Typické pracovní úrazy při práci ve zdravotnictví

6.20.2

Typické pracovní úrazy při práci ve zdravotnictví

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Zdravotnictví nepatří k odvětvím s nejvyšší pracovní úrazovostí, přesto i u zdravotního personálu dochází při práci k poškození zdraví, někdy až s trvalými následky. Nejčastěji při polohování pacienta, tj. zvedání pacienta, spadlého z lůžka, úpravě lůžka špatně pohyblivého pacienta, úpravě zařízení ke stabilizaci polohy a dalších úkonech. Zvyšuje se počet úrazů, způsobených druhou osobou, přímo napadením lékaře nebo při dopravní nehodě vozidla rychlé záchranné pomoci.

• V noci při výkonu zaměstnání sanitáře zvedal pan V. H. těžkou pacientku, která spadla z lůžka na zem. Pacientka ve snaze mu pomoci se ho chytila kolem krku a strhla ho tak na sebe. Přitom byl V. H. náhle stržen dopředu a pocítil silné bolesti v kříži a prasknutí v zádech. Pro silné bolesti nemohl dále v práci pokračovat, proto ráno vyhledal lékařku závodní preventivní péče, která mu vystavila pracovní neschopnost, protože došlo k poškození vazivového ústrojí páteře. Přestože se postupně podrobil různým léčebným procesům, jeho stav se nezlepšoval a vyústil v přiznání plného invalidního důchodu. Zaměstnavatelem ani zaměstnancem nebylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů, jednalo se o riziko práce.

• Obdobný pracovní úraz utrpěla sanitářka J. R. na oddělení interna, která rovněž při noční směně umísťovala pacienta, spadlého s lůžka na zem. Při jeho přemísťování si způsobila pupeční kýlu, která vedla až k její následné trvalé invaliditě.

• Zdravotní sestra ARO P. Š. prováděla polohování pacienta. Při manipulaci se závažím na pacientově noze spadlo závaží na její pravou ruku a způsobilo jí abrupci článku 4. prstu. Jednalo se o nenadálou poruchu technického zařízení, které bylo průběžně kontrolováno.

• Zdravotní sestra M. S. na interním oddělení při polohování pacienta utrpěla distorzi v zápěstí levé ruky. Zaměstnavatelem ani zaměstnancem nebylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů, jednalo se o riziko práce.

• U ošetřovatelky na oddělení chirurgie J. S. došlo při polohování pacienta k blokaci krční páteře. Rovněž při polohování pacientky došlo k pracovnímu úrazu zdravotní sestry oddělení interny paní J. L., a to snížení ploténky (kořenový syndrom).

• Zdravotní sestra – anesteziolog při rychlém pohybu na rovině zavrávorala a upadla na levou stranu těla, přičemž došlo k utržení výběžku loketní kosti levé ruky a naražení kolena levé nohy. Pracoviště bylo v nezávadném stavu a zraněná používala předepsanou pracovní obuv. Jednalo se o selhání lidského činitele.

• Obdobný úraz utrpěla vrchní sestra I. S. při chůzi ze schodů. Na posledním stupni se jí podvrtla noha a způsobila si natažení hlezna levé nohy. Rovněž v tomto případě pracoviště bylo v nezávadném stavu a zraněná používala předepsanou pracovní obuv. Jednalo se o selhání lidského činitele.

• Při odebírání vzorku laborantkou mikrobiologie J. H. pomocí nástroje s ostřím došlo k abrupci konce článku ukazováku pravé ruky. Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy, jednalo se o selhání lidského činitele.

• MUDr. P. R., lékař ARO a ÚSZS, byl vyslán k pacientovi na základě telefonického oznámení do rekreačního střediska na řece Berounce. Po příjezdu na místo nalezl dva silně podnapilé bratry a když se lékař sháněl po pacientovi, jeden z bratrů ho brutálním způsobem napadl a způsobil mu zlomeninu nosu, zlomeninu spodní levé očnice, otřes mozku a odřeniny v obličeji. Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o napadení druhou osobou.

• Zdravotní sestra ARO P. S. doprovázela pacientku, převáženou do nemocnice vozidlem rychlé záchranné pomoci v zadním prostoru vozidla, určeného pro převážení pacientů. Při cestě došlo k dopravní nehodě, zaviněné cizím řidičem, při které byla zdravotní sestra vymrštěna ze svého sedadla a došlo k naražení 2 žeber a pravého kolena. Úraz byl způsoben druhou osobou – cizím řidičem, který porušil pravidla silničního provozu. Následky úrazu by mohly být zmírněny při připoutání doprovázejících osob i v zadním prostoru vozidla.Vozidlo, ve kterém došlo k úrazu zdravotní sestry, nebylo vybaveno zařízením k jejímu připoutání.

• MUDr. J. S., lékař chirurgie se nakazil profesionální virovou hepatitis typu B od nemocného pacienta.

• Zdravotní sestra a sekretářka J. Z. byla při práci se vzorky nakažena virem hepatitis typu C. V obou případech se jednalo o nemoc z povolání.

• K pracovnímu úrazu došlo na pracovní plošině zhotovené z dílců HAKI lešení vysoké 4 m při odřezávání nalomené větve dubu přenosnou řetězovou pilou. Plošina nebyla opařena zábradlím. Větev měla průměr 0,25 m, délku 7,2 m a váhu cca 353 kg při uvažované tabulkové měrné hmotnosti syrového dubu 1 000kg/m³. Zaměstnanec odřezával větev jedním řezem shora, přičemž došlo k rozštípnutí přemrzlé větve (datum úrazu 5. února) a k jejímu zpětnému pohybu. Při tomto pohybu větev zasáhla a srazila zaměstnance s plošiny na zmrzlou zem. Zmrzlá zem a zásah padající větve byly zdrojem těžkého poranění pravého předloktí a hlavy. Příčinou tohoto pracovního úrazu byla nesprávná organizace práce a používání nebezpečných technologií. Ze strany zaměstnavatele byl porušen § 3 odst. 1 písm. b) nař. vl. č. 362/2005 Sb.tím, že pracovní plošina, zhotovená z dílců HAKI lešení o výšce 4 m, nebyla zajištěna proti pádu vhodnou technickou konstrukcí (např. zábradlím). K rozštípnutí přemrzlé větve a jejímu zpětnému pohybu došlo zejména proto, že zaměstnanec, ačkoli vlastnil kvalifikační průkaz, nezhodnotil správně tahové a tlakové poměry v nalomené větvi a nevedl první řez na straně tlaku a doříznutí na straně tahu a nezaujal polohu mimo směr pružení.

• Kuchařka paní Z. H. krájela bramborové těsto na knedlíky, když na ni kolegyně zavolala. Otočila se na kolegyni a přitom dokončila pohyb nožem, aniž odstranila ruku z dráhy nože. V důsledku toho došlo k říznutí nožem do palce levé ruky. Kolegyně jí ránu ošetřila a zraněná pokračovala v práci. Vedoucí kuchyně zapsala vznik úrazu do knihy drobných poranění. Druhý den palec krvácel a bolel, proto paní Z. H. vyhledala lékařskou pomoc na ambulanci chirurgického oddělení místní nemocnice a následně jí byl vystaven doklad o pracovní neschopnosti.

• Kuchařka slečna P. K. nakládala gastronádobu s polévkou spolu s kolegyní paní J. K. do termosu na rovině v kuchyni. Slečna P. začala dříve nádobu pokládat a tím došlo k vylití části obsahu nádoby na nárty obou nohou a k jejich opaření. Žádný předpis nebyl porušen, jedná se o nepředvídatelné riziko práce, které není kvalifikováno jako porušení předpisů o bezpečnosti práce.

• Pomocnice v kuchyni paní J. Š. při porcování kuřete narazila kloubem palce pravé ruky na kost a způsobila si jeho naražení. Nechala se ošetřit a pokračovala v práci, odpoledne šla na kontrolu k svému obvodnímu lékaři, který jí vystavil doklad o pracovní neschopnosti. Žádný předpis nebyl porušen, jedná se o nepředvídatelné riziko práce, které není kvalifikováno jako porušení předpisů o bezpečnosti práce.

• Pan J. K. pracuje v opravářské dílně zdravotnického zařízení jako svářeč opravář. Od svého vedoucího dostal za úkol odříznout část sudu a vytvořit tak nádobu na odpad. Při dořezávání konce mu úhlová bruska zachytila rukáv pracovního oděvu, kotouč se vychýlil z požadovaného směru a řízl ho do hřbetu levé ruky. Pan J. K. měl pracovní oděv s upnutými rukávy a bruska byla vybavena příslušnými ochrannými kryty, přesto došlo k zachycení části oděvu bruskou. Zraněný byl operován na chirurgickém oddělení a hned po operaci odeslán do domácího ošetření.

• Při manipulaci s prádlem pan Jan M. seskakoval ze sklopné plošiny (rampy) nákladního automobilu a při dopadu utrpěl podvrtnutí kotníku levé nohy. Směnu dokončil, ale protože poranění bylo bolestivé, nechal se následně ošetřit v chirurgické ambulanci nemocnice, kde mu též vystavili neschopenku. Pan Jan M. porušil zásady bezpečného chování na pracovišti tím, že nepoužil schůdky, ale seskakoval, proto škodní komise rozhodla o krácení odškodnění o 1/3.

• Při seřizování skládacího stroje na prádlo pan M. Ž. seřizoval solenoidový ventil doběhu stolu. (Stůl nedobíhal do konce a prádlo "muchlal“.) Kontrola a seřizování doběhu se dá provádět pouze za chodu stroje. Pan M. Ž. ležel pod pultem skládacího stroje a šroubovákem ventil seřizoval. Aby se dostal do výhodnější polohy, chtěl se dostat blíže k ventilu a při tom se neúmyslně chytil rukou za kontrolní okénko běhu stolu. Stůl však probíhá těsně kolem okénka, takže zachytil panu M. Ž. prst a uřízl mu jeden článek. Přitom způsobil ještě tržnou ránu na sousedním prstu. Zraněný byl neprodleně dopraven k ošetření do chirurgické ambulance nemocnice.

• Při montáži spojovacího potrubí odsávání si pan A. Ch. přistavil žebřík…