Škoda vzniklá v souvislosti s mimořádnou událostí

8.6.4

Škoda vzniklá v souvislosti s mimořádnou událostí

JUDr. Anna Janáková

Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která zaměstnavateli byla způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak (§ 251 zákoníku práce). Tato odpovědnost zaměstnance vzniká v důsledku nesplnění povinnosti preventivní (§ 249 zákoníku práce). Povinnost přispět k úhradě škody vzniká pouze tehdy, když přímý škůdce nebyl zjištěn nebo vzhledem k omezené odpovědnosti přímý škůdce neuhradil celou skutečnou škodu.

Zaměstnavatel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem; tato odpovědnost se vztahuje i na účelně vynaložené náklady. Právo na náhradu škody má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel (ust. § 266 zákoníku práce).

Přiměřenost jednání zaměstnance při odvracení škody se posuzuje podle konkrétních podmínek v konkrétním případě, i podle způsobu, který zaměstnanec pro zákrok zvolil. Věcnou škodou je například znečištění či poškození oděvu (zaměstnanec musí…