dnes je 7.12.2022

Input:

Zásady prevence před ohrožením základními nebezpečími a specifikace nedostatků v silniční dopravě

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.12.1
Zásady prevence před ohrožením základními nebezpečími a specifikace nedostatků v silniční dopravě

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Při silniční dopravě dochází k závažným nehodám, které jsou často zaviněny nebezpečným chováním řidiče nebo špatným technickým stavem vozidla. V nemalé míře se na dopravní nehodovosti podepisuje alkohol a jiné návykové látky. Je na zaměstnavateli, aby důsledně kontroloval dodržování zákazů, týkajících se požívání alkoholických nápojů a zneužívání jiných návykových látek, jak požaduje zákoník práce.

Nebezpečí, z nich plynoucí rizika a prevence

Jedná se zejména o nebezpečí

  • plynoucí z nedodržování pravidel silničního provozu (např. nevěnování se plně řízení a nesledování situace v provozu na pozemních komunikacích, nepřizpůsobení jízdy technickým vlastnostem vozidla, nepřipoutání se za jízdy bezpečnostním pásem, telefonování za jízdy, nedodržování pokynů policisty, z nerespektování dopravního značení, dopravního zařízení a zařízení se světelnými, popřípadě i doprovodnými akustickými signály a další),

  • vznikající v důsledku nedodržování některých ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb., (např. zastavování a stání na místech, kde vozidlo překáží z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení, otáčení a couvání, nevyhovuje-li tomu povaha terénu, jízda po nedostatečně pevném, širokém a sjízdném terénu),

  • selhání dopravního prostředku, které úzce souvisí s jeho technickým stavem

  • chybného a neodborného jednání v souvislosti s neznalostí,

  • v souvislosti s pádem nedostatečně zajištěného nákladu, předměty umístěné ve vozidle omezují nebo ohrožují řidiče a přepravované osoby nebo působí nedostatečný výhled z místa řidiče.

  • v souvislosti s nadměrnou fyzickou námahou při nakládce a vykládce; nebezpečí vzniká zanedbáním ergonomických zásad (např. pád při výstupu na ložnou plochu nebo při plachtování vozidel, zakopnutí, uklouznutí a pádu ze špatně umístěného, resp. nezajištěného nakládacího můstku, přimáčknutí osoby provádějící spojování vozidla, pohyb chybně zajištěného vozidla při nakládce a vykládce apod.),

  • v souvislosti s přepravou nebezpečných věcí (rizika související s vozidly, rizika plynoucí z povahy přepravovaných věcí – zejména v souvislosti s jejich výbušností, hořlavostí, samozápalností, unikáním plynu tlakem nebo chemickou reakcí, jedovatostí, žíravostí, radioaktivitou apod.).

Pro odstranění rizika by měli zaměstnavatelé a jejich řidiči

  • k jízdě užívat pouze vozidlo v odpovídajícím technickém stavu (brzdový systém, vůle řízení, osvětlení, dostatečný dezén pneumatik a další),

  • v případě závady zjištěné během jízdy tuto závadu na vozidle odstranit,

  • zajistit stanovené prohlídky ve stanicích technických kontrol a stanicích měření emisí, včetně odstranění zjištěných závad,

  • náležitou pozornost věnovat prohlídkám vozidel přepravujících zvířata a nebezpečné věci (hašení případného požáru či asanace rozsypaných či rozlitých látek, povinné označení vozidel přepravujících nebezpečné věci, speciální školení řidičů),

  • dodržovat stanovené hmotnostní limity při manipulaci s materiálem, vozidla při jejich stání zajišťovat předepsaným způsobem, používat zakládací klíny, při výstupu na ložnou plochu vozidla a sestupu z ní a při plachtování vozidla používat bezpečný žebřík nebo jiné rovnocenné zařízení, zajistit vyrovnávací můstek apod.),

  • respektovat stanovené požadavky pro kvalifikaci řidičů,

  • kontrolovat zdravotní způsobilost řidičů je nezbytné k odstranění nebezpečí plynoucího z jejich nevyhovujícího zdravotního stavu,

  • stanovit pracovní režim pro řidiče (tj. dobu řízení, bezpečnostní přestávka, limit řízení, odpočinek před vlastním řízením),

  • dodržovat požadavky příslušných předpisů při jakékoli přepravě (zákaz více než jednoho přívěsu nebo návěsu, nevstupovat do vozidla s osvětlovacím tělesem s otevřeným ohněm, při provádění ložných operací nekouřit, v dopravních jednotkách přepravujících nebezpečné věci nepřepravovat jiné osoby než osádku vozidla, dodržovat zákaz společné nakládky jednotlivých tříd nebezpečných věcí do jednoho vozidla apod.),

  • dodržovat místní provozně bezpečnostní předpisy nebo bezpečné pracovní postupy při prováděné údržbě vozidel a jejich opravách (rozjetí nezajištěného vozidla, pád samotného zvednutého nezajištěného vozidla nebo demontovaných součástí, neodborné huštění pneumatik, neodborné použití nářadí apod.)

  • používat bezpečné pracovní postupy při mytí vozidel a dodržovat návody výrobce (mokrý provoz, opaření horkou vodou, mycí prostředky, práce s vysokotlakým čisticím zařízením typu WAP),

  • při opravách vozidel dodržovat provozní řád pro práci v pracovních jamách,

  • dodržovat zásady bezpečnosti při garážování vozidel (kontrolování výbušné atmosféry, dodržovat stanovené povolené množství skladování pohonných hmot v nádobách k tomu určených).

Povinnosti zaměstnavatele

Obecné povinnosti zaměstnavatele stanovené v ZP jsou v silniční dopravě shodné s ostatními obory.

Při provozování dopravy dopravními prostředky potom zaměstnavatel dále organizuje práci zaměstnanců v souladu s nařízením vlády č. 168/2002 Sb., se zvláštními právními předpisy (např. zákonem č. 361/2000 Sb., ve znění p.p., vyhláškou č. 30/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 56/2001 Sb., ve znění p.p., vyhláškou č. 341/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 302/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále pak s návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku, ve znění pozdějších předpisů) a místním provozním bezpečnostním předpisem, upravujícím pracovní a technologické postupy při provozování dopravy.

Pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích v dopravě (např. při navádění vozidel při jejich couvání a otáčení, při spojování dopravních prostředků, při přepravě zvláště těžkých a rozměrných nákladů apod.) musejí být stanovena v souladu s nařízením vlády č. 11/2002 Sb.,ve znění p.p., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů (viz § 6 zákona č. 309/2006 Sb.).

K organizaci bezpečného pohybu dopravních prostředků přispívá zaměstnavatel též vhodnou volbou a rozmístěním dopravních značek.

Řidič a jeho kvalifikace

K řízení vozidla musí zaměstnanec splnit základní kvalifikační předpoklad k řízení motorového vozidla, a to být držitelem příslušné skupiny řidičského oprávnění podle § 81 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.

ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANY

Před zařazením zaměstnance na práci řidiče je povinností zaměstnavatele v souladu s § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p., ověřit jeho schopnosti k práci, kterou má vykonávat, a to nejen zjištěním teoretických předpokladů (kontrola platných dokladů, osvědčení profesní způsobilosti řidiče, doklad o školení pro přepravu nebezpečných látek, strojní průkaz apod.), ale i praktických dovedností (zkušební jízdou s vozidlem, které má být zaměstnanci přiděleno, s provedením záznamu o této jízdě).

Práci řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním vozidlem o celkové hmotnosti vyšší než 7 500 kg, může vykonávat pouze osoba starší 21 let, bezúhonná, která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg nebo jako řidič autobusu.

Dalším kvalifikačním předpokladem pro řidiče je absolvování školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Při školení zaměstnanců–řidičů se vychází z požadavků nejen zákoníku práce, ale také z požadavků zákona č. 111/1994 Sb.,ve znění p.p., a zákona č. 247/2000 Sb., ve znění p.p.

Zdravotní způsobilost

Z hlediska bezpečnosti je dobrý zdravotní stav řidiče důležitý jak pro řidiče samotného, tak i pro ostatní účastníky provozu.

Zaměstnavatel má povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p.). Kromě toho je zaměstnavatel v případech stanovených zvláštním právním předpisem povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce (§ 32 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p.).

Uchazeči o řidičské oprávnění absolvují lékařské prohlídky ještě před jeho získáním. Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (viz zákon č. 258/2000 Sb., ve znění p.p., § 37 nebo § 106 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p.).

Další povinnosti stanoví § 84 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. Zdravotně způsobilý např. není ten, kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách. Z hlediska požadavků zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče jsou důležité pravidelné prohlídky upravené v § 87 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.

Dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému, včetně elektroencefalografického je povinen se podrobovat

a) držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, který řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,

b) držitel řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

Dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let (§ 87a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.).

Dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření, včetně EEG se vyhotovuje písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. Náklady na dopravně psychologické vyšetření a vyšetření neurologické, včetně EEG, držitelů řidičských oprávnění hradí řidič.

Řidiči, kteří přepravují nebezpečné věci (definice – § 22 zákona č. 111/1994 Sb., ve znění p.p.), musejí projít specializovaným školením pro tyto přepravy (Dohoda ADR). Tato povinnost je dána v § 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění p.p.

Pokud zaměstnavatel pověřuje řidiče ještě obsluhou dalších zařízení, která jsou na vozidle namontována (např. hydraulická ruka apod.), nebo obsluhou nástaveb speciálních vozidel (manipulační zdvihací plošina, autojeřáb, autobagr, autodomíchávač, fekální automobil atd.), je povinen řidiči zajistit další speciální školení podle požadavků zvláštních předpisů a norem (např. vyhlášky č. 77/1965 Sb., ČSN ISO 12480-1 Jeřáby Bezpečné používání, ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní aj.).

Kvalifikaci řidičů motorových dopravních vozíků upravují požadavky ČSN 26 8805 a ČSN ISO 3691+Amd1.

Vozidlo a jeho technický stav

Provozovatel vozidla nesmí přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje stanovené podmínky § 5 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.

Řidič nesmí užít vozidlo, které nesplňuje stanovené podmínky – § 10 zákona
č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.

Technické podmínky jsou stanoveny zákonem č. 56/2001 Sb., ve znění p.p., a podrobněji rozvedeny ve vyhlášce č. 341/2002 Sb., ve znění p.p.

Zvláštní vozidlo lze provozovat, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá stanoveným technickým požadavkům a má schválenou technickou způsobilost k provozu dle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění p.p.

Pozn.:

Pozemní komunikací se podle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění p.p., rozumí i účelová komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě provozovatele nebo vlastníka tohoto objektu a není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.

Provozovatel silničního vozidla (včetně přípojného) nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo (§ 38 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění p.p.):

  • které je technicky nezpůsobilé k provozu,

  • které není registrováno v registru silničních vozidel,

  • které není opatřeno registrační značkou,

  • k němuž není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,

  • které nemá platné osvědčení o technické způsobilosti, vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly,

  • které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel.

Technické prohlídky a měření emisí

Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce a silniční motorové vozidlo i k pravidelnému měření emisí ve stanovených lhůtách. K pravidelnému měření emisí je třeba silniční motorové vozidlo přistavit jeden měsíc před ukončením platnosti technické prohlídky (viz § 40 a § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění p.p.)

Závady ohrožující bezpečnost provozu

Zjistí-li řidič na vozidle závadu, která ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí užít vozidlo k provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí (viz § odst. 2, 5, 6 a 7 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění p.p.).

Závadou ohrožující bezpečnost provozu (podle § 36 odst. 2 vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění p.p.) je vždy:

  • nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky,

  • nelze-li přepnout dálková světla na potkávací,

  • způsobují-li světlomety oslnění,

  • jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící světlem jiné barvy než červené,

  • jsou-li chybně zapojeny svítilny nebo chybně propojeny svítilny tažného vozidla a přípojného vozidla,

  • prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm,

  • zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší než 75 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně nižší než 70 %,

  • netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla,

  • poškození nebo deformace karoserie nebo podvozku včetně řízení a brzd, které může bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

  • zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků (s vlivem na znečišťování životního prostředí),

  • je-li hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů menší než
    1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů menší než 1 mm,

  • obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky na jejím vnějším obvodu (oblast koruny, ramene, boku a patky) kostru pneumatiky nebo ji narušují,

  • jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě, nejde-li o nouzové dojetí,

  • v překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo překročení největších povolených rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy, není-li vozidlo v režimu zvláštního užívání pozemní komunikace podle zvláštního právního předpisu,

  • porušení požadavků na vzájemné zapojení vozidel do jízdních souprav.

Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo nebo hrubé závady na řídicím ústrojí, je vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.

Kontroly, opravy a údržba vozidla

Kontroly, opravy a údržbu vozidla se musejí provádět podle zásad stanovených výrobcem vozidla nebo nástavby v návodu k obsluze, popř. podle technologického postupu určeného zaměstnavatelem. Dodatečné povinnosti spojené s kontrolami, opravami nebo údržbou vozidla mohou být stanoveny zaměstnavatelem v místním provozním bezpečnostním předpisu v závislosti na zkušenostech vyplývajících z předchozího provozu.

Bezpečnostní kontroly vozidla

Než řidič vyjede s vozidlem na pracovní cestu, je povinen provést kontrolu vozidla nebo jízdní soupravy.

Zkontroluje zejména:

  • hladinu provozních kapalin,

  • technický stav pneumatik a tlak v pneumatikách,

  • upevnění kol na vozidle,

  • funkčnost brzd a osvětlení vozidla,

  • upevnění nákladu a jeho správné označení v případě, že náklad přečnívá vozidlo.

Tyto povinnosti se vztahují i na přípojné vozidlo. Je také třeba zkontrolovat správnost spojení tažného vozidla s přípojným vozidlem a správné seřízení brzd přípojného vozidla v závislosti na brzdách tažného vozidla.

Řidič provede i kontrolu funkčnosti nástavby vozidla nebo přídavného zařízení a zkontroluje zápisy v provozním deníku tohoto zařízení, pokud je vedení deníku výrobcem předepsáno.

Všechny předměty uložené v kabině je třeba uložit tak, aby nebyly zdrojem jakéhokoliv ohrožení.

Kontrolu vozidla a upevnění nákladu v průběhu pracovní cesty (při přestávkách během jízdy) je třeba provést vždy, když má řidič podezření, že se začíná projevovat nějaká závada.

Kontrola vozidla po jízdě se provádí z důvodu zjištění případných závad, ke kterým došlo v průběhu celodenního provozu vozidla a jejich následného odstranění ještě před dalším plánovaným nasazením vozidla v dopravě.

Hlavní zásady při provádění údržby a oprav

  • Vozidlo účinně zabezpečit proti samovolnému nebo neočekávanému pohybu tak, aby jeho pohyb nemohl být zdrojem nebezpečí.

  • Zvednuté vozidlo nebo jeho části zajistit proti pádu bezpečnými pevnými podpěrami.

  • Neopravovat, nekontrolovat a neprovádět údržbu vozidla, pokud není zdvižená sklápěcí část zabezpečena proti pádu bezpečnostními vzpěrami nebo vloženými pevnými a stabilními podpěrami.

  • Nemanipulovat s ovládacím zařízením vozidla bez předchozích technických opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla nebo jeho částí.

  • Neprovádět na vozidle demontáž součástí vozidla, které by svou hmotností mohly ohrozit bezpečnost pracovníků.

  • Neopravovat naložené vozidlo, pokud není zabezpečena jeho stabilita a náklad může pracovníka ohrozit.

  • Provádět kontrolu spodku vozidla jen při vypnutém motoru, pokud výrobce nestanovil jinak.

Zásady při huštění pneumatik

  • Při huštění pneumatik kol nenamontovaných na vozidle s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s děleným ráfkem je použito bezpečnostní zařízení, které zabrání vymrštění závěrného a pojistného kruhu (prostrčení montovacích pák otvory v ráfku je nedostatečné, páky z otvorů mohou vyklouznout).

  • Pneumatiku kola s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s děleným ráfkem, která je podhuštěna na méně než 1/3 tlaku předepsaného výrobcem, hustit pouze demontovanou s ráfkem z vozidla za použití bezpečnostního zařízení.

  • Neuvolňovat pneumatiku přihušťováním.

  • Při huštění pneumatik používat (podle možnosti) koncovku hadice opatřenou tlakoměrem pro průběžnou kontrolu tlaku vzduchu v pneumatice.

Opravy vozidel s plynovým zařízením

  • Při opravách vozidel s plynovým zařízením uzavřít všechny ventily tlakových zásobníků plynu na vozidle a všechny plnicí ventily s výjimkou oprav, které to vylučují, a dále postupovat podle návodu výrobce (uzavřením ventilů dojde k vyřazení plynového pohonu vozidla z činnosti).

  • Před prováděním svářečských prací vypustit plyn ze zásobníků a provést odplynění plynového zařízení vozidla. (Zařízení je tak vyřazeno z provozu a je vyloučena možnost vzniku výbušné nebo hořlavé plynové směsi.)

Při provozu vozidel s plynovým pohonem je zvýšené nebezpečí výbuchu nebo požáru. Účelem pravidelné měsíční vizuální prohlídky a kontroly těsnosti je udržovat plynové zařízení trvale v bezvadném stavu a včas odhalit možné závady.

Práce s akumulátory

V prostoru pro akumulátory nebo na jeho povrchu neukládat žádné předměty (hrozí nebezpečí zkratu akumulátoru, kdy může dojít i k jeho výbuchu, při kterém je žíravý jedovatý akumulátorový elektrolyt vržen do okolí).

Pracovní jámy – zásady při jejich použití

  • Nepoužívanou pracovní jámu zabezpečit kryty nebo ohradit sklopným nebo přenosným zábradlím.

  • Na pracovní jámě pro více než dvě vozidla umístit za každým přistaveným vozidlem můstky pro její bezpečný přechod.

  • Nepřeskakovat a nepřekračovat pracovní jámu.

  • Nekouřit a nepoužívat v pracovní jámě anebo ve vzdálenosti menší než 1,5 m všemi směry od ní otevřený oheň (s výjimkou svařování na zvláštní povolení).

  • Nepoužívat pro čištění vozidel stojících nad pracovní jámou hořlaviny a látky, které uvolňují škodlivé výpary.

  • Neumisťovat v pracovní jámě akumulátorové baterie a nádoby, které obsahují nebo obsahovaly výbušné látky, hořlaviny nebo jiné látky ohrožující zdraví, včetně tlakových nádob pro dopravu plynů.

  • Neodkládat v pracovní jámě části jejího krytu, nástroje, součástky a jiné předměty, které by mohly ohrozit bezpečnost osob nebo by mohly ztížit jejich únik z pracovní jámy v případě nebezpečí.

  • Nezdržovat se v pracovní jámě v době přistavování a odjezdu vozidel.

  • Nevypouštět do pracovní jámy jakékoliv provozní kapaliny.

Práce v garážích a zajištění bezpečnosti

  • Neukládat odpadky nasycené olejem nebo hořlavinami; pohonné hmoty a hořlavé čisticí prostředky ukládat jen v plechových, těsně uzavíratelných nádobách.

  • Motor vozidla uvádět do provozu pouze za účelem bezprostředního výjezdu vozidla.

  • Neuvádět do chodu ohřívací zařízení motoru, prostoru pro řidiče nebo prostoru pro cestující, jestliže jejich provozem vznikají škodlivé zplodiny.

Odstraňování poruch na vozidle na pozemních komunikacích

Při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích, platí pro řidiče všechny hlavní zásady pro kontroly, opravy a údržbu vozidla uvedené výše.

V případech, kdy je nutno vstoupit při odstraňování poruch na pozemní komunikaci, je v zájmu řidiče použít výstražnou vestu s vysokou viditelností. Za odstranění poruchy se nepovažuje umístění výstražného trojúhelníku; vesty se např. nemusí užívat při provádění oprav na pozemních komunikacích, kde je vyloučen provoz.

Jízda s vozidlem a přeprava nákladů

Bezpečné postupy při manévrování s vozidlem

Při manévrování s vozidlem je nutno dbát nejen obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích (zákon č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.), ale i dalších zásad bezpečnosti práce uvedených v příloze 1 nařízení vlády č. 168/2002 Sb., a zásad bezpečného chování, které zaměstnavatel musí uvést v místním provozním bezpečnostním předpisu.

Otáčení a couvání

Řidič musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí další způsobilé a náležitě poučené osoby (zaměstnance), vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace. Řidič se s vozidlem neotáčí a necouvá, nevyhovuje-li tomu povaha terénu.

Je vhodné (a zaměstnavatelem může být řidiči nařízeno), aby řidič začátek couvání zdůraznil zvukovým výstražným znamením v případě, kdy nemá dostatečný zpětný výhled z vozidla.

Připojování a odpojování vozidel

Řidič je povinen provést kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení provést kontrolu odpojení a zajistit rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu.

Připojování a odpojování vozidel musí řidič provádět podle návodu výrobce.

Spojování do jízdní soupravy – zásady a technické požadavky jsou specifikovány ve vyhlášce č. 341/202 Sb., § 14.

Řidiči musejí být seznámeni s technickými údaji o hmotnostech tažného a přípojného vozidla, aby při jejich spojování a nakládání mohli dodržet požadavky na jejich spojitelnost (i když se jedná o vozidla o největší povolené hmotnosti do 3 500 kg).

Další konkrétní podmínky mohou být stanoveny v místním provozním bezpečnostním předpisu.

Poznámka:

Za tažné vozidlo s ABS se nesmí připojovat přípojné vozidlo bez ABS.

U vozidel nebo souprav, u nichž vzdálenost předního obrysu od středu volantu přesahuje 4 m, musí být jejich výjezd z míst ležících mimo silnici, průjezd nepřehlednými křižovatkami apod. zajištěn pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Pokud přípojné vozidlo svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být opatřeno tažné vozidlo doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled. Taktéž je stanovena povinnost zajistit výhled zpětnými zrcátky pro soupravu traktoru a pracovního stroje např. prodloužením jejich držáků (§ 22 odst. 13 vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění p. p.).

Odstavení vozidla

Řidič nesmí odstavovat dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí.

S takovými místy, pokud se jedná o prostory zaměstnavatele nebo o prostory zaměstnavatelem provozované, musí zaměstnavatel řidiče seznámit. Takovými místy mohou být i kryty nebo poklopy vodovodních nebo kanalizačních sítí a ochranná pásma elektrických, plynárenských zařízení a zařízení pro rozvod tepla.

Ochranná pásma nadzemního vedení elektrizační soustavy a ochranné pásmo elektrické stanice a ochranné pásmo výrobny elektřiny jsou stanoveny v zákoně č. 458/2000 Sb., § 46.

Ochranné pásmo plynárenských zařízení je stanoveno v § 68 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a bezpečnostní pásmo kolem plynárenských zařízení v § 69 zákona. Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Ochranné pásmo zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie je stanoveno v § 87 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zajištění vozidla proti samovolnému pohybu

Zajistit vozidlo proti samovolnému pohybu znamená zabrzdit vozidlo parkovací brzdou, vypnout všechny pomocné pohony, zastavit motor, zařadit nižší převodový stupeň (u mechanických převodovek), dále pak natočit řídicí kola do bezpečného únikového směru, založit kola zakládacími klíny.

Zajištěním vozidla proti samovolnému pohybu též znamená zajistit sklápěcí plošiny, nakládací jeřáby a jiné pohyblivé části pracovních strojů v základní poloze a uzamčení kabiny řidiče a krytů venkovních ovládacích panelů pracovních strojů.

Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.

Vlečení a tlačení vozidel

Při vlečení vozidel se postupuje v souladu s ustanovením § 34 zákona
č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.
Obdobné zásady je nutno dodržet při vlečení vozidel mimo pozemní komunikace.

Tažné lano musí být u tažného a taženého vozidla upevněno pouze v bodech určených výrobcem v návodu k obsluze vozidel.

Tlačení vozidel motorickou silou by mělo být prováděno pouze za použití tažné tyče, která je na vozidlech řádně zajištěna.

Při tlačení vozidel lidskou silou musejí být učiněna opatření proti ujetí vozidla vlivem jeho hmotnosti. Při tlačení vozidla nesmí jít tlačící osoba za středem vozidla, protože zpravidla nevidí na cestu a mohla by neočekávaně upadnout přes překážku nebo do nezakrytého prostoru.

Nakládka a vykládka vozidel

Zaměstnavatel musí předem určit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a zároveň určit zaměstnance, který tuto činnost řídí a koordinuje.

Doprava, nakládka a vykládka zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů se provádí

Nahrávám...
Nahrávám...