Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

21.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.17
Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

JUDr. Anna Janáková

Zaměstnavatel ........................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................ 

Vzor

K provedení ustanovení § 103 odst. 1 písm. j)§ 105§ 106 odst. 2 a odst. 4 písm. h)§ 365 - § 368, § 380 § 384 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění novely č. 365/2011 Sb. a č. 205/2015 Sb., a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.,

 vydávám tento:

vnitřní předpis stanovící postupy ve firmě

při přecházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací.

1. Práva a povinnosti zaměstnanců

1. Zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví a o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, popřípadě opomenutí při práci.

 2. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

 3. Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

 4. Zaměstnanec, který je svědkem pracovního úrazu jiného zaměstnance, případně úrazu jiné fyzické osoby, je povinen bezodkladně takový úraz oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

 5. Zaměstnanec je povinen dodržovat opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací a k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání, se kterými byl seznámen.

 6. Zaměstnanec odevzdává lékařský posudek stanovící ohrožení nemocí z povolání nebo uznávající vznik nemocí z povolání vedoucímu personálního útvaru.

 7. Zaměstnanec uplatňuje své nároky v souvislosti s náhradou škody vzniklé v důsledku poškození zdraví v souvislosti s prací u vedoucího personálního útvaru.

2. Postupy vedoucích zaměstnanců při vzniku úrazu

1. V případě vzniku úrazu, je vedoucí zaměstnanec, jemuž byl vznik úrazu oznámen, povinen:

- zajistit poskytnutí první pomoci postiženému zaměstnanci nebo jiné osobě postižené úrazem,

- zajistit, aby bez vážných důvodů nebyl měněn stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,

- bez zbytečného odkladu informovat vedoucího zaměstnance odpovědného za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazem.

 

2. Vedoucí zaměstnanec, na jímž řízeném pracovišti k úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, a to za účasti:

- postiženého zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje,

- svědků úrazové události,

- odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud ve firmě působí),

osoby odborně způsobilé k prevenci rizik (pokud ve firmě působí),

zástupce jiného zaměstnavatele, pokud je úrazem postižen jeho zaměstnanec (pokud si to na základě ohlášení úrazu vyžádá),

- pracovníků inspektorátu práce (pokud si to inspektorát na základě ohlášení úrazu firmou vyhradí) nebo pracovníků obvodní báňské správy.

 

3. Vedoucí zaměstnanec postupuje při kvalifikaci poruchy zdraví zaměstnance při práci ve dvou fázích, kdy posoudí:

- zda poškození či porucha zdraví zaměstnance nastala v důsledku úrazového děje, tedy zda vůbec došlo k úrazu (pokud nešlo o úraz, pak odpadají veškeré další povinnosti týkající se pracovních úrazů),

- zda vzniklý úraz je úrazem pracovním.

 

4. Vedoucí zaměstnanec, na jímž řízeném pracovišti k pracovnímu úrazu došlo, je dále povinen:

- zaevidovat do knihy úrazů v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 1 úraz, i když jím nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Evidují se úrazy:

a) ke kterým došlo na pracovišti zaměstnavatele u jeho vlastních zaměstnanců, zaměstnanců jiného zaměstnavatele k němu dočasně přidělených k výkonu práce (včetně agenturních zaměstnanců) nebo vyslaných k výkonu práce, ale také

b) úrazy, které postihnuly zaměstnance u jiného zaměstnavatele, ke kterému byli zaměstnavatelem vysláni nebo dočasně přiděleni k výkonu práce.

- na žádost zaměstnance nebo v případě smrtelného pracovního úrazu na žádost rodinných příslušníků vydat potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů,

- vyhotovit neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů od ohlášení úrazu záznam o úrazu v rozsahu údajů podle přílohy č. 2 v těch případech, kdy došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance a odevzdat vedoucímu zaměstnanci odpovědnému ve firmě za evidenci na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP”),

- předat bez zbytečného odkladu jedno vyhotovení záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

- předávat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy.

 

3. Ohlašování, oznamování a vedení evidence ohledně úrazů a nemocí z povolání

1. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy je povinen bez zbytečného odkladu:

- uvědomit zaměstnavatele, který úrazem postiženého zaměstnance na práci k firmě vyslal nebo jej dočasně přidělil k výkonu práce a domluvit účast na objasňování příčin a okolností úrazu nebo pouze zaslání výsledků tohoto objasnění,

- ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu těmto orgánům a institucím:

a) územně příslušnému útvaru Policie ČR vždy, jedná-li se o smrtelný pracovní úraz, u ostatních pracovních úrazů jen v tom případě, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

b) příslušné odborové organizaci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) příslušnému inspektorátu práce, došlo-li ke smrtelnému úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, podléhá jeho kontrolní působnosti; u ostatních pracovních úrazů jen v tom případě, pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat.

d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu v případě smrtelného pracovního úrazu podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zákona č. 61/1988 Sb. V ostatních případech jen pokud je pracovní úraz kvalifikován jako závažný (ust. § 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb.).

- předat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů knize úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za vedení evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti s BOZP (pokud je tato osoba odlišná od osoby odpovědné za plnění ohlašovacích a oznamovacích povinností).

 

2. Vedoucí zaměstnanec odpovědný za vedení evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti s BOZP je povinen:

- přehledně zakládat záznamy o úrazech, včetně všech příloh a souvisejících dokumentací (např. fotografie, svědecké výpovědi, lékařské zprávy o ošetření úrazu),

- vést v knize úrazů evidenci o úrazech, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny, a to ohledně:

a) vlastních zaměstnanců,

b) zaměstnanců, kteří utrpěli úraz u zaměstnavatele při dočasném přidělení nebo vyslání k výkonu práce.

- vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích firmy,

- umožnit zaměstnancům, jichž se to týká, nahlížet do evidence, která je o nich vedena v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání,

- postupovat při vedení evidence v souladu s opatřeními firmy k zabezpečení osobních údajů, aby nemohlo dojít ke zneužití.

 

3. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy je povinen zaslat záznamy o pracovních úrazech:

- za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky vždy, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

b) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podle toho, do působnosti kterého z nich),

c) příslušné zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance a

- v případě smrtelného pracovního úrazu záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl:

a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky,

b) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podle toho, do působnosti kterého z nich spadá),

c) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,

d) zaslat pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.

 4. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem úrazem postiženého zaměstnance je povinen v případě, kdy byl již odeslán záznam o úrazu příslušným orgánům a institucím a následně došlo, ke skutečnostem, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotovit záznam o úrazu - hlášení změn podle přílohy č. 3.

 5. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy zajistí zaslání záznamu o úrazu - hlášení změn nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

a) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, (podle toho, do působnosti kterého z nich spadá),

b) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,

c) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu vždy

6. Vedoucí zaměstnance odpovědný ve firmě za ohlašovacích a oznamovacích povinností ohledně úrazů:

  1. zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu - hlášení změn organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn,
  2. předá jedno vyhotovení záznamu o úrazu - hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

 

4. Opatření proti opakování poškození zdraví ze stejných příčin

 1. Vedoucí zaměstnanec, na jímž řízeném pracovišti k ohrožení nemocí z povolání, k nemoci z povolání, úrazu či jinému poškození zdraví došlo, společně s odborně způsobilou osobou za prevenci rizik ve firmě, případně s lékařem závodní preventivní péče vyhodnotí:

- míru působení rizikových faktorů pracovních podmínek na pracovišti, která způsobuje ohrožení nemocí z povolání anebo nemoc z povolání,

- příčiny a zdroje pracovního úrazu, ke kterému na jím řízeném pracovišti došlo,

- příčinu jiné škody na zdraví (než je pracovní úraz nebo ohrožení nebo vznik nemoci z povolání) v souvislosti s prací a zpracují návrh opatření proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací ze stejných příčin, k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání a předloží jej vedení firmy ke schválení.

 

2. Po projednání opatření s odborovou organizací a/nebo zástupcem pro oblast BOZP (pokud ve firmě působí), po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a po schválení, resp. úpravě či doplnění opatření vedením firmy, jsou vedoucí zaměstnanci povinni:

- postupovat podle přijatých opatření,

- seznámit s přijatými opatřeními všechny své podřízené zaměstnance a vyžadovat dodržování těchto opatření a kontrolovat jejich účinnost a jejich dodržování,

- navrhovat v případě potřeby změny v opatřeních, podle měnících se skutečností.

 

5. Závěrečná ustanovení

 1. Předpis byl dne .......................projednán s odborovou organizací ................a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

2. Písemné vyhotovení tohoto vnitřního předpisu obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

3. Kontrolou dodržování tohoto vnitřního předpisu pověřuji.....................

4. Nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se ruší vnitřní předpis............... vydaný k této problematice dne....... a nahrazuje tímto vnitřním předpisem novým.

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.................

 

V .............. dne...........

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis jeho

oprávněného zástupce

 

 

PŘÍLOHY

k vnitřní směrnici zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti

  

Příloha č. 1 - Kniha úrazů

 

Údaje o úrazu, které se povinně zaznamenávají do knihy úrazů, jsou následující:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,

b) datum a hodinu úrazu,

c) místo, kde k úrazu došlo,

d) činnost, při níž k úrazu došlo,

e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,

f) celkový počet zraněných osob,

g) druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č.201/2010 Sb.,

h) popis úrazového děje,

i) druh úrazu (smrtelný nebo ostatní),

j) zdroj úrazu,

k) příčiny úrazu,

l) jména a příjmení svědků úrazu,

m) jméno a příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

 

Údaje o úrazu, které je možné do knihy úrazů dále zaznamenat, jsou například:

- pořadové číslo zápisu,

- zda byl úrazem postižený hospitalizován,

- zda bylo zažádáno a zda byla vydána kopie zápisu v knize úrazů nebo výpis z knihy úrazů.

 

Příloha č. 2 - Záznam o úrazu 

Přílohou č. 3 - Záznam o úrazu - hlášení změn 

Komentář:

 

1. DRUHY POŠKOZENÍ ZDRAVÍ V SOUVISLOSTI S PRACÍ

Zákoník práce zná tato poškození zdraví zaměstnance, která mohou vzniknout v souvislosti s prací:

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

 Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání (ust. § 347 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., práce).

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, počítá také s tím, že může do jít k situaci, kdy vzniknou podmínky, za nichž již posuzovaná osoba není ohrožena nemocí z povolání. Tyto podmínky se zjišťují na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a výsledků odborných vyšetření vyžádaných nebo provedených poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, pokud je to důvodné.

Ohrožení nemocí z povolání a skutečnosti, které svědčí o tom, že posuzovaný již není ohrožen nemocí z povolání posuzuje a uznává poskytovatel zdravotní péče v oboru pracovní lékařství, který získal povolení k uznávání nemocí z povolání v příslušném území. Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají; do současné vlády tak však vláda neučinila.

NEMOC Z POVOLÁNÍ

 Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Seznam nemocí z povolání obsahuje taxativní výčet druhů nemocí z povolání a zároveň stanoví podmínky vzniku těchto nemoci z povolání. Ve výčtu jsou uvedeny tyto skupiny nemocí z povolání:

1. způsobené chemickými látkami,

2. způsobené fyzikálními faktory,

3. týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,

4. kožní,

5. přenosné a parazitární,

6. způsobené ostatními faktory a činiteli.

Ke každé skupině, popř. každé nemoci z povolání stanoví seznam podmínky jejich vzniku. Např. jako podmínku vzniku nemocí z povolání z působení chemických látek (např. nemoc z arzénu, berylia, kadmia, z chrómu, chlóru a jejich sloučenin atd.) uvádí „nemoci vznikají při plnění pracovních nebo služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, při nichž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci z povolání”.

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, přinesla nově seznam podmínek, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání. Tyto podmínky jsou obsaženy v příloze citované vyhlášky. Pokud nastanou uvedené podmínky u nemoci, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., pak nadále nelze nemoc uznat za nemoc z povolání (tzv. „oduznání nemocí z povolání“)

 Uznávání a „oduznávání” nemocí z povolání provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání od Ministerstva zdravotnictví pro příslušné území. Seznam poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání lze nalézt na následujícím linku webu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/seznam-poskytovatelukterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani_8207_884_1.html

 Posuzování nemocí, u níž vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání, se posuzuje a uznává z podnětu:

- ošetřujícího lékaře nebo

-poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo

- fyzické osoby (dále jen ”osoba”) trpící onemocněním.

PRACOVNÍ ÚRAZ

 Při traumatickém poškození zdraví zaměstnance při práci, je třeba posoudit případ ve dvou fázích. Za prvé, zda se vůbec jedná o úraz. Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení případ vyhodnotí tak, že se nejedná o úraz, pak posuzování, zda šlo o „pracovní” úraz, zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

 Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení vyhodnotí poškození zdraví jako úraz, pak teprve přichází v úvahu fáze druhá, a to posouzení, zda vzniklý úraz je úrazem pracovním a zda za něj nese zaměstnavatel odpovědnost.

 Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

ust. §  271k odst. 1 ZP takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.

- judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.

 Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že poškození zdraví, ke kterému u zaměstnance došlo je úrazem, pak je třeba teprve posoudit ještě další aspekt, a to hledisko, zda vzniklý úraz lze považovat za úraz pracovní. Úraz je pracovním úrazem, pokud k němu dojde:

- při plnění pracovních úkolů (§ 273 ZP),

- v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274 ZP) nebo

- pro plnění pracovních úkolů (ust. §  271k odst. 2 ZP).

 Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (ust. §  271k odst. 3 ZP).

Smrtelným pracovním úrazem se ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku.

JINÁ ŠKODA NA ZDRAVÍ

 Jiná škoda na zdraví představuje podle ust. §  271n odst. 2 ZP poškození zdraví, které není pracovním úrazem, ani není uvedeno v seznamu nemocí z povolání, vzniklo však za okolností, které mají původ v pracovních podmínkách. Jedná se například o:

- onemocnění ledvin zaměstnance v důsledku nedostatečného vytápění,

- alergická reakce a následné zdravotní komplikace vychovatelky ústavu sociální péče vyvolané po provedeném povinném přeočkování proti nákazám streptokokem penumoniae a chřipky podle vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem.

2. DŮSLEDKY POŠKOZENÍ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCE V SOUVISLOSTI S PRACÍ

 Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavateli zákoníkem práce uloženo, aby takového zaměstnance převedl na jinou práci. Cílem tohoto opatření je, aby se změny zdravotního stavu zaměstnance ohroženého nemocí z povolání dále nezhoršovaly (aby nemoc z povolání nepropuknula). Zaměstnanec je pro ten případ chráněn a v případě, když mu po převedení na jinou práce přísluší nižší mzda nebo plat, náleží mu od zaměstnavatele za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením na jinou práci. Díky tomuto zákonnému opatření v souvislosti s převedením na méně placenou práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání tak zaměstnanci škoda nevzniká.

Pokud jsou změny

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: