlačného potrubí nebo při dopravě tekutých směsí je nutno na krátkou dobu otevřít vzduchový kohout do výtlačného potrubí (dolní).

Po poklesu tlaku se může cyklus opakovat. Je-li nutné dopravu směsi přerušit, je třeba pomalu otevírat odvzdušňovací ventil, aby přetlak v tlakové nádobě klesl na nulu. Stejně je nutno postupovat v případě odstavení přívodu stlačeného vzduchu, poruchy stroje nebo ucpání.

Průběh vyprazdňování směsi z tlakové nádoby obsluha sleduje na tlakoměru. Při poklesu tlaku v nádobě o 70 % je nutno zastavit dopravu a pomalu otevřít odvzdušňovací ventil. Objem nádoby je volen tak, aby zaručoval mísicí poměr 1:4 zbytku směsi s novou směsí.

Tlakovou nádobu není dovoleno přeplňovat. Při přepravě směsi do výšky se doporučuje plnit nádobu do 2/3. Před začátkem provozu stroje se doporučuje volit složení první dávky směsi takové, aby promazala vnitřní stěny hadic, při vyšších venkovních teplotách propláchnout hadice vodou.

Při delším vedení dopravních hadic je třeba nejprve otevřít spodní vzduchový kohout na polovinu a potom horní, tlak regulovat podle délky a výšky vedení. Menší dodávkou vzduchu dolním kohoutem dostáváme vyšší tlak v nádobě a opačně. S kohouty je nutno manipulovat pomalu, jinak muže dojít k zablokování směsi. Neproudí-li spodní vzduch do dopravní hadice, je nutno vyčistit přívod ve spojce.

Bezpečnost práce

Před uvedením stroje do provozu je obsluha povinna se přesvědčit, zda Mixokret není znečištěn zbytky ztuhlé směsi, zda je stroj promazán podle mazacího plánu a zkontrolovat stav oleje v převodovce.

Za chodu Mixokretu je zakázáno nepovolaným osobám zdržovat se v jeho bezprostřední blízkosti. Za chodu stroje je přísně zakázáno provádět jakékoli opravy, čištění nebo mazání či jiné zásahy do stroje, sahání do tlakové nádoby, odstraňování krytů a otevírání spojů hadic nebo vystupování na konstrukci stroje. V případě nebezpečí ihned vypnout hlavní vypínač. Vzhledem ke zvýšené hlučnosti musí obsluha stroje používat při práci chrániče sluchu (mušlové chrániče).

Při opravách, čištění, mazání nebo jiných zásazích do stroje musí být hlavní vypínač vypnutý a přívod el. proudu do Mixokretu odpojený. Na stroj se musí zavěsit tabulka "NEZAPÍNAT! NA STROJI SE PRACUJE“. Opravy může provádět jen oprávněná osoba.

Víko tlakové nádoby zásadně otevírat až po odvzdušnění nádoby odvzdušňovacím ventilem. Správnou funkci pojistného ventilu na víku nádoby průběžně kontrolovat za chodu stroje nadzvednutím.

Uživatel Mixokretu je povinen řídit provoz stroje podle ČSN 69 0012 – Provoz stabilních tlakových nádob.

Údržba

Po ukončení provozu je nutno denně nádobu řádně vyčistit a vypláchnout vodou čisticím otvorem, hadice rovněž propláchnout. Mazáním ložisek mísicího hřídele se mazacím tukem utěsní těsnicí manžety (viz mazací plán). V čistotě je nutno udržovat i pojistný ventil a přívod vzduchu k tlakoměru. Při čištění je nutno protlačit vodou z nádoby hadicí kulovou houbu o průměru 120 mm.

Při ukončení provozu je dále nutno zkontrolovat vzdálenost spodní hrany lopatek od pláště nádoby, není-li větší než 30 mm, jinak lopatky správně nastavit. Dále dotáhnout uvolněné šrouby lopatek a kontrolovat těsnost víka a všechny díly, podléhající nadměrnému opotřebení, které se v případě potřeby musí vyměnit. Po 1000 provozních hodinách je nutno vyžádat u servisní služby provedení revize stroje a zkoušku tlakové nádoby.

V rámci údržby stroje je nutno kontrolovat hladinu oleje v převodovce kontrolním otvorem a doplňovat. Při výměně mazacího tuku v ložiskách je nutno ložisko demontovat, umýt v technickém benzinu a po uschnutí lehce potřít mazacím tukem. Ložiskové schránky plnit tukem jen do 1/3 (nepřeplňovat).

Použití

Po naplnění míchacího bubnu směsí se uzavře víko bubnu. V první fázi se směs promíchá míchací hřídelí. V druhé fázi se přivede tlakový vzduch. Po otevření kohoutu je směs tlačena z nádoby. Zátka, která je nyní v nádobě, je spodním vzduchem tlačená dopravní hadicí. Směs vypadává na konci hadice z výpustného hrnce na pracovní plochu. Čerpadla Estrich Boy nejsou určena pro kamenivo s velikostí zrn nad 16 mm.

Nebezpečí

• výron, vystříknutí, únik směsi, zasažení osoby (např. při nechtěném nadzvednutím víka míchacího bubnu),

• kontakt ruky s rotující míchací hřídelí (navinutí),

• zachycení, vtažení, sevření klínovým řemenem,

• porušení celistvosti stěny míchacího bubnu, destrukce stěn, ohrožení osob prudkým únikem tlakového vzduchu s kamenivem netěsnostmi apod.,

• působení hlučnosti,

• nežádoucí odpojení přepravovaného stroje od tažného vozidla při přepravě na komunikacích.

Bezpečnost práce

Spuštění stroje, plnění míchacího bubnu a ukončení provozu se provádí dle návodu k používání.

Obsluha stroje musí při spouštění stroje zajistit, aby nikdo nebyl strojem a jeho částmi ohrožen. Obsluha musí jednou za směnu vizuálně zkontrolovat stroj a funkčnost ochranných zařízení.

Stroj se musí udržovat v řádném technickém stavu. Ochranná zařízení se musí udržovat ve funkčním stavu. Všechny výstražné nápisy a symboly se musí udržovat v čitelném stavu.

Míchací buben je uzavřen ochrannou mřížkou. Tato mřížka nesmí být za provozu stroje odsunována a odstraňována – nebezpečí kontaktu ruky s rotující míchací hřídelí. Všechny klínové řemeny jsou chráněny ochrannými kryty. Tyto kryty nesmí být svévolně odstraňovány.

Po očištění okraje bubnu se řádně uzavře víko, uzávěr přetáhne přes kulisu a zatlačí na doraz dolů Standardní uzavírací víko míchacího bubnu je blokováno uzavírací přírubou. Při provozu je nutno dbát, aby příruba nebyla znečištěná a pokryta škraloupem. Zbytky nečistot brání správnému uzavření víka a tlak v míchacím bubnu pak může víko nadzvednout.

Kromě správného tlaku je pro spolehlivou dopravu směsi důležitá i správná poloha dopravních hadic. Proto je nutno dopravní hadici hned za strojem nadzvednout. U dlouhých rovných nestoupajících dopravních úseků se nadzvedne dopravní hadice každých 15 až 20 m.

Hadice a spojky podléhají přirozenému opotřebení otěrem a stárnutím. Provozovatel musí zajistit, aby nejméně každé tři měsíce byl jejich stav zkontrolován pověřenou osobou. V případě potřeby se musí dopravní hadice a spojky včas vyměnit. Kontroly se mají zaznamenávat do kontrolního listu.

Všechny závady, které by mohly ohrozit bezpečnost osob nebo provozu, musí být odstraněny. Stroj, na kterém se vyskytují závady, které mohou ohrozit bezpečnost osob nebo provozu (např. nefunkční ochranná zařízení), nesmí být používány.

Obsluhovatel stroje musí používat OOPP a to chrániče sluchu (mušlové chrániče apod. pro hluk od 85 dB), ochranné brýle, ochrannou přilbu a pracovní obuv, popř. další OOPP dle druhu použitých přísad, pojidel (viz bezpečnostní list příslušného chemického přípravku).

Za chodu dopravníku je nepovolaným osobám zakázáno zdržovat se v jeho bezprostřední blízkosti a dále je přísně zakázáno provádět jakékoli opravy, čištění nebo mazání, sahání do tlakové nádoby, odstraňování krytů a otevírání spojů hadic nebo vystupování na konstrukci stroje. Při opravách, čištění nebo mazání či jiných zásazích do stroje musí být hlavní vypínač vypnutý a přívod el. proudu odpojený. Opravy může provádět jen oprávněná osoba. Opravy a údržba elektroinstalace musí být prováděny pouze kvalifikovaným odborným pracovníkem (viz vyhláška č. 50/1978 Sb.).

Stroj se musí denně čistit, k čištění patří omytí stroje zvenčí vodou a kartáčem, (po nadzvednutí ochranné mřížky a jejím odklopení stranou), míchací buben je nutno důkladně omýt (dvakrát), zvláště pečlivě omýt těsnění míchacího ústrojí. Dopravní hadice se pročistí protlačováním hadic kulovou houbou od zbytků směsi, otevře se spojka hadice u míchacího bubnu, do hadice se strčí mokrá houbová koule. Hadice se opět připojí na míchací buben, koule se tlakem vyfoukne hadicí. Postup se opakuje až do úplného vyčištění. Po každém vyčištění se má stroj nastříkat vhodným ochranným sprejem. V čistotě je nutno udržovat pojistný a odvzdušňovací ventil a přívod k tlakoměru, dále hadicové spojky s těsněním. Mazáním ložisek mísicí hřídele se mazacím tukem utěsní těsnicí manžety (viz mazací plán).

Míchací buben je tlakovou nádobou. Správnou funkci pojistného ventilu je nutno průběžně kontrolovat za chodu stroje. Uživatel stroje se musí řídit pokyny výrobce a ČSN 69 0012.

Přeprava dopravníku

Stroj smí přemísťovat dva pracovníci (muži). Při jeřábové manipulaci se musí stroj zavěsit na k tomu určených dvou místech. Hmotnost stroje je uvedena na typovém štítku na kapotě. Závěs samotný na horní části krytu je určen jen pro demontáž krytu stroje.

Před každou přepravou a přemísťováním stroje musí být zkontrolováno tažné zařízení, pneumatiky a brzdy. Kapota musí být zajištěna. Před přepravou musí být míchací buben vyprázdněn a očištěn. Postup při přípravě stroje k přepravě:

• úplně vyprázdnit míchací buben,

• zkontrolovat tlak v pneumatikách a matice kol,

• nastavit výšku spojky,

• odstranit zarážky a uvolnit brzdu,

• připojit přívěs za tažné vozidlo,

• opěrné kolečko vytočit nahoru a zaklapnout jej,

• upevnit pojistné lanko,

• zkontrolovat zajištění kapoty a uzávěry, připevnit držák osvětlení a zkontrolovat.

Použití, zhutňování

Vibrační pěchy (někdy je používán i termín "pěchovadla“) jsou určeny pro zhutňování štěrku, písku na rovných plochách a při hutnění výkopů a to i úzkých a obtížně přístupných…