6.10.2
Typické pracovní úrazy při práci s nářadím
Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
Při práci s pneumatickým kladivem a ruční pneumatickou bruskou utrpěl 19letý brusič těžký pracovní úraz. Na odlitku skříně ložiska nápravy vysekával písek a ruční bruskou vybrušoval nerovnosti mezi žebry odlitku. Přitom se brusný kotouč mezi výstupky odlitku vzpříčil a roztrhl. Protože bruska nebyla vybavena ochranným krytem, zasáhla jedna část kotouče postiženého do čela a způsobila mu zlomeninu čelních kostí spodiny lebeční, obou stropů očnic, kořene nosu, rozdrcení spodiny čelních laloků a další zranění.
(Ruční pneumatické brusky byly bez ochranného krytu – § 34 odst. 1 vyhl.
č. 48/1982 Sb., ve znění p. p. na brusce nebyl použit kotouč v normou stanovených rozměrech mezi příruby a brusný kotouč nebyly vložené pružné podložky. Nebyl vypracován technologický postup broušení skříně nápravy a vedení nástroje.)
Zaměstnanec byl přidělen jako pomocník ke skupině pracovníků, která vrtala do fasády železobetonové budovy otvory pro hmoždinky. K práci skupina používala elektrickou ruční vrtačku připojenou pomocí 4 prodlužovacích přívodů do staveništního rozvaděče vzdáleného asi 65 m. Zásuvka byla chráněna proudovým chráničem. Na nejvzdálenější místo soustava prodlužovacích šňůr nestačila. Postižený si proto vypůjčil od další firmy na stavbě prodlužovací šňůru o délce 18 m, která byla dvoužilová a zásuvka byla připojena jako k pevné instalaci, tj. jedna žíla na kolík a nulovou zdířku. Nebyl to však nulový vodič, ale fáze. Při manipulaci s vrtačkou po připojení do zásuvky utrpěl pracovník úraz elektrickým proudem, a to dotykem s neživou částí, která byla pod napětím. Postižený na následek úrazu po převozu do nemocnice zemřel.
(Zodpovědná byla firma vlastnící vadnou prodlužovací šňůru, která byla provedena v rozporu s českými technickými normami a ČSN 33 1600, čl. 4.3, protože nezajistila revize pohyblivých prodlužovacích přívodů.)
Pracovníci měli za úkol vyrobit a na místě smontovat…