Související právní předpisy a úvod k povinnosti nahradit majetkovou a nemajetkovou újmu

3.6.8.1

Související právní předpisy a úvod k povinnosti nahradit majetkovou a nemajetkovou újmu

JUDr. Eva Dandová

Související právní předpisy

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

• Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení zasílání záznamu o úrazu.

• Nařízení vlády č. 278 /2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

• Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady), která vycházejí každý rok, poslední je nařízení vlády č. 517/2020 Sb.

Druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci

Právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci byla v ZP zařazena dvou místech. Důvodem bylo, že se původně počítalo s tím, že spolu se ZP nabude dne 1. 1. 2007 účinnosti zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl nahradit celou pasáž ZP o odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání. V původním vládním návrhu druhého ZP byla do části jedenácté do hlavy třetí ZP zařazena pouze obecná odpovědnost a dva druhy tzv. zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech a odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody).

Třetí zvláštní druh odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci, tedy odpovědnost za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání byl zařazen do přechodných a závěrečných ustanovení, tedy do části čtrnácté ZP až když bylo při projednávání ostatních souvisejících zákonů vyjasněno, že účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců bude odložena nejméně o rok.

V r. 2014 bylo politicky rozhodnuto, že pracovní úrazy se budou nadále odškodňovat formou náhrady škody podle zvláštní právní úpravy obsažené v zákoníku práce. Proto byl přijat zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Tato novela nabyla účinnosti 1. října 2015, a následně nabylo právní účinnosti nové nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Hlavním cílem uvedené novely je navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté zákoníku práce, která obsahuje právní úpravu náhrady škody v pracovněprávních vztazích a zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Spolu s touto změnou byly provedeny i…